Strana 4 z 5
- V praxi – osazení komponent a chlazení
Jako testovací komponenty jsem zvolil platformu založenou na AM4 od AMD. Základní desku i grafiku poskytla společnost Asus v podobě modelu X470 Crosshair VII Hero Wi-Fi. Grafická karta pak GTX 1080 Ti Poseidon stejného výrobce. Procesor je Ryzen 7 1700X od společnosti AMD. Paměti poskytla společnost G.Skill v podobě modelu TridentZ 2x8GB DDR4 3600Mhz s RGB LED podsvícením. Zdroj dodala v rámci testu také společnost Be QUiet! v podobě modelu Dark Rock Pro 850W s platinovou certifikací. Pro chlazení procesoru jsem zvolil AiO chladič Raijintek Orcus 360 s RGB podsvícením na bloku i ventilátorech.
Po smontování jsem již pouze nainstaloval operační systém a v BIOSU nastavil režim otáček ventilátoru na automatiku.
Pokud jde o kompatibilitu se základními deskami, výrobce trochu mate uváděním kompatibility s CEB velikostí, která je o něco větší než ATX, ale ne o moc a pokud by si to někdo splet s E-ATX formátem, tak u této skříně má smůlu, E-ATX deska se tam nevjede. Vešla by se, kdyby case byla delší.
Ohledně montáže, výtku nemám žádnou, instalovat komponenty do této skříně je prostě procházka růžovou zahradou. Management kabeláže je sice trošku těžší, protože mezi bočnicí a plechem je méně místa, ale pokud tomu člověk věnuje o něco déle času, není to problém. Akorát v případě instalace vodního chlazení na strop skříně doporučuju namontovat způsobem, že radiátor je na plechem a ventilátory pod plechem. Pod stropem totiž není moc místa a vyhnete se kontaktu se základní deskou.
Vše ostatní je bez potíží. Místo je zde na dva klasické 3,5“ disky a k tomu 4x 2,5“. pro drtivou většinu současných uživatelů zcela dostatečné. Pro zdroj je spodní pozice pod tunelem, má v podstatě celý tenhle prostor sám pro sebe, takže se sem vejdou i ty největší ATX zdroje.
Teploty jsem se rozhodl měřit na procesoru i grafické kartě a to, jak ve stavu skoro žádné nečinnosti, takže brouzdání internetem apod., ale i v režimu 100% vytížení procesoru a grafické karty. Hlavně „burn“ režim grafické karty otestuje kvalitu vnitřního airflow skříně do maxima.
U procesoru jsem měřil maximální teploty pomocí hodinového trápení v zátěžovém OCCT. Maximum které jsem naměřil bylo 44°C. Efektivita vnitřního airflow je opravdu výborná, přece jenom tři ventilátory dovnitř a tři ven působí velmi dobrý průvan. Jenom doporučím přední ventilátory po rozbalení přesunout o jednu pozici výše, celkový airflow pak funguje o něco lépe. Skříň je jinak poměrně úzká, takže lze na CPU dát jen 160mm vysoký chladič a ne všechny se tam tedy vejdou.
U grafické karty (omezeni délkou karty u této skříně nejste) jsem teplotu měřil v zátěžovém benchmarku 3D Mark FireStrike po dobu 30 minut, kde se nakonec teplota vyšplhala na slušných 55°C a grafická karta byla stále hodně tichá. Přední tři ventilátory opravdu zásobují grafickou kartu velkým přísunem studeného vzduchu a ta je pak díky tomu velmi studená. V idle pak teplota spadla na hranici 29°C, s tím že ventilátory se netočily a grafika fungovala zcela pasivně. Sestava byla i v maximální zátěži krásně tichá, takže bych ji takto s klidem doporučil i lidem, co jsou na tichý chod herního PC velmi vysazení. Měření jsem prováděl s ventilátory nastavenými v Biosu na „silent“ (tichý) režim. Při maximálním výkonu by byly teploty ještě lepší ale zas za cenu vyššího hluku celé skříně.
|