• Provozní vlastnosti – spotřeba, chlazení, taktování

Důležitým aspektem výkonných grafik jsou samozřejmě provozní vlastnosti. Zejména spotřeba a s tím související chlazení. Nová generace výkonných grafik přichází s opravdu velmi vysokou spotřebou. Měříme průměr jednotlivých modelů ze všech našich herních testů, měřena je spotřeba celé PC bedny a takhle to vypadá:

NVIDIA RTX 3080 Ti má v FE „referenci“ 350W TDP, Gigabyte a prakticky všichni u základních nereferenčních variant se snaží držet kolem 350 – 370W. Ale výraznější OC verze mívají běžně kolem 400W. U RTX 3080 Ti jsme ale přeci jen očekávali nižší spotřebu než u RTX 3090, kdy velkým žroutem jsou GDDR6X paměti. Těch je na 3080 Ti „jen“ 12GB proti 24GB na 3090 a navíc jsou o něco pomaleji taktované. Nicméně v praxi velký rozdíl spotřeby není a 3080 TI je jen o trochu úspornější než RTX 3090, kdy obě karty žerou s velkým náskokem nejvíc, co kdy jaká generace jedno-jádrových grafik žrala. Hlavně proti konkurenční AMD RX 6800/6900 sérii je zde překvapivě velký rozdíl. 

Samozřejmě uchladit těch 350-370W není až taková legrace. Ale se současnými velkými pasivy a trojicí ventilátorů se to dá. Počítejte jen s tím, že těch 370W odpadního tepla se v běžném PC v běžné místnosti velmi znatelně projeví. Ten rozdíl v běžně velkém prostoru je opravdu znatelný. Z hlediska samotných karet to ale tyhle velké nereference uchladit na solidní teploty se solidní hlučností zvládají. A Gigabyte a jeho Gaming OC patří k těm nejméně okázalým a nejmenším variantám na trhu.

Gigabyte nastavil přepínatelné profily regulace ventilátorů. První P-mode má vyšší limity otáček než tišší S-mode, který drží nižší otáčky za cenu vyšších teplot. V praxi ale není nějak znatelně měřitelný rozdíl ve výkonu mezi těmito režimy (takty jsou zhruba 10-30MHz nižší, což dělá malé desetiny % výkonu), ale rozdíl je pár °C na teplotách, a také co do hlučnosti, je zde jasný rozdíl. Osobně bych doporučoval to držet na ten tišší S-režim, protože ten P je znatelně hlučnější.

• Taktování

On má smysl i ten P-mode, ovšem jen pokud chcete taktovat, kdy tedy agresivnější řízení otáček využijete. Bohužel pro běžné domácí taktování je potenciál současných NVIDIA RTX 3000 grafik značně omezený. NVIDIA využívá téměř všechno, co může a rezervy jsou velmi malé. Navíc něco z toho potenciálu vezmou i výrobci karet, kdy Gigabyte u této celkem základní OC edice nastavilo boost na 1710MHz proti 1665MHz v „referenci“. Výkon se v praxi ale mezi FE a OC Gigabyte nijak neliší. Pokud jde o taktování, tak ručně se dá zvednout boost na 2000 - 2050MHz, což ale v praxi moc neznamená. Důvodem je, že reálně v základu jede GPU běžně na taktech přes 1900MHz, takže reálný takt se taktováním zvedne přinejlepším o 5 - 7%. A to i když zvednete Power limit na těch 105%.

Tohle umožní stabilní takty až kolem 2000MHz pro GPU a paměti jdou posunout z 19 000 na 20 500MHz. Výsledek? Zhruba o 15W vyšší spotřeba při maximálně o 3% vyšším výkonu. Takže opravdu nestojí ani za řeč. Bohužel se jen potvrzuje, že NVIDIA ždímá RTX 3000 sérii na maximum možností, bez dalšího potenciálu. Proč? Protože prostě musí. O tom svědčí i mnohem vyšší spotřeba, než kterou má konkurenční AMD, jenž na podobný výkon stačí výrazně méně W. NV tak kvůli výkonu obětovala lepší efektivitu, se kterou v minulých generacích vítězila. OC edice jako je Gigabyte Gaming OC jedou opravdu na limit.

Takže k závěrům …