|
Strana 5 z 5
nVidia GeForce 7900/7950
- od High endu opět k mainstreamu
GF7900 byla tím nejlepším, co generace GF6 a GF7 dokázaly poskytnout. Její konkurencí byly modely ATI Radeon X1800, X1900 a X1950 představené zde. Velmi kladně se projevila výroba 90nm. Začněme od nejslabšího modelu této řady.
7900GS se však objevila celkem nedávno. Byla to přímá odpověď na uvedení Radeonů X1900GT a X1950. Ty však už měly slušně našlápnuto a vcelku v poklidu porážely i mnohem dražší 7900GT z které 7900GS vzešla.
A protože X1900GT ani výkonnější X1950PRO nedokázala porazit dražší 7900GT neměla ještě parametrově ořezaná 7900GS výkonově sebemenší šanci a to stála stejně jako konkurenti, či spíše více. Navíc pak X1950PRO a poté i X1950GT, se pustily do zlevňování s čímž 7900GS stěží držela krok, i když dnes se jim opět cenově vyrovná. Nicméně tím trochu střílí už do vlastních (nových) řad konkrétně do modelů 8600.
O 7900GT jsem už trochu hovořil, ta se objevila spolu s 7900GTX. Z počátku se jednalo o velice zajímavou možnost. Nicméně 7900GT se sama vyautovala z trhu. Za vším byla dodnes nevyjasněná absolutní nedostupnost modelu 7900GT v obchodech. Ne že by byl o ní takový zájem - karty prostě nebyly. Několik týdnů až měsíců prostě nebyla 7900 k sehnání, až zmizela úplně. Navíc jí pak výkonově i cenově (výrazně) překonala ATI X1900GT.
Ze 7800GTX se stala 7900GTX a jen díky přechodu z 110nm na 90nm má G71 dokonce jen 279milionů tranzistorů proti 302milionům na G70. Vnitřní stavba se nezměnila. Přechod na nižší výrobu ale umožnil podstatně zvednout frekvenci a to v případě vlajkové lodi GTX až na 650MHz. I přes to všechno měla řada 7900 velmi příjemnou spotřebu zvláště na high endové modely, což bylo dost vidět při srovnání s high endem ATI.
GF7900GTX 512MB odskočila od modelu X1800XT 512MB. Jenomže to už ATI připravila jádro R580 na modelu X1900XTX a tomu už 7900GTX uniknout nedokázala. R580 disponoval 384miliony tranzistory, vedle čehož působilo oněch 279milionů na G71 poněkud chudě. A jelikož se jednalo o high endové modely byl to rozdíl extrémní. ATi ještě potom vydala 80nm R580+ na grafiku X1950XTX s GDDR4 paměťovými moduly, čímž si výkonnostní trůn pojistila.
nVidia se pokusila ještě jednou se probít s GF7 zpět na výsluní a to zajímavým pokusem jménem GF7950GX2. To vlastně byly dvě karty na sobě v SLI s parametry jedné něco mezi 7900GT a 7900GTX. Nicméně toto řešení bylo zklamáním a ukázkou skutečného stavu použitelnosti sytému SLI. Trpělo velmi nevyváženým výkonem díky nutnosti podpory ovladačů - právě největší slabiny technologie SLI. A tak někde byla nejvýkonnější, ovšem mnohem častěji podávala stejný výkon, jako odpovídal parametrům jedné její karty. Tedy něco mezi 7900GT a 7900GTX a za danou cenu to bylo hodně málo. SLI prostě nezafungovalo. Pokus spojit dva tyto modely do Quad SLI, tedy vlastně čtyři grafické karty do jednoho systému, vůbec nevyšel. Quad SLI nikdy pořádně nefungoval a pokud se jej vůbec podařilo rozchodit, tak se očekávaný přínos výkonu nekonal. Zklamání nVidie v té době bylo o to větší, že Crossfire spojení na dvou kartách ATI X1950XTX dokázalo porazit, jak dvě jakékoli karty nVidie v SLI, tak i vlastně čtyři karty v Quad SLI v podobě dvou 7950GX2. ATI tedy držela jak trůn pro jednu nejvýkonnější grafiku světa, tak absolutní titul výkonnostního krále a to minimálně několik měsíců do vydání GF8.
Ve stejné době GF7900GTX dlouho držela vysoké ceny, ale právě výkonem začínala s příchodem nových her výrazně ztrácet. Dost vážný problém byla i vlastně neúplná podpora SM3.0 (mnozí dokonce tvrdí, že GF6 a GF7 vlastně nikdy SM3.0 nepodporovaly). nVidia prostě nedokázala spolu s HDR provozovat AA. A to u nejvýkonnějších karet, kdy stále více nových her toto vyžadovalo a nabízelo a konkurenční ATI to zvládala výborně, problém prostě byl. 7900GTX byl tedy za své ceny neprodejný, 7900GT vlastně už nebyla a i kdyby, tak má stejný problém. Krátce se na trhu objevil model 7900GTO za konečně velmi zajímavou cenu s velmi zajímavým výkonem i přes uváděné potíže s HDR a AA. 7900GTO nebyla nic jiného než přeznačená GTX s podtaktovanými paměťmi. Bohužel než jsme se otočily, karta zmizela z trhu. Byl to asi nejkratší dobu prodávaný model celé generace :). Nicméně záhy se za podobné ceny objevily 7950GT, které byly v některých případech to samé, co GTO, ale v jiných spíše 7900GT. nVidia se prostřednictvím 7950GT snažila zbavit zbytků série 7900. V té době ale už výkony GF7 v nových přicházejících hrách na moderních enginech nebyly zdaleka to pravé ořechové a výkonnostní díra mezi dříve srovnatelnými konkurenčními modely ATI Radeon se povážlivě zvětšovala. ¨
Nutno říci, že GF7, která vlastně byla GF6 a tedy původním návrhem z roku 2004 prostě na mnohem modernější a zdokonalovaný návrh nejnovějších karet rodiny ATi radeon X1000 ke konci neměla a mít nemohla. Navíc GF7 vyšla skoro půlrok před vydáním ATI X1000, takže bylo celkem logické, že ke konci své kariéry s modernější technologií soupeře se krok udržet nedal. Ale s tím nVidia dopředu počítala. Byla teď na tahu s uvedením své nové řady v podobě GF8 a návratem na technologický i výkonnostní vrchol. V listopadu roku 2006 tak uvedla 8800GTX a GTS, čímž započal konec GF7 a začátek GF8. Ovšem až půl roku nato uvedla mainstreamové nástupce GF7600, tedy GF8600 a tak je vlastně konec GF7 aktuální až nyní (Duben 2007). Nicméně tomu, co nás čeká a nemine se budeme věnovat v závěrečném článku našeho velkého testování. GeForce7 svoji historickou úlohu splnila, ačkoli se nejednalo o nějakou technologicky převratnou řadu jen mírným vylepšením řady GF6. To je tedy vlastně zcela vše a obecné povídání o předcházející generaci karet máme tímto uzavřeno.
Dnes ještě očekávejte krátký pohled na GF8 a zítra bude konečně následovat slíbený velký test, abychom to pěkně v pátek uzavřeli závěrečným shrnutím, srovnáním kvality obrazu a vůbec pěkným obecným povídáním :).
| AUTOR: Jan "DD" Stach |
|---|
| Radši dělám věci pomaleji a pořádně, než rychle a špatně. |
|
