Hned na úvod se nabízí otázka: „jakou kapalinu vlastně použít do okruhu a proč“? Jak jsme již v minulém článku říkali, běžná voda z vodovodu nemá co pohledávat ve vodním okruhu. Jednak způsobuje s nadměrnou rychlostí galvanickou korozi, a také při vytečení na nějakou tu součást počítače, co by byla pod proudem, by mohlo způsobit vyzkratování plošných cest nebo spojů. A kromě toho v ní mohou začít rašit různé věci a může celý okruh dost zaneřádit. Takže výhradně doporučujeme použít destilovanou vodu. Bohatě stačí vyvařená voda z kamen. V redakci disponujeme destilačním přístrojem, takže vody pro použití v okruhu jsme měli dostatek. Běžná voda z vodovodu opravdu není nevodivá a má vůbec řadu prvků, o které pro použití ve vodním okruhu skutečně nestojíme.

To souvisí s tepelnou kapacitou. Ta značí schopnost látek přijímat teplo v závislosti tepelné jednotce. V překladu to znamená, jak velké teplo do sebe ona látka natáhne, než se sama o 1°C či F ohřeje. Tepelné kapacity jednotlivých látek nemusíme vymýšlet, už to za nás udělali jiní a tak si je můžeme v tabulkách snadno dohledat.

• Teplená kapacita vzduchu je: 720 J•Kg-1•K-1
• Tepelná kapacita Vody je: 4180 J•Kg-1•K-1

Snadným výpočtem si tedy zjistíme, že voda má 5,8x vyšší tepelnou kapacitu, než vzduch. Pokud tedy máte třeba procesor s TDP na úrovní 140-160W což u přetaktovaných procesorů není žádná neobvyklá hodnota, pak to znamená, že voda vám dovede skoro 6x více tepla než vzduch a to už u těchto vysokých hodnot něco znamená.

Druhým pojmem, se kterým se u vodního chlazení určitě setkáme, je Teplená vodivost. Ta udává logicky to, jakou rychlostí se teplo v látce šíří. Opět si lze tuto hodnotu spočítat a ti, kteří absolvovali na vysoké škole určité fyzikální předměty, si těchto výpočtů užili jistě dosytnosti ;). Protože je to přeci jen hodně složité, tak pro naše účely a běžné uživatele bude stačit si ty hodnoty opět opsat z tabulek. Hodnoty se liší v závislosti na jejich teplotě. Uvedené hodnoty platí pro teploty 25°C a samozřejmě také pro běžný tlak vzduchu.

• Tepelná vodivost vzduchu je 0,0262 W•m-1•K-1
• Tepelná vodivost vody je pak 0,6062 W•m-1•K-1

Co to znamená? Že voda vede teplo minimálně 23x lépe než vzduch a to už je pořádný rozdíl. Prozradím vám také, že samozřejmě čím chladnější je ta voda, tím má větší tepelnou vodivost. Led (voda 0°C) má například už 2,2 W•m-1•K-1. Vzhledem k tomu, že voda není to jediné, co teplo v našem okruhu odvádí, není na škodu si zjistit i další zajímavé údaje. Základem bude vždy samozřejmě něco, co primárně převezme teplo z plochy čipu a předá ho vodě. To něco jsou vodní bloky a ty samozřejmě musí být z něčeho vyrobeny. Běžnými materiály jsou hliník, nebo měď.

• Teplená vodivost hliníku při 25°C je 237 W•m-1•K-1
• Tepelná vodivost mědi při 25°C je 386 W•m-1•K-1

Měď je tedy lepší materiál. Ale z hlediska tepelné vodivosti ne nejlepší. Je lepší než zlato, které má jen 317. Pokud chcete lepší výsledky, tak vyrobte luxusní vodní blok ze stříbra. To má totiž hodnotu tepelné vodivosti skvělých 429 W•m-1•K-1. Pokud byste chtěli úplně nejlíp nejlepší materiál, tak si připravte kasičku. Nejlepší tepelnou vodivost má totiž diamant a to 895 až 2300 W•m-1•K-1(přírodní-umělý). Zase ale musíte uznat, že by ty vodní bloky vypadaly vážně dobře, a záviděla by vám je i vaše manželka/přítelkyně :).

Nezapomeňte také na to, že zatímco u kovů s rostoucí teplotou tepelná vodivost klesá, u polovodičů (čipy) naopak roste.

Jaké kapaliny vlastně můžete pro vodní chlazení použit? Jak jsme se již zmínili, můžete použít vodu a to jak destilovanou, tak i klasickou z vodovodu (ale tu vážně nedoporučujeme). Hypoteticky by se dali použít i rostlinné oleje, silikonové oleje nebo třeba i ethanol, ale stejně jako obyčejnou vodu z vodovodu vám to nemůžeme doporučit, jelikož maximální průtok v okruhu by byl velice nízký a hrozilo by zničení čerpadla. Holt čerpadla jsou navržená na určitou hustotu kapaliny, se kterou pracují a výše zmíněné kapaliny mají několikrát vyšší hustotu než voda. Ale jestli můžete si obstarat čerpadlo vyrobené na zakázku, co by zvládlo pracovat s těmito tekutinami, tak s klidným svědomým je můžete použít. S klasickým čerpadlem se nemusíte bát ani nemrznoucích směsí, ty se například hodí k použití, když máte radiátor uložený v suchém ledu. Dejte si ale pozor, abyste neměli bloky, které jsou částečně vyrobené z plexiskla, ty by se mohli naleptat a popraskat.

Samozřejmě jsou tu také různá činidla, například i UV barviva, která způsobují, že kapalina ve vodním okruhu při použití čirých průhledných materiálů zajímavě světélkuje při nasvícení UV světlem. To je ale spíše záležitost pro hračičky, ale pokud se to neudělá vyloženě kýčovitě, tak výsledek může být opravdu pozoruhodný.

Z výše uvedeného jasně vyplývá, že voda odvádí teplo 24x lépe, než samotný vzduch a zároveň se pomaleji ohřívá a odvede tedy lépe a více tepla. Jak ale dostat vodu na procesor? Už jsme několikrát hovořili o tzv. vodních blocích. To je právě to, co nám teplo od procesoru, či jiného čipu předá vodě. Takže se na ně pojďme podívat …