Strana 1 z 5
Úvod
Včera jsme si kompletně rozebrali a také uzavřeli kapitolu jménem AMD ATI Radeon série X1000. Dnes se tedy logicky podíváme na jejího soudobého konkurenta a tím není nic jiného, než řada GeForce7 od firmy nVidia.
GeForce7 - sedmá generace hlásí:
Mise splněna!
Stejně jako konkurenční ATI Radeon X1000 patří i řada GeForce7 minulosti a tak si ji můžeme dnes pěkně v klidu celou zkompletovat, popsat a uzavřít. Firma nVidia je samostatným výrobcem grafických čipů a čipových sad. NVidia je o něco mladší než konkurenční ATI. Ta byla založena už v roce 1985, zatímco nVidia až v roce 1993 a teprve v roce 1995 uvedla první grafický čip. nVidia si oblíbila cestu postupného vývoje a GeForce 7 se ve své architektuře hodně odkazuje na předchůdce v podobě GF6 a trochu i řady FX. GF6 a GF7 jsou více než hodně blízcí příbuzní i když názvy jednotlivých jader mohou mást.
Grafický čip G70, na jehož návrhu staví celá řada GF7, byl uveden na grafické kartě GF7800GTX 256MB přesně 22.6.2005. V té době měla ATI na trhu ještě řadu Radeon x100 v čele s nejvýkonnějším X850XT. G70 tedy bez problémů usedl na trůn a vydržel tam bezmála půl roku, až do vydání řady ATI X1000 v čele s X1800XT. Více si o této historii povíme u samotné řady GF7800.
Technologie nVidia GeForce 7 - Uzavřená kapitola
GF7 je již minulostí. Právě v této době (Duben 2007) jsou nahrazovány její poslední přeživší zbytky zvláště v nejnižším segmentu. Technologie GF7 je tedy známa a nic nového se neobjeví. Můžeme se tedy směle pustit do hodnocení a kompletování dojmů a pojmů.
Jádro G70, na kterém tato řada staví, bylo ve své době nejkomplexnějším křemíkovým čipem vůbec. Stejně jako následující jádro ATi R520/580 a samozřejmě hned na to zase nVidia G80 a bude tomu tak i teď s vydáním ATI R600. Dá se to tedy říci asi o každém novém grafickém jádře, které vyjde a nahradí generaci předcházející. Tomu se říká celkem překvapivě vývoj :). Díky 110nm výrobnímu postupu se na G70 rozkládalo, v té době ,,šílených", 302 milionů tranzistorů na ploše 330mm2. Kdo by čekal u tohoto modelu nějaký vysoký takt čipu, musel být trochu překvapen. Zajímavé je, že výrobně starší (130nm) grafická karta ATI X850XT zvládala 540MHz, ale následující 110nm modely, jak u ATI, tak Nvidie, takového taktu běžně nedosahovaly. 7800GTX 250MB běhalo na pouhých 430MHz.
Ačkoli se může jádro G70 u GF7 jevit jako nová architektura, není tomu tak. nVidia udělala takovou malou rošádu a v době, kdy každý očekával nástupce NV40(6800Ultra) v podobě jader NV47, NV48 či NV50. Z ničeho nic se najednou objevilo právě jádro G70. To je však vlastně jen přejmenované NV47. Vývoj jader NV48 i NV50 nVidia sama ukončila s oficiálním prohlášením ve smyslu, že nechtěla zákazníky plést vydáním o 20-30% rychlejší grafické karty než byla současná generace. No samozřejmě asi všichni tušíme, že všechno bylo trochu jinak. Pokud by se nVidia svého prohlášení držela, pak by například nikdy nevydala kartu typu GF8600GT, která je přesně o těch 20-30% rychlejší než GF7600GT ;). Vydávání takových modelů je u obou výrobců grafik, stejně jako v jiných odvětvích, běžná praxe a mnohdy jsme rádi i za těch 20-30% nárůstu výkonu. Jádra NV48 a NV50 se prostě a jednoduše vyrábět při jejich stávajícím návrhu už nedala, takže jejich vývoj byl ukončen - zůstalo jen tajuplné NV47 ze kterého se stalo naše G70.
G70(7800GTX) tedy není vlastně nic jiného než NV40(6800Ultra) s naprosto stejným funkčním návrhem čipu s pouhým posílením v případě G70 o 8 pixel pipelines a 2 vertex pipelines. 7800GTX disponovala proti 6800Ultra jen o 30MHz rychlejším jádrem a dostala také o 100MHz rychlejší paměti. A to je prosím vše. Samozřejmě, na G70 bylo uděláno pár malých vylepšení ve smyslu přidání HDR, Transparentního anti-aliasingu a velmi diskutabilní byl optimalizovaný engine pro Shader Model 3.0, který ale nakonec stejně jako nefungoval na GF6, tak nefungoval pořádně ani na GF7.
G70 je tedy pouze mírně zmodernizovaný čip NV40 vydaný v dubnu roku 2004. Nvida se prostě s řadou GF7 nepouštěla do žádných experimentů, nikam se nehnala a nic neuspěchala. V té době totiž měla ještě v živé paměti malou katastrofu v podobě řady GF5 FX. Vrátila se tedy ke svému zažitému způsobu vylepšování, což je pěkně vidět ohlédneme-li se do historie. GeForce bylo vylepšeno v GeForce2, GeForce3 bylo vylepšeno v GeForce4. GeForce5 byla málem osudná katastrofa zvaná FX, kterou nebylo kam vylepšit a nVidia se tak pustila do zcela nového návrhu čipu. Vznikla řada GeForce6 a jejím malým vylepšením se nám tedy nakonec zrodila i ta naše GeForce7. (Logicky tedy GeForce8 je opět základním kamenem pro budoucí (na 99% uvedenou již letos v roce 2007) GeForce 9 a jubilejní GeForce10 (vydání nejspíše podzim 2008) bude opět novým návrhem).
Malý slovníček pojmů:
Stejně jako u konkurenční ATI Radeon používá nVidia několik specifických názvů technologií na svých kartách, pojďme si je tedy přiblížit.
- CineFX 4.0 engine - Technologie pro kvalitní a rychlé 3D renderování. Na GF7 za zvýšením výkonu stojí vyšší počet ALLU jednotek v pixel pipelines. Tato technologie se stará o veškeré operace se shadery, tedy přináší i již zmíněnou podporu SM3.0.
- Intellisample 4.0 - Technologie, která se stará o antialiasing, tedy i již u ATI zmiňovaný transparentní adaptivní supersampling a multisampling. Také má na starosti HDR. Škoda že právě tyto dvě technologie, HDR a do něj zapnuté AA, právě na GF6 a 7 spolu nefungují.
- UltraShadow II - Technologie pro optimalizace stínů. Herní engine nastavuje tzv. hloubku stínu, ve které boudou jednotlivé stíny vykreslovány. To je hlavně využíváno na herním engine her typu Doom3 - tedy následně i Quake IV a Prey.
- PureVideo - Hardwarová podpora dekódování videa ve formátech H.264, WMV a MPEG-2 HD. Ale podpora technologie PureVideo se zdarma v samotných ovladačích objevila až s příchodem GF8. Placený dekodér PureVideo stál na stránkách nVidia do té doby asi 20 dolarů - konkurenční AVIVO fungovalo na ATI kartách zdarma. GF7 stejně jako konkurenční karty ATI samozřejmě podporují HDTV příslušným výstupem.
- SLI - Scalable Interface Link. Dvě stejné karty lze propojit spojovacím můstkem a dosáhnout tak vyššího renderovacího výkonu. Je to tedy obdoba návrhem mladšího ATI Crossfire. Návrh SLI totiž už pochází zdoby existence firmy 3DFx a do dnešních dnů na něm nVidia hlavně v souvislosti s GF7 značně zapracovala, nicméně ke konci existence GF7 už i SLI tak nějak docházel dech. Snaha o SLI kombo v podobě karet GF7950GX2 narážela na zásadní problém s nevyvážeností výkonu - obě karty se ve vykreslování buď střídají, nebo je scéna dynamicky rozdělována na dvě části, které jsou následně podle náročnosti přiděleny oběma kartám. Bohužel tohle musí pro každou hru podporovat speciálně ovladače. Bez ovladačů SLI prostě nefunguje. Navíc i potom je přínos výkonu nevyvážený, podobně jako u konkurenčního Crossfire, to ale samo o sobě podporu ovladačů nepotřebuje. SLI však již dávno mělo výhodu v tom, že jste nepotřebovali žádnou master kartu ani externí propojení, na druhou stranu do SLI lze spojit jen dvě stejné karty. Pokus nVidie o Quad SLI, tedy propojení čtyř karet, prozatím v souvislosti GF7 vůbec nevyšel. Přínos výkonu veškerý žádný. V souvislosti s novou řadou GF8 o SLI ještě určitě uslyšíme, i když v současné době (Duben 07) SLI k honění výkonu nVidia u GF8 nepotřebuje. Stejně jako u konkurenčního ATI Crossfire platí, že SLI je pro drtivou většinu uživatelů naprosto nezajímavou věcí. Dvě slabší karty v SLI spolehlivě a hlavně funkčně, překoná jedna silnější karta.
Nechme už teorií a podívejme se pěkně na jednotlivé modely, které se v generaci GF7 na trhu objevily.
Kompletní parametry GeForce7 (pro zvětšení klikněte na tabulku)
Parametry a představení ATI X1000 série zde
V tabulce opět máte kompletní přehled všech typů, chybí tam akorát některé zvláštní modely, které se běžně na trhu neobjevily. Pokud bychom srovnali množství modelů, které se v právě odcházející generaci karet objevily, pak ATI překonala nVidii v počtu uvedených typů a označení. nVidia vyprodukovala v řadě GF7 o něco méně modelů a označení, což je rozhodně lepší pro orientaci. Tak se na ně podívejme ...
|