Nepřekvapivě je rok 2006 opět dalším rokem, který znamená další růst výkonu počítačů a rozvoj všech věcí s ním úzce souvisejících. Podívejme se tedy na největší události právě uplynulého roku 2006. Ačkoli se to nezdá, tak za těch 365 (a kus) dní se toho stalo celkem dost. Podíval jsem se tedy na několik kategorií a stručně jsem se pokusil nastínit, co se nám to letos přihodilo.

Procesory: rychlost dolů, výkon nahoru!

Pokud se někdo řídí při určování výkonu procesorů čistě frekvencí, pak letos z toho musí být skutečně jelen. Neinformovaný uživatel by dokonce mohl nabýt dojmu, že letos šel výkon dolů. Bývaly roky, kdy se frekvence procesorů zdvojnásobila. Například v letech 1999/2000 jsme z 500MHz  dostali až na 1GHz. Kdeže ty doby jsou. V posledních letech se nám tento vývoj rapidně zpomalil a dokonce letos jsme se defacto o 1GHz posunuly zpět. Hlavní myšlenku neustálého zvyšování frekvence prosazoval Intel spolu se svou technologií Netburst v procesorech Pentium 4. Právě letos jsme se podle plánů, které Intel zveřejnil při uvádění Pentia 4, měli dočkat rychlosti až 10GHz. Tyto plány se ukázaly jen jako bláhový sen s realitou naprosto neztotožnitelných. Tedy alespoň v případě technologie a architektury Netburst. 90nm výroba prostě dále při zvyšování frekvence procesoru neudržela v přijatelných mezích energetické nároky ani hodnoty vyzařovaného tepla. Přechod na 65nm výrobu se Intelu u Pentií 4 sice povedl, výsledkem byla Pentia D a Celerony D, nicméně Intel už tušil, že jako nepotopitelný Titanic i nepotopitelné Pentium 4 narazil na ledovec a za několik málo chvil bylo po něm.  

• Test AMD Core2Duo proti Intel Pentium 4  

Pokud tedy pomineme možnosti taktování povedených Pentií na 65nm výrobním postupu, kdy se můžeme pohybovat běžně kolem 4,5GHz a s extrémně chlazenými kusy i mnohem výše, pak jsme se během roku dočkali takového toho vydání-nevydání Pentia D, vyrobeného 65nm postupem na tovární frekvenci 3,73GHz, ale to je také maximální hranice kam se Netburst technologie a s ní slavná Pentia 4, která měla přinést 5-10GHz, oficiálně dostala. Od slibovaných 5-10GHz tedy hodně daleko, postup se zastavil zhruba na třetině a dál to prostě nešlo, či lépe řečeno uživatelé již nebyli ochotní tolerovat zvyšující se spotřebu a nároky na chlazení.

Kde se stala chyba? Intel podcenil důležitost architektury a soustředil se na zvyšování výkonu pomocí frekvence, což je jediné co mu u používané technologie Netburst zbývalo.  Jenže to prostě dále nešlo. AMD se jen tiše v pozadí smálo se svým dlouholetým tvrzením: ,,nehledejte frekvenci, hledejte výkon“. AMD tak například se svými běžnými procesory Athlon64 3000+ na reálné frekvenci 1,8GHz v pohodě překonávalo Pentia 4 na 3,0GHz. A to už Intel fungoval na 65nm, zatímco AMD stále drželo a do dnes drží 90nm výrobu. A tak se stalo, že Intel celou svou technologii netburst a s ní i název Pentium vzal a vyhodil z okna. Několik let vývoje a marketingové masáže tak přišlo naprosto v niveč. Pentium 4 je horkým kandidátem na největší technologický propadák desetiletí a s určitostí je slepou vývojovou uličkou. Zároveň je však ukázkou, že i z nepovedeného výrobku se dá udělat marketingem natolik skvělý produkt, že i kdyby konkurence vydala kdoví co, Pentium 4 je zkrátka pro mnohé modla a symbolem maximálního výkonu. A tak se stalo, že Pentium 4 nedůstojně a neslavně ukončilo svou pouť – Intel se vrátil na začátek, přesněji do dob Pentia 3, inspiroval se a výsledkem byla technologie Core, představená právě v letošním roce.

Technologie Core byla uvedena v polovině roku 2006 a jedná se o jednu z největších událostí v technologii v právě uplynulém roce 2006. Se starými a nepovedenými Pentii 4 nemá vůbec nic společného. Méně informované uživatele však musel tento vývoj poněkud zmást. Intel totiž rázem z procesorů Pentium 4 na frekvencích blížících se 4GHz se dostal na nějaké Core2Duo na 1,86 – 2,7GHz. Přesto je Core2Duo E6300 pracující na taktu 1,86GHz výkonnější, než Pentium D na 3,4GHz. Navíc se do konce roku objevily i čtyřjádrové procesory CoreQuadro, kdy nejvýkonnější model QX6700 prozatím tiká na frekvenci 2,66GHz. U Intelu tedy prozatím můžeme konstatovat, že ačkoli reálná rychlost procesoru šla přibližně o 1GHz dolů, tak výkon, pakliže umíte využít čtyři jádra v procesoru, mnohonásobně stoupl. Ale i v oblasti procesorů běžným uživatelům bližších se v souboji dvoujádrové Pentium D vs dvoujádrové Core2Duo dočkalo jednoznačného vítězství nové technologii Core. I na menší frekvenci naprosto dominantním způsobem porazí Pentia a to se ani nezmiňujeme o diametrálně odlišných provozních vlastnostech. Intel nás tedy letos určitě nezklamal, ačkoli jsme zatím neokusili nové technologie pod hranicí 5000 korun za procesor.

• Test AMD Athlon64 s939 vs Athlon64 sAM2

A co AMD? To si v poklidu vypilovalo své Athlony64 k dokonalosti. Kompatibilita s paměťovými moduly již patří k problémům minulosti. Athlony vynikají vysokým výkonem na relativně nízké frekvenci spolu s nízkým zahříváním a s nízkou spotřebou. Jenže opájet se dokonalostí nejde na věky a tak se může leckomu zdát, že s příchodem konkurenčních Core2Duo v polovině roku, AMDčku nějak ujíždí vlak. Zatímco nejvýkonnější Athlony64 v pohodě porážely nejvýkonnější Pentia 4 i Pentia D, tak na nejvýkonnější Core2Duo současná AMD koukají z velmi uctivé vzdálenosti a tak o trůnu výkonnostního krále si může nechat AMD jen zdát. Významným datem bylo 23.května 2006, kdy AMD uvedlo nový socket AM2 (pozn. socket = patice pro procesor). Po dlouhé době tak opět máme u AMD jediný socket pro silné a slabší procesory. Low endový s754 a pro výkonnější procesory určený s939, vystřídal jeden jediný v podobě sAM2 stejně jako je tomu u Intelu. Ačkoli mnoho uživatelů to nelibě neslo, protože sAM2 nepřinesl z hlediska výkonu vůbec, ale vůbec nic nového, tak je sAM2 jasným přínosem pro zjednodušení a přehlednost situace. Samozřejmě je také nutné připomenout, že socket AM2 přinesl i podporu operačních pamětí formátu DDR2 a tedy oba výrobci opět používají stejný formát pamětí a starší DDR1 tak odcházejí do důchodu.

Bohužel už nepříliš slavně pro AMD dopadlo uvedení čtyřjádrové platformy AMD 4x4 se sockety F, kdy ani dva ultravýkonné dvoujádrové Athlony64 řady FX na 3,0GHz nejsou schopny překonat jedno čtyřjádrové Intel CoreQuadro. A to samozřejmě s dvojnásobnými provozními náklady. AMD 4x4 do příchodu skutečně čtyřjádrových procesorů AMD nemá proti konkurenčními Intelu žádnou šanci. AMD tak musí urychleně přijít s novou vývojovou fází svých Athlonů. Postup dnes již začal a ke konci roku spatřily světlo světa první dvoujádrové Athlony64 X2 vyrobené 65nm postupem. Snížení výrobního postupu je však pouze první krok. V letošním roce AMD už však více nestihne. Letos jsme se tedy ze strany AMD nedočkali žádného podstatného nárůstu výkonu dostupného pro běžné uživatele. Na počátku roku jsme koukali na Athlony X2 do s939 například model 4800+ a na konci roku se díváme na stejné modely s jiným označením na stejných frekvencích a stejné architektuře akorát s rozdílem, že jsou určené do patice AM2 s podporou DDR2 RAM. Výkon však nenarostl. Jedinou více zaznamenání hodnou situací tak zůstává to, že v den uvedení konkurenčních Intel Core2Duo AMD zlevnilo své dvoujádrové procesory ze dne na den o 50 a více %. Pro AMD bude tak velmi důležitým, ne-li přímo životně důležitým,  rok 2007.

• Test levných dvoujader Intel Core2Duo E6300 proti AMD X2 3600+

Rok 2006 je však v oblasti procesorů rokem, kdy se výkon opět zvyšoval a dá bez nadsázky označit rokem dvoujádrových procesorů. Právě v polovině roku spadly ceny dvoujádrových procesorů o 50 a více %. Na počátku roku 2006 se prodával dvoujádrový Pentium D 930 na 3,0GHz za stejnou cenu, jako jedno jeho jádro v podobě Pentia 4 630 v roce 2005. A to je posun jako hrom. Obecně se ceny procesorů dostaly v roce 2006 velmi dolů. Dnes již není problém koupit výkonem ucházející procesor za 1500 korun a nad 4500 korun je to už jen samé dvoujádro. Ačkoli tedy výkon jednoho jádra příliš nestoupl, a frekvence (rychlost) šla letos dokonce dolů, tak celkově jsme opět o notný kus dál. Navíc procesory dnes nejsou ohledně výkonu tím, co nás u dnešních PC omezuje. Rychle se tedy podívejme, co se dělo v dalších oblastech hardware …