• V praxi – osazení komponent a provoz

Jako testovací komponenty jsem zvolil platformu založenou na AM4 od AMD. Základní desku i grafiku poskytla společnost MSI v podobě X370 Gaming Carbon. Grafická karta pak MSI RX 580 8GB GamingX Plus s velmi výkonným a tichým chlazením. Procesor je Ryzen 7 1700X. Paměti poskytla společnost ADATA v podobě 4x8GB DDR4 3000Mhz s RGB LED podsvícením. Transcend pak poslal svůj M.2 SSD disk s přenosovou rychlostí 550-540MB/s. U zdroje jsem vsadil na zdroj BeQuiet s platinovou certifikací a odpojitelnou kabeláží.

Pro chlazení procesoru jsem zvolil chladič Fortis 3 od SilentiumPC v jeho poslední revizi, kde podporuje již také socket AM4. Po smontování jsem již pouze nainstaloval operační systém a v BIOSU nastavil režim otáček ventilátoru na automatiku. Přece jenom Ryzen 7 1700X na základních taktech nepatří mezi nějaké žrouty.

Skříň podporuje základní desky o velikosti maximálně ATX formátu. Větší E-ATX už se sem nevejde, panel pro montáž desky je totiž lehce zapuštěný a navazující panel tak montáž širší desky neumožní. Teoreticky by se tam dala nacpat, ale bude to hodně individuální. Oficiálně je tahle case jen pro ATX desky.

Ohledně možností grafické karty, v základu nic v přední pozici nepřekáží pro osazení až 420mm dlouhé karty, pokud ale osadíte výměník chlazení na boční pozici s ventilátory, můžete už osadit jen 280mm kartu. Výška chladiče na CPU může být 175mm, do čehož se vejdete s většinou současných modelů. Pokud jde o možnosti osazení ventilátorů a výměníků vodního chlazení nabízí toho skříň dost.

Na přední pozici se vejdou 3x 120mm (dva tam jsou), nahoru se vejdou 3x 120 nebo 2x 140mm. Dozadu se vejde 1x 120mm nebo 1x 140mm (ten tam je). Do vnitřní boční pozice se pak vejdou 2x 120mm.

Tomu všemu odpovídají i možnosti montáže výměníků. Dopředu se vejde až 360/240mm, nahoru 360/280/240mm, dozadu 120/140mm a na bok dovnitř skříně pak 240mm výměník. Prostor pro zdroj (ATX) není nijak zvlášť omezen.

Ohledně montáže, výtku mám pouze k managementu kabeláže. Vyvázat kabeláž od zdroje i skříně jako takové je celkem krkolomné. První důvod tkví v malé mezeře mezi plechem, na kterým je deska a mezi plechem bočnice. Dále je celkem těžké až skoro nemožné vyvázat kabely tak, aby nebyly vidět z druhého pohledu skříně. Naštěstí díky kouřovému tvrzenému sklu si tohoto nedostatku skoro nevšimnete, zvlášť pokud bude vnitřek skříně osvětlen některými komponentami v sestavě, jako jsem měl já zde, skrze RGB podsvícení na pamětech.

• Provoz skříně

Samozřejmě jsem nemohl neotestovat to, jak si skříň povede v reálném provozu a zda opravdu dostojí tomu, co slibuje výrobce ve svých brožurách. Teploty jsem se rozhodl měřit na procesoru i grafické kartě a to, jak ve stavu skoro žádné nečinnosti, takže brouzdání internetem apod., ale i v režimu 100% vytížení procesoru a grafické karty. Hlavně „burn“ režim grafické karty otestuje kvalitu vnitřního airflow skříně do maxima.

U procesoru jsem měřil maximální teploty pomocí hodinového trápení v zátěžovém OCCT. Maximum které jsem naměřil bylo 57°C. To krásně ukazuje výkon airflow skříně a její potenciál se stále tichým chodem pouze dvou ventilátorů a zdroje. V klidu pak procesor měl 31°C. Měření proběhlo při pokojové teplotě 23°C.

U grafické karty jsem teplotu měřil v zátěžovém benchmarku 3D Mark FireStrike po dobu 30 minut, kde se nakonec teplota vyšplhala na slušných 64°C a grafická karta byla stále hodně tichá. V idle pak teplota spadla na hranici 31°C, s tím že ventilátory se netočily a grafika fungovala zcela pasivně. Sestava byla i v maximální zátěži krásně tichá, CASE rozhodně pamatuje i na utišení, čímž se řadí mezi méně obvyklé modely ve své cenové hladině …