Ten byl představen spolu s vysokými představiteli firmy také tzv. Miss IFA. Ta vypadá dle informací zkušenějších kolegů každý rok stejně, a přesto je to prý pokaždé jiná slečna. A pravda, ošklivá nebyla. Takže pro sporťáky (a místní Don Juany) zajímavé, ale jdeme k produktům, které byly předvedeny.
Už v novince přímo z Press centra IFA 2010 jsem vám představil prototyp mobilního telefonu s 3D displejem, který má 3D fotoaparát. Kdo nečetl, více se dozví zde. Jedná se zatím pouze o test možností snímání 3D obrazu, který je však velmi zajímavý hlavně svou miniaturizací.
Neméně zajímavá byla také ukázka 3D displeje, na který nepotřebujete brýle. Funguje na principu Paralax Barrier technologie, která i bez brýlí dokáže pro každé oko zobrazit něco jiného. Technologie displeje, který vidíte, by dle informací zástupců firmy měla objevit na další generaci zařízení Nintendo DS, tentokrát pod názvem Nintendo 3DS. Ten by měl umožňovat hrát 3D hry na dvou obrazovkách najednou (stačí pohledat dle názvu na youtube). Displej přímo na obrázku je ale větší. Má 10,6 palce, tedy 27 centimetrů. Optimální vzdálenost na sledování 3D je 50 centimetrů. Jeho rozlišení je 1280x768 ve 2D a 640x768 ve 3D. Už z toho si možná někteří dokážete odhadnout princip Paralax Barrier technologie.
Ten je krásně a jednoduše vysvětlen na tabulce u displejů, kterou jsem vyfotil. Jedná se vlastně o dvě vrstvy – vrchní vrstvu pro změnu na 3D a spodní běžný LCD displej. Při 2D se vše zobrazuje v plném rozlišení, jak má, vrchní vrstva je průhledná. Pro 3D se vrchní vrstva označovaná jako 3D LCD Switch panel rozdělí na průhledné a neprůhledné části a spodní LCD displej zobrazuje rozdílné kusy obrazu. Protože pokud koukáme na jeden bod z daného úhlu, jedno oko může vidět, co je za ním, ale druhé ne. Dle zkušenosti s tímto typem bych řekl, že je ještě na čem pracovat, neb to dokonalé rozhodně nebylo. Osobně jsem citlivější na 3D zobrazení podobného formátu a tak mi z toho dvakrát hej po několika desítkách sekund nebylo.
Představen byl také menší 3D displej bez potřeby brýlí, velikostně podobný většímu displeji u mobilních smartphonů současnosti. Jeho velikost byla 3,8“, tedy 9,7 centimetru. Doporučená pozorovací vzdálenost je asi 30 centimetrů. Rozlišení pro 2D je 800x480, pro 3D pak 400x480. Tento typ už vypadal poměrně lépe, až barvy na něm nebyly zrovna křiklavé, neb zobrazení ukazovalo podmořský svět.
Zajímavá informace, o které jsem také před prohlídkou neměl ani tušení, byla ta, že Sharp je jedním z průkopníků zpracování solární energie. Již na začátku 60. let představil solární články, které byly později použity i při vesmírných cestách či na napájení oběžných satelitů. Představeno bylo také zajímavé vozítko poháněné pouze solárními články, které udělali vysokoškolští studenti.
Představeny byly samozřejmě také běžné 3D LCD televizory. O ty by nebyl asi takový zájem, kdyby nepoužívali technologii Quattron. Jedná se o přidání žluté barvy do základní palety zobrazení barev RGB. Není to úplná novinka, ale osobně jsem měl poprvé možnost sledovat obraz se základovou žlutou navíc. Ač tedy televize přehrávali nejčastěji pole plné slunečnic či krásný západ slunce, tedy pasáže, kde žlutá vládne, dalo se pochytit, že ona žlutá navíc do sebe něco má. Pokud jsem to pochopil dobře, v jedné obrazové buňce byla odebrána velikost všem třem hlavním barvám, hlavně však zelené barvě, která má největší svítivost a na vzniklé místo byl dodán žlutý základ. To ostatně vidíte v porovnání obrázků.
Pokud máte někdo (a určitě ano) zkušenost právě s běžným RGB televizorem a s verzí od Sharpu se žlutou, určitě se zmiňte v diskuzi a zkuste popsat své pocity. A nám nezbývá než se podívat dále, tentokrát už bez zaměření na společnosti, ale spíše na zajímavé produkty od více firem najednou.