Úvod

Vzhledem k tomu, že Vám chceme na našem serveru poskytovat kompletní servis a kompletní informace, rozhodli jsme se čas od času si pořádně máknout a otestovat najednou všechny dostupné zajímavé typy grafických karet, abychom zjistili, jaká že je zrovna aktuální situace a jak si vedou ve stejných podmínkách v danou dobu. Jeden takový test jsme už v minulém roce přinesli - i přes nízkou návštěvnost našeho serveru v té době se stal jedním z historicky doposud vůbec nejúspěšnějším článkem. Počet jeho přečtení se přiblížil skoro 200 000! Pokud se za oním testem ohlédnu dnes zpětně, vidím spousty nedostatků, zbytečností a také chyb. Pustili jsme se tedy do druhého pokusu a tentokrát to bude doufám o mnoho lepší.

ATI Radeon série X1000 - kniha se uzavírá

Období tohoto velkého testu jsem nezvolil náhodou. Tento test a tato série článků je vlastně takovým uzavřením jedné etapy v oblasti grafických karet a zároveň uzavření dvou velkých kapitol jménem ATI Radeon X1000 a nVidia GeForce7. Dnešní článek bude kompletně věnován grafickým kartám řady ATI Radeon X1000. Ačkoli se vlastně stále jedná o prodejně aktuální řadu, již je to produktově uzavřená řada, která na konci tohoto měsíce (Duben 2007) začne být nahrazována novou generační sérií s názvem ATI Radeon HD2000, která je postavena na návrhu grafického čipu R600. Je tedy ta pravá a správná doba na zkompletování všech informací a posléze i otestování všech produktů, které tato řada nabídla.  

Řadu Radeon X1000 lze prohlásit za velmi úspěšnou a hlavně za technologicky velmi zdařilou. Splnila to, co se od ní očekávalo a dokonce nabídla mnohem víc, než si mnozí při uvedení mysleli. Zpočátku byla tato řada mnohými označena za příliš pokrokovou. Postupem času se však ukazuje, že byla přesně taková, jaká být měla. X1000 nahradila řadu X100 přesně 5.10.2005 a sama bude postupně nahrazena počínaje koncem tohoto měsíce (Duben 2007). Strávila tu s námi, tedy alespoň papírově, přesně 19 měsíců. Pro samotnou ATI se během ,,aktivního života"  této grafické řady celkem výrazně změnila životní situace. Pokud to náhodou ještě nevíte, tak tedy vězte, že firma ATI už neexistuje. Zanedlouho to bude přesně rok, kdy se firmy ATI a AMD dohodly a firma ATI přešla pod křídla společnosti AMD. Tohle byla za dlouhá léta asi nejpřekvapivější a největší událost v IT světě. Nicméně značka ATI Radeon dále zůstává a AMD dalo najevo, že nemá důvod cokoli měnit. Samo AMD na vlastní existenci řady X1000 nemělo vliv, ten se omezil po odkupu ATI na maximálně marketing spojený s uvedením některých pozdějších modelů a hlavně tvorbu cen.

Technologie ATI Radeon X1000

                                     - uzavřená kapitola

Již uzavřenou kapitolou je technologie grafických karet řady X1000. Již nic nového uvedeno nebude, takže můžeme v klidu zrekapitulovat, cože to vlastně tyto Radeony přinesly.

Proti předcházející generaci X100 bylo významně pozměněno vlastní fungování grafického jádra a samozřejmě dalšího vývoje doznal i výrobní postup. Původní čip, na jehož návrhu vlastně celá řada Radeon X1000 stojí, je R520 vyrobený 90nm postupem. Pokud bychom měli historicky nějak toto jádro zařadit, tak přišlo jako konkurence k o něco dříve představeným grafickým kartám nVidia GF7800(G70), ty ale byly vyráběny starším 110nm postupem (90nm byl až nástupce v podobě G71). Jádro R520 má dokonce o 20 milionů tranzistorů více, než konkurenční G70, tedy celých 320 milionů.

Inovací oproti staršímu čipu R480 je hned několik. Radikální změna architektury celého výpočetního jádra, změna konceptu. Přidán byl Ultra-Threading Dispatch Procesor a nové je oddělení pixel shader jednotek od jednotek texturovacích. Nová řada X1800(R520) obsahovala 16 pixel pipelines a 8 vertex pipelines. Součásti označovány dříve jako pixel pipelines jsou již v R520 nezávislé. Uvnitř jádra lze nalézt 16 fragment shaders, 16 TMU (texturovacích jednotek) a 16 adresovacích jednotek. Název ROPs (Render Output Units) se již také stal minulostí. Nahradil ho pojem RBE (Render Back-Ends), jehož funkce jsou podobné. R520 tedy obsahovalo i 16 RBE. Ve své době to bylo zdaleka výrobně i návrhem nejpokročilejší grafické jádro, ne-li vůbec křemíkový čip na světě. Pokrokovost mnohé až překvapila. Daní za vysoký výkon díky vysokému počtu tranzistorů bylo vysoké tepelné vyzařování spojené samozřejmě s do té doby nevídaně vysokou spotřebou.   

Technologicky se mohly Radeony řady X1000 pochlubit propracovanějším Shader Modelem 3.0, Adaptive Anti-Aliasingem (což je alternativa transparentního Anti-Aliasingu používaného nVidií) a technologií AVIVO (Advanced Video Input - Video Output), která se stará o vylepšené zpracování videa. Za více než zmínku stojí i technologie HDR a v neposlední řadě bych jmenoval technologii CrossFire, která v souvislosti s řadou X1000 prošla skutečně bouřlivým vývojem. Další technologie byly známy již u předešlých čipů - SmartShader HD (práce s pixel a vertex shadery), SmoothVision HD (práce s FSAA a AF) a HyperZ HD (optimalizace práce se Z-buffer, odlehčení pamětem) a dřívější technologie nazývaná VideoShader HD byla nahrazena právě novější technologií AVIVO. Pojďme si některé ony pojmy trochu blíže připomenout.

Malý slovníček pojmů

• Shader Model 3.0 - Plná hardwarová podpora programovatelných vertex a pixel shaderů, tedy skutečně plná kompatibilita s DirectX 9.0c. Žhavým tématem posledních týdnů je již DirectX10 a Dx10.1 s podporou Shader Model 4.0. V reálu však stále stěží dnes nalezneme hru plně využívajících možností, které nabízí SM3.0 a dx9.0c.

• HDR - High Dynamic Range, úzce souvisí s SM3.0. Řada X1000 je první od ATI, která toto podporuje. Jedná se vlastně o technologii, která umožňuje zvětšit rozsah zobrazovaných barev díky zvětšení rozsahu jasu. Prostě a jednoduše, hrátky se světlem (myslím, že běžného uživatele asi nezajímá, jak tam ty ,,bitíky" běhají a jak se to celé dynamicky podílí). Vice ho asi zajímá, co mu to přinese a v případě HDR je přínos skutečně očividný. S aplikovaným HDR dostává obraz naprosto jiných vizuálních rozměrů a kvalit, což jistě každý, kdo viděl rozdíl, rád dosvědčí. Ovšem zcela jiných rozměrů a kvalit dosahuje HDR ještě spolu se zapnutýmMSAA i adaptivním AA (vyhlazování). To byla největší chyba u nVidií GF7, které sice HDR uměly, ale nedokázaly po zapnutí HDR spolu s ním provozovat i anti-aliasing. To je zvláště dnes, kdy snad každá nová hra HDR má, citelná ztráta a pro uživatele velká škoda.

• Adaptivní antialiasing - Adaptivní AA vyhlazuje i hrany, které standardní MultiSampling ne. Ten totiž vyhlazuje jen hrany neprůhledných objektů. Adaptivní AA tak vyhlazuje i transparentní textury, jako jsou ploty, mříže, tráva, listí apod. Adaptivní AA je obdoba transparentního anti-aliasingu u nVidie. Co dělá AAA je dobře vidět na následujícím obrázku (pro zvětšení klikněte na obrázek). 

• Avivo - technologie souvisejících převážně s videem (kódování, dekódování, atd.). Podpora hardwarové akcelerace formátů MPEG-2, MPEG-4, DivX, WMV9, VC-1 a H.264. Zejména H.264 je ovšem vposlední době hojně skloňováno a ukazuje se, že právě grafické čipy dokáží s videem pracovat mnohem lépe, než nejvýkonnější procesory. Spolu s AVIVO pracuje i výše zmíněné HDR, což znatelně vylepšuje obraz. Ostatně na srovnání kvality obrazu v běžném užívání se v našem megatestu také zaměříme.

• CrossFire - propojení dvou (a dnes již i více karet). To není novinka řady X1000, ale až v souvislosti sní se CrossFire dostalo náležitého vývoje. Na počátku byla nutnost ke spojení dvou karet vlastnit kromě základní desky podporující Crossfire také grafickou kartu s označením Master, která nesla potřebný řídící čip. Propojení bylo realizováno přes výstupy DVI. To ovšem neslo řadu nevýhod a nejnovější modely řady X1000 již k chodu Crossfire nepotřebují vnější propojení. U některých slabších modelů stačí jen druhá karta a u silnějších modelů je spojení realizováno můstkem ala SLI. Jen u nejsilnější grafiky této řady je stále nutnost propojení externí přípojkou. Navíc už ATI plánuje i podporu u všech čipsetů, které mají 2xPCIe16x. CrossFire prošel spolu s řadou X1000 skutečně znatelným vývojem a ATI ho postupně dolaďuje. Hlavní výhodou ATI proti konkurenčnímu SLI zůstává hlavně nezávislost na ovladačích, tedy Crossfire funguje všude, rozdíl je jen vpřínosu. Někde 40% a někde až 90%. Také lze propojit dvě různé grafiky, což u SLI nelze. Crossfire však nadále, spolu s SLI, zůstává pro 99% uživatelů nepoužitelnou záležitostí. Dvě slabší grafické karty v tomto spojení vždy spolehlivě překoná jedna silnější a to navíc s vyšším použitelným výkonem za nižší cenu a s nižšími provozními náklady. Smysl mají pouze a vždy jen dvě nejvýkonnější dostupná řešení, nicméně i tato spojení jsou velmi vzácná a duální karty, které se začaly objevovat, na tom moc nezměnily.

Na závěr této malé teorie si sluší říci, že grafické karty a hlavně čipy řady ATI Radeon X1000 jsou nativně určeny pro rozhraní PCI Express. Varianty karet Radeon X1000 do staršího slotu AGP8x jsou osazeny převodním můstkem Rialto. To trochu snižuje výkon (v řádu 1-2% maximálně) proti PCIe verzi. Stejný způsob bude použit i u následující řady Radeon HD2000. Jejich slabší varianty se pro AGP8x rozhraní také ještě objeví.   

kompletní parametry řady ATI Radeon X1000 (pro zvětšení klikněte na obrázek)

Pojďme si teď pěkně popořadě projít jednotlivé řady a modely grafických karet, které se za oněch 19 měsíců, co tu s námi řada X1000 byla, objevily. Rozdělení na low end, mainstream a High end v posledních týdnech a měsících se tak nějak značně zkomplikovalo, ale pokusíme se to nějak dát dohromady :). Navíc výrobci mají od ATI celkem volnou ruku, takže se objevují různé takty, různé chladiče atd. Na obrázku tedy máte vždy takový standardní příklad daného modelu. V tabulkách jsou uvedeny i ceny - jedná se o cenové rozpětí s DPH, ve kterém se daný model pohyboval. Samozřejmě nejvíce stál většinou daný model při uvedení a nejméně stojí nyní, či u ukončených modelů právě v době jejich konce. Pokusil jsem se dohledat všechny ceny, dalo to dost práce, ale podařilo se, více si o cenách povíme v posledním článku, který bude celý test vyhodnocovat a ukončovat.