|
Strana 10 z 11
- Celkový výkon, cena, poměr cena/výkon a Ray Tracing
Všechny testy jsme již prováděli už se zapnutou technologií AMD Smart Access Memory (pro AMD RX 5000/6000) grafiky na RYZEN platformě, a také obdobou v podobě univerzální rBAR pro NVIDIA (RTX 3000), kterou dnes AMD i Intel platformy běžně podporují. U nové AM5 platformy je totiž již zapnutá nativně z výroby, takže nemusíte nic řešit.
Do celkových výsledků nezapočítáváme testy s Ray Tracingem. Jednoduše proto, že Ray tracing v současných hrách je neefektivní nesmysl. Tohle je stará a velmi dobrá technologie, její problém jsou ovšem nároky na výkon. Současný HW prostě nedokáže komplexně vykreslovat scénu tak, jak to dokáže rasterizací s potřebnou plynulostí. Rasterizace sice není „realistická“ v oblasti nasvícení scény, odrazů apod., ale prostě na kompletní RT scény proti srovnatelným dělaným rasterizací, byste potřebovali mnohonásobek HW výkonu. A tak se RT dnes do her vkládá jako dodatečný detail, většinou zpracovává odrazy, stíny a nasvícení. Nicméně jsou různé jeho úrovně.
Drtivá většina her, které RT má, jej používá velmi drobně. Téměř neviditelně, pokud nevíte, kdy přesně a na co se na konkrétní scéně podívat. Obvykle na stíny a nasvícení. Jde většinou u multiplatformní hry, kdy RT musí fungovat i na konzolích. V těchto hrách což je třeba F1 2022, Far Cry 6 a mnoho mnoho dalších, které mají RT efekty, není mezi AMD a NVIDIA až tak velký rozdíl. Je to prostě dělané tak, aby RT nekomplikovalo hráčům život a bylo to i trochu použitelné na slabších kartách a bez výrazné nutnosti snižovat rozlišení pomocí DLSS/FSR apod. Jenže pak jsou tady také hry, které používají Ray tracing jako reklamu pro „nutnost koupě“ nové drahé karty:
CyberPunk 2077 je příkladem záměrně neefektivní přehnaně náročné implementace RT efektů (v nejvyšším nastavení kvality). Záměrně je to prakticky nepoužitelné, musíte zapínat DLSS/FSR což ovšem není hraní ve vyšším nativním rozlišení a v nejvyšších detailech. Zde je mezi AMD a NV velký rozdíl, protože NVIDIA jednoduše mají v čipech speciální jednotky jen na část těch RT efektů. Ovšem ve výsledku je to jedno, protože to prostě není dobře použitelné a dobře to neběhá na ničem. A hlavně to RT dělá tak málo z hlediska celkového vizuálu, prakticky tvoří jen pár % celé scény, ale konstantně žere 50% výkonu GPU, což je prostě šílené a neefektivní využití zdrojů.
Většina z nás tedy Raytracing ignoruje a vypíná jej spolu s Bloom apod. grafickými nesmysly v nastaveních her. A radím to samé. Ve hrách, kde RT nemá zásadní výkonový dopad, což je dnes většina, není rozdíl ve výkonu mezi srovnatelnými kartami AMD a NV nijak výrazný.
Takže zásadní je stále jen a pouze rasterizační výkon, bez vlivu RT. A tam dnes vypadá výkonové srovnání takto:
Samozřejmě záleží na výběru her. V našem případě máme dobrý vzorek hlavních používaných technologií a moderních engine, které jsou a budou aktuální další roky.
Dnes se bavíme a testujeme pochopitelně velmi drahé karty. I tak jsou zde propastné cenové rozdíly. Nemá smysl srovnávat ceny referenčních AMD a FE edic NVIDIA, protože jen ty reference od AMD se skutečně běžně prodávají. V ČR nejsou FE edice vůbec v prodeji, takže vycházet musíme z cen nereferenčních karet.
V grafu máte uvedeno, jaké konkrétní modely jsme pro testování použili a vycházíme tedy z jejich obvyklých cen.
U high endu pro většinu uživatelů asi není tak podstatný, nicméně pro řadu z nás, kteří sice kupujeme drahý HW, ale pořád koukáme na to, jestli za ty peníze stojí, jde o stále důležitý parametr. Samozřejmě předpokládám že nereferenční modely budou stát více, ale i tak má AMD jasně navrch v nové generaci.
Pokud tedy bereme v úvahu jen rasterizační výkon. Pokud bychom brali i RT výkon, bude to hodně záležet hra od hry.
Takže k závěrům …
|
)
)
)
)
)
