|
Strana 4 z 5
- V praxi – osazení komponent a chlazení
Jako testovací komponenty jsem zvolil platformu založenou na AM4 od AMD. Základní desku i grafiku poskytla společnost ASUS v podobě nové X470 Crosshair VII Hero. Grafická karta pak ASUS R9 380X 4GB STRIX s velmi výkonným a tichým chlazením. Procesor je Ryzen 7 2700X. Paměti poskytla společnost ADATA v podobě 4x8GB DDR4 3000Mhz s RGB LED podsvícením. Transcend pak poslal svůj M.2 SSD disk s přenosovou rychlostí 550/540MB/s. U zdroje jsem vsadil na zdroj BeQuiet s platinovou certifikací a odpojitelnou kabeláží.
Pro chlazení procesoru jsem zvolil chladič Fortis 3 od SilentiumPC v jeho poslední revizi, kde podporuje již také socket AM4.
Po smontování jsem již pouze nainstaloval operační systém a v BIOSU nastavil režim otáček ventilátoru na automatiku. Přece jenom Ryzen 7 2700X na základních taktech nepatří mezi nějaké žrouty.
Skříň má trochu variability, můžete vymontovat dělený spodní tunel a také koš na disky. Nic z toho tedy nemusíte ve skříni mít, pokud nechcete. Za variabilitu lze také považovat již zmíněný přemístitelný panel s konektory a ovládáním skříně. V neposlední řadě je tu také možnost vertikálního usazení karty, pro což je zde upínání.
Pokud jde o omezení skříně z hlediska možných komponent. Skříň je navržena pro maximálně ATX základní desky (na větší by teoreticky místo také bylo, ale už ne montážní otvory atd.). Vzhledem k tomu, že skříň nemá klasické koše na disky vpředu, jde zde hromada místa pro grafické karty (až 420mm). Ohledně disků, jde celkem až 6 pozic pro 2,5“ disky z toho 2+1 pro 3,5“. Dvě pozice jsou pak pro 5,25“ mechaniky. Když vymontujete držák pro 5,25“ mechaniky, máte pak místo i pro až 360mm výměník vpředu. Vejde se tam také 280/240mm a 120/140mm. Na horní pozici se vejde to samé.
V základu jsou namontovány 3 ventilátory včetně absolutní novinky v podobě jednoho 120mm SIGMA CORONA RGB ventilátoru s podsvícením na zadní pozici. Dva klasické 120mm ventilátory bez podsvícení jsou na předních pozicích. Do skříně se vejde ještě několik dalších. Na zadní straně skříně uvnitř najdete zabudovaný modul pro připojení ventilátorů a LED pásků a přes něj lze vše regulovat a nastavovat přímo přepínači na skříni.
Skříň umožňuje také vertikální montáž grafické karty. Ohledně montáže, výtku mám pouze ke gumovým vyplním v otvorech, kudy protahujete kabely od zdroje do desky a ke grafice. Tyto gumy mají totiž tendenci se svlíkat a obecně otvory jsou malé. Na tomto bych do budoucna zapracoval. Vyvázat kabeláž od zdroje i skříně jako takové je celkem však velmi pohodlné díky suchým zipům, a také dostatečné mezeře mezi deskou a bočnicí.
Samozřejmě jsem nemohl neotestovat to, jak si skříň povede v reálném provozu a zda opravdu dostojí tomu, co slibuje výrobce ve svých brožurách. Teploty jsem se rozhodl měřit na procesoru i grafické kartě a to, jak ve stavu skoro žádné nečinnosti, takže brouzdání internetem apod., ale i v režimu 100% vytížení procesoru a grafické karty. Hlavně „burn“ režim grafické karty otestuje kvalitu vnitřního airflow skříně do maxima.
U procesoru jsem měřil maximální teploty pomocí hodinového trápení v zátěžovém OCCT. Maximum které jsem naměřil bylo 59°C. To krásně ukazuje výkon airflow skříně a její potenciál se stále tichým chodem tří před instalovaných ventilátorů a zdroje. V klidu pak procesor měl 29°C. Měření proběhlo při pokojové teplotě 22°C.
U grafické karty jsem teplotu měřil v zátěžovém benchmarku 3D Mark FireStrike po dobu 30 minut, kde se nakonec teplota vyšplhala na slušných 61°C a grafická karta byla stále hodně tichá. V idle pak teplota spadla na hranici 32°C, s tím že ventilátory se netočily a grafika fungovala zcela pasivně. Sestava byla i v maximální zátěži krásně tichá, takže bych ji takto s klidem doporučil i lidem, co jsou na tichý chod herního PC velmi vysazení.
Takže k hodnocení ….
|
)
)
)
)
)
)
