• V praxi – osazení komponent

Jako testovací komponenty jsem zvolil platformu založenou na AM4 od AMD. Základní desku i grafiku poskytla společnost ASUS v podobě X470 Crosshair VII Hero. Grafická karta pak ASUS R9 380X 4GB STRIX s velmi výkonným a tichým chlazením. Procesor je Ryzen 7 2700X. Paměti poskytla společnost ADATA v podobě 2x8GB DDR4 3600Mhz s RGB LED podsvícením a kapalinovým chlazením Spectrix D80. Od stejného výrobce byl použit i ultra rychlý M.2 NVMe disk SX8200 přenosovou rychlostí 3 200/1700MB/s. Zdroj dodala v rámci testu také společnost Be QUiet! v podobě modelu Dark Rock Pro 850W s platinovou certifikací. Pro chlazení procesoru jsem zvolil chladič Fortis 3 od SilentiumPC v jeho poslední revizi, kde podporuje již také socket AM4.

Po smontování jsem již pouze nainstaloval operační systém a v BIOSU nastavil režim otáček ventilátoru na automatiku. Přece jenom Ryzen 7 2700X na základních taktech nepatří mezi nějaké žrouty.

Do skříně se dá namontovat základní deska i ve velikosti E-ATX, což někteří mohou ocenit. Samozřejmě se sem vejdou všechny ostatní varianty. Management kabeláže je prvotřídní a manuální řízení otáček ventilátorů nebo RGB podsvícený přední kryt je už taková třešnička na dortu. K němu máme jen výhradu, že jeho „odtržení“, když se potřebujete dostat k ventilátorům, a hlavně filtrům je poměrně nepříjemné a výrobce by to měl vyřešit trochu lépe.

Pokud jde o grafickou kartu vejde se sem až 430mm dlouhá karta, pokud nemáte před ní ten koš na disk. Pak jste limitováni 286mm. Skříň umožňuje i vertikální montáž karty, příprava tu je, ale výrobce nenabízí žádné dokoupitelné příslušenství, které k tomu potřebujete. V tomto ohledu je Fractal Define R6 poněkud dál. To samé se týká i dokoupitelných košů pro disky apod.

Osazení disků je jinak zajímavě řešené, vejde se sem hodně disků, ale do R6 o něco více klasických 3,5“. Be quiet nemá ani 5,25“ pozici, což R6 má. Pojďme se tedy podívat, jak si skříň vede z hlediska teplot a hluku.

• Chlazení

Samozřejmě jsem nemohl neotestovat to, jak si skříň povede v reálném provozu a zda opravdu dostojí tomu, co slibuje výrobce ve svých brožurách. Teploty jsem se rozhodl měřit na procesoru i grafické kartě a to, jak ve stavu skoro žádné nečinnosti, takže brouzdání internetem apod., ale i v režimu 100% vytížení procesoru a grafické karty. Hlavně „burn“ režim grafické karty otestuje kvalitu vnitřního airflow skříně do maxima.

U procesoru jsem měřil maximální teploty pomocí hodinového trápení v zátěžovém OCCT. Maximum které jsem naměřil bylo 54°C. To je o něco více než jsem s tímto procesorem zvyklí, zde jdou vyšší teploty na vrub tomu, že je ve skříni pouze jeden ventilátor a omezený přísun vzduchu. Airflow ve skříni je defakto na podtlakovém systému. Do skříně je samovolně natahován chladný vzduch skrze všechny průduchy a jedním ventilátorem pod stropem je ohřátý vzduch vysáván ven. Chlazení je zde zkrátka omezeno. Ventilátorů sem lze ale osadit hodně a také se sem vejdou až dva 360mm výměníky. Na přední pozici můžete mít výměník i s disky v koších, což je zajímavé.

U grafické karty jsem teplotu měřil v zátěžovém benchmarku 3D Mark FireStrike po dobu 30 minut, kde se nakonec teplota vyšplhala na slušných 61°C a grafická karta byla stále hodně tichá. V idle pak teplota spadla na hranici 34°C, s tím že ventilátory se netočily a grafika fungovala zcela pasivně. Sestava byla i v maximální zátěži krásně tichá, takže bych ji takto s klidem doporučil i lidem, co jsou na tichý chod herního PC velmi vysazení. Jediná má výtka je tedy pouze k tomu alespoň jednomu chybějícímu ventilátoru k nasávání studeného vzduchu.

Celkově je skříň ale orientována hlavně na utišení chodu než na výkon chlazení.