• Aby voda v PC byla tam, kde být má a její ochlazení (Radiátor)

Vodní chlazení je nebezpečné z ohledu nebezpečí vyzkratování celého počítače, v případě uniku vody z vodního okruhu. Samozřejmě v ideálním případě by kapalina použitá ve vodním okruhu měla být nevodivá, takže by vlastně teoreticky žádné vyzkratování hrozit nemělo. V praxi většinou používaná chladící kapalina 100% nevodivá není. Stačí pak menší netěsnost mezi fitinkou a hadicí a již hned máte trošku destilované vody na nějaké té komponentě. Když počítač ihned vypnete a vysušíte, tak nic nehrozí. Horší je to v případě, že třeba rádi necháváte zapnutý počítač přes noc a vy u něj nesedíte. Kdyby voda z vodního okruhu unikla a vy byste to nezpozorovali, tak po pár desítkách minut/hodin může vám i destilovaná voda udělat škody na plošných cestách na nějaké té komponentě a tím pádem můžete tento kus hardwaru odepsat.

Vše, co musíte udělat proto, aby vám váš vodou chlazený počítač dokonale těsnil je poměrně jednoduché. V první řadě musíte zkontrolovat, zda-li vaše fitinky mají nad závitovou částí těsnící gumičku, jejichž účel snad zde nemusíme vysvětlovat. Dále je samozřejmostí, že všechny komponenty co budete mít zapřažené společně v okruhu, musí být ideálně kompatibilní. Vodní bloky jsou v dnešní době vyladěné k dokonalosti, takže z jejich strany se nemusíte strachovat, že by vám z nich na nějakém místě vytekla voda. Spíše se obávejte hlavního rizika a tím jest oblast fitinek a hadic. Když pouze na jednom místě nebude hadice dokonale těsnit na fitince, tak velice ohrožujete životnost svého počítače a dokonce i celkovou použitelnost vodního chlazení. Pro dokonalé utěsnění nestačí pouze mít správné fitinky a hadice, které k sobě dokonale přiléhají. Hlavně si dejte pozor na následující věc. I když hadice jde na fitinky poměrně těžko nasadit a přijde vám, že by měla dokonale těsnit, jelikož svou vlastní silou máte problém hadici z fitinky sundat, tak tomu nemusí tak být. Voda protékající v hadicích má poměrně obstojný tlak (ne sice takový, jak si někteří lidé myslí, že při použití necertifikovaných hadic vám můžou prasknout), ale tlak je dostatečně veliký na to, aby hadici po pár hodinách provozu vysunul až na samotný okraj fitinky. A když se vám toto stane, tak si můžete být jistí, že vám brzy začne unikat kapalina z vodního okruhu. Nám se toto stalo u bloku na procesor a řekneme vám, není to nic příjemného, když se vám počítač náhle zasekne a při zjišťování problému uvidíte na grafické kartě rybník.

A jak se tedy proti takovému nechtěnému vytopení počítače jistit? Nejlepší je na fitinku a hadici připnout stahovací plíšek, který koupíte v každém železářství za pár korun. Svou funkci bezpečně splní i obyčejná plastová stahovací páska z kterékoliv drogérie. Jen u plastových stahovacích pásek dbejte na to, ať je co možno nejvíce utažená a nezapomeňte! Vše, co vám přijde jako, že již více nemusí jít dotáhnout, tak většinou jde ještě dvakrát více. Nejlepší metodou je si vzít kombinačky a nějaký předmět pro zapření. To již tyto stahovací pásky dokážete dotáhnout s "ocelovou" pevností. Jistou možností jsou i speciální druhy fitinek s převlečenou maticí, nebo dokonce s bezpečnostními pojistkami, které když rozpojíte, tak se okruh zavře a nic neuniká. Hodí se tedy pro ty, kteří často něco vyndavají z vodního okruhu. Samozřejmě cena je přímo úměrná složitosti fitinek. Nejpoužívanější jsou tak fitinky nástrčné nebo s trnem.

Dobrou radou je i našroubované fitinky v blocích, expanzích, či radiátorech, pojistit utěsněním kromě onoho gumového těsnícího kroužku, ještě za použití silikonu. Podívejme se teď na poslední komponentu vodního okruhu …

Radiátor všichni známe, je to vlastně v podstatě topení. Ano ústřední topení je vodním okruhem a radiátor nám doma topí, tudíž odvádí teplo z vody. To samé v bledě modrém chceme i ve vodním okruhu v PC. Radiátor je právě tou komponentou, která odvádí teplo z okruhu pryč a zde tedy logicky nastupuje i ono chlazení vzduchem, bez kterého se ani u vodního chlazení tedy logicky neobejdeme.

Dnes již existují radiátory speciálně udělané pro vodní okruhy s optimálním rozměrem fitinek, s možností na to přesně upevnit 120mm ventilátory. Dříve se opravdu používaly některé typy radiátorů přímo z automobilů – oblíbené pak byly zejména z jednoho staršího modelu značky OPEL. Dnes už ale není nutné jejich poměrně složité zapracování do okruhu. Dnes můžeme koupit za slušnou cenu již hotové a dobře navržené radiátory. Nejběžnějšími jsou velikosti 120mm, 240mm a 360mm. Výšky radiátorů jsou odvozeny od toho, kolik se na nich vejde 120mm ventilátorů. Skutečná chladící plocha je díky spleti měděných trubek a měděných žeber daleko větší a vyzařovací plocha má tak klidně několik tisíc cm.

Čím větší, tím lepší. Radiátor je klíčovou komponentou okruhu a odvádí ono teplo. S malým radiátorem budete muset použít ventilátor na vyšší otáčky a i tak si nebudete moci dovolit chladit v počítači vodou vše. Nejlepší je do vodního chlazení zakomponovat 360mm radiátor se třemi lehce se otáčejícími 120mm ventilátory. V případě že byste chtěli použít pouze 240mm radiátor, tak se připravte na to, že tento radiátor vám bude schopen utáhnout pouze slabší procesor a možná i jednu grafickou kartu. My máme ozkoušeno, že v případě chlazení kompletní výkonné sestavy vodou je zapotřebí i dvou 360mm radiátorů a viděli jsme i systémy se třemi-čtyřmi, kde v podstatě celou jednu vnější stěnu big tower skříně zabral právě výměník.

Bez radiátoru, nebo jiného výměníku, se vodní chlazení neobejde, neboť by voda nabírala stale vyšších a vyšších teplot a vodní chlazení by tedy postrádalo smysl. Je možnost provozovat vodní okruh i bez této komponenty u méně náročnějších systémů, ale stejně se bez výměníku neobejdete. Můžete (musíte) ale použít větší expanzní nádobu, s minimálním obsahem 20Litrů, ale záleží také na tom, co všechno chladíte. My doporučujeme 30Litrovou nádobu, pro případ že nepoužíváte radiátory, jelikož tolik je ideální mít pro počítač, který je kompletně chlazen vodním chlazením. Větší expanzní nádoba ale není žádnou výhodou ani výkonovou, ani cenovou proti kombinaci běžné expanzní nádoby a klasického výměníku. Doporučujeme tedy používat radiátor vždy.

Jak jsme již napsali, jsou radiátory různých velikostí a tedy i různých výkonů. Velký radiátor je vždy výhodou. Je dokonce možné, že váš vodní okruh budete třeba moci chladit i bez použití ventilátorů na radiátoru, protože třeba nemusíte chladit tolik výkonné komponenty a voda se stačí ve výměníku dostatečně ochladit. Jak už jsme ale napsali v první kapitole, teplota vody nemůže být nikdy nižší než teplota vzduchu okolí. Pokud byste chtěli nižší teplotu vody, musíte vlastně ochladit i to okolí. Jak víme, voda s klesající teplotou má lepší tepelnou vodivost. Nicméně většina okruhů si s přehledem vystačí s běžným chlazením okolním prostředím a nemusíte vodu speciálně podchlazovat.