Strana 1 z 6 Rok 2019 končí, a tak se podívejme na to, so přinesl, nepřinesl, co nás potěšilo a co moc ne.
- Shrnutí a bilance roku 2019: Co se povedlo a nepovedlo v IT?
CPU, GPU, mobility atd. Souhlasíte?
Další rok si můžeme odškrtnout jako úspěšně přežitý :). A jaký to byl zajímavý rok ve světě IT a PC platformy především. Nebudu přehánět, když řeknu, že 2019 byl nejlepším rokem PC platformy v její historii. Mnozí přitom pohřbívali PC mnoho posledních let a tvrdili, že žijeme v post PC době. Nutno říci, že někteří výrobci HW tomu svým počínáním velmi pomáhali. Ale vše se nakonec v lepší obrátilo a v uplynulém roce jsme byli svědky příchodu na trh jedněch nejlepších PC komponent v celé historii. Nikdy snad nebyla lepší příležitost i důvod k upgradu a nákupu nových PC. A nuda nebyla ani kolem jiných technologií obecně. Zkrátka rok 2019 byl velmi zajímavý, takže si pojďme udělat malé shrnutí a připomenutí toho, co se událo.
Nebojte, nebudeme vás nudit sáhodlouhým výpisem s odkazy na naše články týden po týdnu a měsíc po měsíci. To nikoho nezajímá. Podíváme se rovnou na konkrétní věci a vyhlásíme si konkrétně nejpovedenější ale i nejhorší produkty roku 2019 kolem PC, HW, mobilit ale i her a prostě všeho, co nás na DDWorld.cz zajímá :). Začněme u obecných trendů v rámci IT …
- Výkonnější CPU (PC) pro všechny,
a hlavně optimalizace aplikací na ně!
Rok 2019 byl opět rokem AMD a jeho procesorů, kdy tahle firma uvedla na trh už třetí generaci RYZEN, která je postavená na druhé generaci ZEN architektury samotné. A doslova převálcovala Intel, nabídla věci, o kterých jsme si mysleli, že ani nejsou možné. 16jádrový mainstreamový procesor i 64jádrový serverový a brzy i desktopový procesor. A to všechno s efektivitou násobně lepší, než cokoliv před tím. A cenově relativně dostupné. Neuvěřitelné? Ano, ale realita. Rok 2019 znamenal obrovský skok v dostupném výkonu ve všech segmentech a pro všechny.
Nicméně mít výkonný CPU je jedna věc, moci ho využívat, je věc druhá. Díky stagnaci z mnoha předchozích let, stagnovala i optimalizace a využití výkonných CPU. Ale poslední roky se věci konečně hnuly a v roce 2019 byly tyhle posuny opravdu vidět. Probrali se prakticky všichni hlavní vývojáři a tvůrci SW a aplikací, včetně Microsoftu, který viditelně a měřitelně zlepšil fungování a přínos multicore procesorů v samotném Windows. Probralo se ADOBE a mnoho a mnoho dalších. Hry dnes běžně používají 8vláken ale i 16 vláken. Řada běžných aplikací dostala update a nové verze, kde došlo k výraznému zlepšení výkonu využitím vlastností a možností nového hardware.
Tohle byl rozhodně jeden z velmi pozitivních trendů roku 2019 a pevně věřím, že bude pokračovat i v roce 2020. Je pravdou, že zkrátka díky počínání Intelu, který téměř dekádu všechny držel na 4 jádrech, a 95% uživatelů ani nemělo přístup k ničemu lepšímu, nebyl moc prostor pro optimalizace a posun na poli aplikací. Jenže v roce 2019 máme přístup k levným 8jádrům/16vláknům (starší generace RYZEN třeba), ale i k 16 až 32 jádrovým CPU, takže konečně je důvod ty optimalizace dělat. A s příchodem až 64jádrových procesorů v tom bude důvod pokračovat ;).
- Ignorování vážných problémů Intel PC
– proč se ještě mohou procesory Intel prodávat?
Procesory Intel trpí na velmi vážné problémy se zabezpečením. Jen letos byly zveřejněny další a další, o kterých navíc Intel dávno věděl, jen nebyly sděleny veřejnosti, investorům atd. Jsou zveřejňovány stále jednodušší postupy, jak všech těch děr zneužít a využít. Intel není schopen tyhle věci opravit (vyžadovalo by to zcela novou architekturu), takže se je snaží utajovat atd. To celkem chápeme, ale fakt, že Intel může své neopravitelné a zjevně vadné procesory stále prodávat, to je něco, co prostě nechápu a nepochopím.
Jsou produkty, které byly stahovány z trhu a zakázán jejich další prodej kvůli mnohem menším problémům. Stačí například vadná etiketa nebo nedostatečná informačně etiketa a produkt se nesmí prodávat. Nebo špatné balení, nebo pár vadných kusů v sérii a hned se vše musí stahovat. Nemluvě třeba o případech vadných komponentách, software, upnutí některých částí u aut, a hned je svolávací akce, zákaz dalšího prodeje atd. Ale pro Intel? Jakoby, tahle pravidla neplatila a odpovědné úřady jsou najednou slepé a hluché. Přitom si představte, kdyby Intel nesměl své procesory s chybami SPECTRE, MELTDOWN a mnoha dalšími dále prodávat … to by najednou začal rychle něco dělat, aby to skutečně opravil a uvedl něco nového na trh. Celá situace je stále nebezpečnější a nebezpečnější, zranitelnosti jsou stále výraznější a snadněji zneužitelné, záplaty sice existují, ale snižují výkon, zhoršují stabilitu a nejsou aplikovány na většinu postižených PC, takže je tu obrovská spousta stále snadněji napadnutelných a využitelných PC a systémů, kterých mohou útočníci využívat prakticky k čemukoliv bez vědomí uživatelů, ale s vědomím všech, že je to možné, protože Intel nemůže ty problémy vyřešit.
A problém stále roste, protože se stále prodávají další a další nové procesory které ty neopravitelné zranitelnosti mají. Intel prodává vědomě vadné procesory, ví že jsou vadné, výrobci PC to vědí, úřady to vědí a všichni dělají, jako že je to normální. Tak buď platí stejná pravidla pro všechny a vadné produkty se nesmí prodávat, nebo neplatí a pak tedy nevím na co ta pravidla tady jsou. Každopádně celé tohle ignorování celé vážné věci se může nám všem šeredně vymstít a je jen otázkou času, kdy toho někdo zneužije v takovém měřítku a v takové míře, že způsobí nějaké vážné škody a potíže, které už nebude moci Intel tutlat. Je totiž skutečně reálné, že o mnoha věcech nevíme, protože je Intel a spol. tají, prakticky o všech problémech se dozvídáme s velkým zpožděním a o řadě z nich navzdory Intelu, který je chtěl tajit dále. Přitom řešení je tak snadné, zastavit prodej všech PC s Intelem a donutit ho konečně udělat bezpečnější nové procesory.
- Morální a funkční krach „Live service“ her (Hra jako služba)
V roce 2019 jsme prakticky konstantně byli vystaveni hrám, které byly udělány jako služba. Tedy za poplatek, nebo za mikrotransakce máme přístup ke hře, která je neustále online a neustále se vyvíjí. Tedy tohle je teorie. V praxi to však dopadlo tak, že tyhle hry vznikají proto, že jsou levné na vývoj, nemusí při vypuštění obsahovat prakticky žádný obsah s výmluvou, že obsah bude doplňován postupně. A je spousta lidí, co za to zaplatí. Včetně masivního placení za věci, které kdysi byly běžnou součástí samotné hotové hry. Oblečky, ale třeba i pitomosti jako barevné skiny apod.
Koncept hra jako služba přitom není nijak přínosný pro hráče ani kvalitu samotných her. Neexistuje žádný dobrý důvod, abyste museli tu kterou hru, hrát vždy online (což musíte), neobsahují žádné kvalitativní zlepšení technologií příběhu a herních kvalit a mechanik. Naopak jsou mnohem chudší, zejména při vydání. Cíleně jsou však dělány „jako ztráta času“. Záměrně vás nutí opakovat činnosti a hrát desítky hodin pro odemčení a získání něčeho, jen abyste ten čas u té hry strávili a v nejhorším nabízí možnost za peníze si koupit ulehčení situace (něco co byste v klasických hrách vůbec nemuseli řešit) anebo rovnou získat výhodu nad jinými hráči, pokud jde o mulitplayerové hry.
Neexistuje jediný kladný přínos a aspekt konceptu „hra jako služba“. Tedy alespoň pro kvalitu samotných her a nás hráče. V roce 2019 jsme se tak dočkali hned několika zásadních důkazů, proč celý tenhle koncept nefunguje. Hry jako Anthem, pokračující tragédie jménem Fallout 76 a Ghost Recon Breakpoint jsou toho důkazem. Prostě to nefunguje. A to radši ani nebudu začínat o mikrotransakcích, které jsou dnes už spíše makrotransakcemi … ještě horší než herní společnosti, kteří ty mikrotransakce do her dávají, jsou ti, co je kupují. Tihle lidé jsou skutečným problémem. O tom jaký byl rok 2019 ve hrách, tomu se věnujeme v samostatném článku:
Dalo by se pokračovat, ale řekněme že tohle byly tři takové výrazné trendy a věci, kterých jsem si letos výrazněji všiml. Podívejme se teď na konkrétní produkty a to, co se povedlo a nepovedlo v uplynulém roce …
|