• Aktuální modelové řady a parametry, kde je dobré se zastavit

Zhruba každý rok se objeví na trhu nová grafická generace. Někdy to ale není generace ale třeba jen nová revize stejné čipu, ale grafické karty se prodávají s vyšším modelovým číslem. Jsou ale i grafické modely, které se prostě přejmenovávají.

• AMD Radeon

Aktuální modelovou řadou AMD je řada Radeon HD 6000. Ta nahradila vůbec první DX11 grafické karty na světě, modely Radeon HD 5000. Obě jsou directX11 a obě mají 40nm čipy. Původně ale již AMD počítalo u HD 6000 s 32nm výrobou, která však byla zrušena ve prospěch 28nm. Pro HD 6000 grafiky je typické přítomnost UVD3, tedy vylepšeného systému podpory, práce a akceleraci videa. Výjimkou jsou HD 6700, které vznikly přejmenováním HD 5700. Ty mají UVD2. Funkčně ale rozdíl nepoznáte.

Do řady HD 6000 se počítají i integrované grafické karty v procesorech AMD Llano A4/6/8-3000. Mají vyhrazená označení Radeon HD 6300-6500D. Jsou náhradou za low endové grafiky HD 5400/5500. Samozřejmě AMD nadále nabízí i samostatné low endové modely. Aktuálně tak v obchodech narazíte na tyto modelové řady (od nejlevnějšího):

• ·         Radeon HD 6450
• ·         Radeon HD 6570
• ·         Radeon HD 6670
• ·         Radeon HD 6750
• ·         Radeon HD 6770
• ·         Radeon HD 6790
• ·         Radeon HD 6850
• ·         Radeon HD 6870
• ·         Radeon HD 6950
• ·         Radeon HD 6970
• ·         Radeon HD 6990     

Na trhu jsou ještě i HD 5000 modely, více si řekneme u jednotlivých kategorií.

• NVIDIA GeForce

Na poli samostatných grafik nás zajímají ještě modely NVIDIA GeForce, tedy grafické karty s čipy podle návrhu NVIDIA. Ty ale jak víme, vyrábí jinak stejná společnost, která vyrábí i čipy AMD. Lze tak říci, že výrobně by neměl být mezi čipy rozdíl, jenže jde také o návrh a vyladění oné výroby a dané architektury GPU. Aktuální modelovou řadou je GF500, což je ale jen GF400 s novými revizemi jader.

Grafické karty NVIDIA řady 500 nejsou novou generací. Stále se jedná o grafiky s čipy architektury FERMI, vyráběné 40nm a mající podporu DX11, které byly použity i u modelů řady 400. Jenže NVIDIA se řada 400 příliš nevydařila. Ve srovnání s Radeon HD 5000 přišla výrazně později a výkonem, provozními vlastnostmi a koneckonců ani cenou srovnatelné modely Radeon HD 5000 nepředčili. Navíc NVIDIA rychle vyčerpala možnosti číslování, jak se snažila zbavit se nepříliš povedených čipů GF100 plejádou modelů včetně GTX 465 a tak muselo GTX 485 grafiku s novou revizí čipu, tedy optimalizovaným čipem GF110 nazvat GTX 580/570. A „nová“ grafická generace tak byla na světě. Alespoň číselně. Bohužel právě to, že u některých modelů řady 500 není výrazného rozdílu proti řadě 400, je v označení některých modelů pěkný guláš. Asi nejhorší je to u nejprodávanějších grafiky řady 560, kde se pod v podstatě stejným názvem prodává parametrově několik lehce odlišných grafik. Všechny GF400/500 jsou z hlediska výbavy i schopností stejné (až na GF 510). Takže samozřejmě podpora DX11, OpenCL apod. Nechybí GPGPU systémy (včetně vlastního CUDA).

Ve srovnání s konkurencí však NVIDIA grafiky nedokáží nabídnout podporu více než 2 monitorů na jediné grafice. NVIDIA také nemá žádné integrované grafické karty v procesorech (nemá procesory) a tak se obtížně vyrovnává s tím, jak klasické low-endové grafické karty, které tvoří 80% odbytu grafik společnosti NVIDIA, jsou vytlačovány a nahrazovány grafikami přímo v procesorech AMD a Intel. V tuto chvíli jsou aktuální na trhu tyto modely:

• ·         GT 520
• ·         GTX 550
• ·         GTX 560
• ·         GTX 560 Ti
• ·         GTX 570
• ·         GTX 580
• ·         GTX 590  

Na trhu se ale stále prodávají G400 modely, více si řekneme u jednotlivých kategorií.        

• Na co se zaměřit

Vzhledem k poněkud matoucím označením některých modelů, je dobré se informovat to, jaké konkrétní grafické jádro je na konkrétní grafické kartě použito a kolik má výpočetních jednotek a na jaké frekvenci. Tak abyste třeba pod dojmem koupě GTX 560 Ti nekupovali přeznačenou GTX 460 (GTX 560, GTX 460 SE). Na trhu jsou i nereferenční verze jednotlivých modelů a často nabízejí i trochu vyšší frekvence a tedy výkon, za cenu referenčních verzí. Ty jsou tak zajímavé.

Příliš mnoho paměti na grafice. Také vás lákají 3-6GB modely? Zatímco u nejvýkonnějších grafik je normální 2-4GB paměti, u levnějších grafik je obdobné množství paměti úplně zbytečné a rozhodně výkon nenavýší. To, že má grafická karta tolik paměti, tak rozhodně neznamená, že je to herní grafická karta. Ale i málo paměti je špatně, třeba 512MB nebo 1GB u herních grafik, pokud hodláte hrát ve vysokých detailech a rozlišeních nejmodernější hry, není dnes již ani u herních grafik ideální.

Šířka paměťové sběrnice. Opět grafická karta má 2GB paměti, ale 64bit sběrnici, to je častá vějička obchodníků na neinformované zákazníky. 64bit sběrnice je opravdu málo. Minimem je 128bit. Herní grafiky mají mít kolem 256bit. Opět ale neplatí, že čím více, tím automaticky lépe. Na to, jaká kombinace paměti a sběrnice je nejlepší, a nejvýhodnější tu máme právě naše testy grafik.

Spotřeba a napájení grafiky. Výkon grafiky je jedna věc, ale pokud je to za cenu vysoké spotřeby, než má jiná, je to problém. Další věcí je odpovídající napájení. Výrobci grafik udávají doporučené Watáže pro zdroj. Bohužel na trhu jsou i nekvalitní zdroje s nízkými účinnostmi a tak výrobci udávají schválně poměrně vysoké hodnoty doporučených zdrojů, aby uživatelé neměli problémy i s méně kvalitními zdroji. Pokud máte kvalitní zdroj od kvalitního výrobce, stačí vám i zdroj s výrazně nižší hodnotou W než výrobce doporučuje. Nekvalitní, či nedostatečný zdroj poznáte jednoduše, nejen samotná grafika, ale třeba i celý počítač je nestabilní, občas se restartuje, máte poruchy v obraze, pískají disky, zdroj apod. Důležité je také zapojit všechny napájecí konektory na grafice. Jinak grafika nebude fungovat korektně.

A nyní se již podívejme na první kategorii …