Mega test grafických karet –  Radeon X1000

Stejně, jako jsme dali prostor představení grafických karet od nVidie v prvním článku, tak musíme dát prostor i grafickým kartám od ATI. Není tajemstvím, že ATI je na trhu grafických karet hráčem č.2. Pokud bychom brali celkové počty vyrobených grafických čipů, pak ATI ani nVidia nemohou soupeřit s Intelem. Ten ale nevyrábí grafické karty, které nás dnes zajímají.

ATI je výrazně menší firma než nVidia. Také začala o něco později a nestaví na historii někoho jiného. Postupem času se vypracovala a dnes ač se nVidia snaží seč může, tak ji takřka dohnala. nVidia sice stále vede podílem na trhu s více, jak 50%, ale Ati se dotáhla těsně pod 50% a opět v minulém roce opět získala a nVidia ztratila. Podle odhadů již letos předčí větší nVidii. Pravdou je, že dnes mluvit o ATI, jako o malé společnosti již nelze. Asi největší překvapení, kterého jsme se za dlouhá léta dočkali bylo před několika týdny odkoupení ATI společností AMD. To tedy znamená, že ATI defacto neexistuje a kupujeme tedy grafické karty AMD. Pravdou však také je, že AMD zatím stále neví, jak naloží s názvem ATI a tak stále vlastně viditelně k žádné změně nedošlo a ani zatím nebylo v dohledné době nic oznámeno.

Poslední vývoj u ATI …

Tím jsme se pomalu dostali k úvodu našeho druhého článku. A tedy shrnutí posledního vývoje u ATI na poli grafických karet. Přibližně před rokem ATI vydala svou současnou řadu X1000. Ta nahradila celkem úspěšnou řadu X(3,5,6,7,8)00. Ihned po vydání způsobila řada X1000 menší rozruch. Někteří recenzenti a redaktoři mluvili o opravdové revoluci a až přílišné pokročilosti těchto grafických karet. Jak hluboce se mýlili se ukazuje až dnes.

Nejdříve bylo představeno jádro R520. To mělo neuvěřitelných 320 milionů tranzistorů. Jádro se používalo u řady X1800. Dnešní X1900 obsluhuje jádro R580 a to obsahuje ještě neskutečnějších 384 milionů tranzistorů – slušný pokrok v rámci jedné generace. Ihned po uvedení splnila X1800 očekávání. Dohnala výkon tehdejší nVidie 7800GTX na kterou ATI do té doby s postarší X850XT prostě neměla.

Hned poté následovala celá paleta grafických karet založených na různých jádrech vycházejících z návrhu R520 a R580. Do mainstreamu nejdříve přišly X1600, které byly celkem zajímavé zejména proti GF6600, jelikož nVidia neměla v té době ještě GF7600. X1300 celkem bez problémů obsadily low end, jelikož svým výkonem a technologickou pokročilostí neměly soupeře. GF6200 byly beznadějně zastaralé a nové 7300 byly donedávna jen se 64bit sběrnicí. Poté přišla do mainstreamu X1800GTO. Ta notně pokazila náladu nVidii a její 7600GT. Ta jen těžko může soupeřit v nových DX9 hrách s parametrově dvojnásobnou ATI. Tam, kde to již bylo na 7600GT nehratelné X1800GTO se teprve rozehřívala – vše díky tomu, že ATI vsadila na o něco dražší 256bit sběrnici a nVidia zůstala na 128bit.

Následovalo vydání řady X1900 a byl z toho úspěch, jako hrom. X1900XTX se celkem jasně ujala trůnu nejvýkonnější jednojádrové grafické karty na trhu a do teď se ho nepustila, i když její kralování již dlouho trvat nebude. Méně taktovaná verze X1900XT soupeřila s GF7900GTX a jako konkurenci k GF7900GT nasadila ATI Radeon X1900GT. Ten zejména v poslední době trhá rekordy, jelikož jeho cena se pohybuje kolem 6000 korun a slabší 7900GT se nadále prodává okolo 8000. ATI rovněž podle čísel za poslední rok opět výrazně stáhla nVidii v tržním podílu na trhu a již šlape velmi těsně nVidii na paty. Všechno to korunovalo nedávné odkoupení společnosti ATI výrobcem procesorů AMD. Těžko tak můžeme uplynulé období u ATI označit za něco jiného než za totální úspěch – gratulujeme, protože i cenová politika ATI nám zákazníkům dělá radost.