Teď již víte vše o tom, jak řádně si své vodní chlazení utěsnit, tak aby vám nevyteklo. Jak nasadit bloky na všechen HW, který bude chlazen vodou a také jak správně sundat referenční chladiče, tak abyste si nepoškodili váš hardware. Už nám zbývá si pouze připomenout úvod a tak si opět povíme, v jakém pořadí zapřáhnout komponenty vodního chlazení do okruhu.

Nejlepší variantou, když chladíte kompletně základní deskou vodou plus procesor a grafickou kartu, tak je zapojit komponenty v následné hierarchii. Mosfety sériově za sebou, procesor, severní můstek, grafickou kartu, jižní můstek, radiátory, expanzní nádobu a čerpadlo. Tímto vodní okruh máte uzavřený a bude vám chladit s nejlepší účinností. A proč jsme tak zvolili? Protože mosfety vodu ohřívají nejméně z celé sestavy a následující komponenty již vodu trošičku zahřejí, ale jsou zařazeny v co možno nejlepším esteticko-výkonnostním uzpůsobení, takže svou roli odvedou s nejlepším ohodnocením. Samozřejmě musíme dbát i na uspořádání hadic v PC. Nemá smysl táhnout zbytečně hadice sem tam.

Teď vám ale prozradím něco, co trochu popře výše uvedené. Protože se bavíme o uzavřeném vodním okruhu, kde je vlastně tlak i proudění stále konstantní v každé části okruhu, je v podstatě úplně jedno v jakém pořadí to zapojíte. Ochladit by se to mělo víceméně úplně stejně. V praxi tak existují mezi různými kombinacemi jen malé rozdíly. Pokud třeba ženete vodu z čerpadla přímo na procesor a z něj pak na radiátor, který ji ochladí a žene ji na grafiku, pak jsou zde několika stupňové rozdíly, než když ženete vodu na procesor, rovnou na grafiku a až pak na výměník. Nicméně vzhledem k praktičnosti tahání hadic po PC je to v podstatě jedno. Samozřejmě není nutné celý počítač chladit jedním okruhem. Vynikajících výsledků dosáhnete za použití dvou, nebo dokonce tří okruhů.

Obecně dobrou myšlenkou je jeden okruh pro procesor a druhý pro grafickou/ké karty. Samozřejmě toto vyžaduje zdvojený počet komponent, jako jsou expanzní nádoby, radiátory a vodní čerpadla.

Už jsme si řekli o tepelné kapacitě, vodivosti, ale už několikrát jsem zmínil cosi o odporu. Voda, která obíhá v uzavřeném vodním okruhu, musí být něčím poháněna a to něco je již rozebrané čerpadlo. To však musí vyvinou nějakou sílu, aby vodu udržovalo v ideální rychlosti pohybu. Jak jsme si už řekli, ideální průtok je zhruba 500-550L/H. Čerpadlo však ve skutečnosti musí dodat více, protože průtok zpomalují různé odpory v okruhu. Odporem je pak myšleno vše, co vodu zpomaluje, kde voda do něčeho naráží a kde vzniká nějaké víření.

V našem kruhu jsou takovými odpory ostré úhly, či zatáčky, změny průřezů, nerovnosti uvnitř bloků atd. Všechny tyto věci vytvářejí dohromady celkový odpor a ten musí čerpadlo překonat. Potřebujeme tedy větší výtlak (jak vysoký sloupec vody čerpadlo vytlačí). Tím ale také stoupají energetické nároky, nároky na čerpadlo, i jeho hlučnost. Teoreticky je tedy nejlepší nechat vodě co nejlepší průtok a pokud možnost všechno rovně. Jenže zároveň potřebujeme zejména ve vodních blocích ony výstupky, které předávají teplo kapalině a také v radiátoru potřebujeme vodu udržet co nejdéle (dlouhá trasa) aby se vše dobře ochladilo. Všechen odpor tedy nejsem schopni eliminovat, protože jej potřebujeme. Odpor zvyšují i doplňkové komponent vodního chlazení, jako jsou například průtokoměry atd. Musíme mezi tím vším nalézt rovnováhu, což ale zase není tak složité, jak to zní. Se slušným čerpadlem prostě problém mít nebudete, výhodou je, že tohle už nemusíte složitě (a často draze) zjišťovat, protože už to za vás udělali jiní.

Klasické vzduchové chlazení (při použití odpovídajících chladičů) dokáže váš hardware uchladit při obstojných teplotách a to i po přetaktování. Ale neříkejte, že nebudete rádi, když vaše PC bude mít o dobrých 30-50% nižší teploty. Tak od toho je zde právě vodní chlazení. Jen se schválně podívejte na naměřené výsledky z minulého článku, kdy jsme porovnávali vodní chlazení s High-End vzduchovým.

Rozdíl v teplotách je to příjemný, ale teplotní rozdíl oproti vzduchovému chlazení nemusí být jediným důvodem, proč si vodní chlazení pořídit. Vodní chlazení vám může také dopomoci, k lepším taktovacím výsledkům. Například čtyř-jádrové procesory jsou již okolo frekvence 3800MHz téměř neuchladitelné a to i pro High-End vzduchové chladiče.

S vodním chlazením si již můžete dopřávat frekvence nad 4,0GHz. Jen tak abyste měli představu. Náš redakční Core i7 920 s chladičem Thermalright Ultra 120 Extreme a dvěma 120mm ventilátory je schopen fungovat maximálně do frekvence 4,1GHz. Na vyšších frekvencích se již procesor přehřívá a stává se nestabilním. S pomocí vodního chlazení.

Dále by nebylo na škodu si říci něco o údržbě vodních bloků. Vodní chlazení není nutno kdoví jak často čistit, ale je dobré, když jednou za rok/půl roku rozeberete vodní okruh a vyčistíte bloky. Nejlépe se to dělá Coca-Colou nebo citronovou šťávou. My bloky čistíme zásadně citronovou šťávou a po pár minutách leštění bloku houbičkou bloky vypadají ještě lépe než nové. V případě bloků s hustým drážkováním na jejich "horní straně základny" doporučujeme jejich pročištění provést namočením do výše zmíněných tekutin na pět až dvanáct hodin (záleží na tom, jak moc jsou bloky zanesené). Následně již stačí pouze bloky utřít případně mírně poleštit a můžete vodní chlazení dát zpět do P. A z jakého důvodu je dobré občas bloky pročistit? Kdybyste to nedělali, tak je zde poměrně vysoké riziko, že vám za pár let, případně pouze jen za pár měsíců (záleží, jakou kapalinu ve vodním chlazení máte) bloky zkorodují a "nafouknou se". Což není žádná legrace, neboť vám poté můžou bloky naprasknout a voda vám vyteče do počítače. Nemluvě o snižování výkonu díky zanesení ploch, které předávají teplo. Tak že jednoznačně doporučujeme alespoň jednou ročně celý okruh rozebrat a řádně pročistit.

Takže si ještě řekněme pár věcí závěrem …