V první řadě je dobré vědět, že chladit vodou lze v počítači opravdu hodně. Nejčastěji se chladí procesor. Do vodního okruhu ale můžete připojit i další bloky. Mnoho vodníků tak chladí kromě procesoru i výhřevné grafické karty a dnes už poměrně nenáročné čipové sady.

Mnozí nadšenci jdou ale ještě dál. Vodní bloky existují i pro operační paměti. Existují také pro pevné disky a dokonce i pro zdroje. Ano i počítačové zdroje někdo zkouší chladit vodou. Nicméně zde je nebezpečí a riziko při uniku kapaliny opravdu značné, navíc upřímně řečeno chladit zdroj je kromě hazardu i pěkná pitomost. Zdroj totiž potřebuje chladit prostřednictvím proudu vzduchu, protože elektrosoučástky v něm vodou neochladíte. Navíc zdroj je v mnoha počítačích skoro tím jediným, co udržuje průtok vzduchu v celém PC.

Zde vám bohužel konkrétní typy nedáme a to proto, že v současnosti už je nabídka bloků tak bohatá, že není dokonalý blok. Existuje hned několik typů a konstrukčních řešení. Ideální blok by kladl průtoku vody co nejmenší odpor, zároveň by ale měl pasiv a středovou část, která předává teplo kapalině, co nejideálnější konstrukce s výstupky pro lepší odvod tepla.

Poměrně značná část bloků (zejména na CPU), se skládá ze tří částí. První část je klasická měděná nebo hliníková základna, do které jsou vyfrézované drážky pro lepší odvod tepla z procesoru na vodu. Druhé částí se důvtipně říká středová část. Jak název napovídá tak jí nalezneme nad samotnou základnou bloku, tedy uprostřed bloku. Středová část má za úkol usměrňovat průtok kapaliny, aby byl co nejefektivnější. Třetí části bloku se říká vrchní, jak jsme již prozradili. Její účel na bloku, je "zkompaktnění" a utěsnění bloku samotného. Dále pak zde nalezneme závity pro fitinky. Zpravidla bývají na bloků závity celkem dva, ale najdou se i bloky, které nesou tři závity. Návrhy bloků nejsou dnes jen funkční, ale také estetické. Na trhu je také mnoho celokovových bloků. Zkrátka výběr pro každého …

Zde je trochu problém s tím, že účinnost jednotlivých bloků se nedá přesně změřit. Pokud někdo někde udává nějaká čísla, jsou spíše orientační a mohou se díky mnoha proměnným poměrně snadno měnit. Samozřejmě ale lze jednotlivé bloky za podobných podmínek v praxi porovnat. Z těchto testů, které se čas od času někde objeví, pak zjistíme, jak je na tom který blok. Nutno ale říci, že pokud prolezete nějaká ta internetová fóra, na pár tipů, ze kterých si vyberete, aniž byste udělali chybu, určitě najdete.

Na trhu je několik specializovaných firem, ale také větší počet lidí, kteří dělají vlastní bloky na zakázku. Konstrukci konkrétního bloku však musíte věnovat poměrně velkou pozornost, protože na tom pak závisí výběr fitinek, hadiček a samozřejmě čerpadla. Některé vyžadují opravdu silná čerpadla a konkrétní typ hadic ke své správné funkci. Vodní blok pro procesor je v podstatě totožný s tím, který potřebujete pro případné chlazení čipové sady na základní desce a často se dělají i sady těchto bloků, které k sobě samozřejmě ladí.

Trochu zajímavější je to u bloků pro grafické karty. Vodní chlazení u grafik má rozhodně smysl. Grafické karty dnes jsou pravděpodobně to, co v počítači žere a vyzáří daleko nejvíce. Duální grafické karty dnes mají TDP 280-290W a u nových generací můžeme očekávat klidně pokoření 300W hranice.

Karta s vodním chlazením bude mít nižší teploty a půjde podstatně lépe přetaktovat, kromě toho, zejména u referenčních chladičů u výkonných grafik bude také vodní chlazení neporovnatelně tišší. Jaké bloky tedy zvolit na vaše grafické karty?! Na dvoučipové karty jednoznačně fullcover bloky, z důvodu složitosti těchto karet. Na jednočipové grafické karty můžete klidně osadit i obyčejné bloky pouze pro jádro, na paměti a napájecí regulátory nalepit pasivní chladiče.

Toto řešení je výhodnější z cenového hlediska, vyjde vás tak na poloviční cenu a většinou můžete takový blok použít i na více typů a modelů grafik. Fullcover bloky, které jsou vždy navrženy na konkrétní model grafické karty, mají výhodu v tom, že chladí kromě jádra často i paměti a napájecí soustavu. Nevýhodou je však jejich pořizovací cena a také fakt, že jej na jinou kartu, než pro kterou jsou určeny, nelze použít, protože nejsou kompatibilní. Běžná cena kvalitního Fullcover vodního bloku na grafiku je 2000-3000 korun.

Montáž bloků jsme pak již podrobněji probrali v minulém článku. Montáž na procesor je velice snadná, a prakticky totožná jako montáž obyčejného vzduchového chladiče. Montáž na grafiku je trochu složitější a závisí na konkrétním modelu. To nejdůležitější ale při montáži u jakéhokoliv vodního bloku je jeho dokonalé osazení na čip pro co nejlepší přenos tepla. K tomu se využívá i služeb speciálních past. Pro ty v podstatě platí to, co u normálního vzduchového chlazení. Kvalitní pasta je základ, musí být ale nanesena v ideálním množství. Hodně znamená, že pasta místo toho aby pomáhala, tak přenos tepla brzdí. Málo pasty zase znamená, že pasta neplní správně funkci vyplňovače prostoru a nechává nežádoucí místa, která opět brání přenosu tepla. Rozdíl teplot na konkrétním čipu pak může jednotky, ale i desítky °C!

Vodní bloky ale nejsou jedinou součástí vodního okruhu. Podívejme se tedy na to, v čem ta voda bude vlastně obíhat …