Strana 3 z 5 jádro G80 – konstrukce Už víme, z čeho se jádro G80 hlavně skládá. Teď se podíváme jak je to tam vůbec uspořádáno. K tomu nám slouží diagram jádra G80. Opět nepokládám za nutné znát a vysvětlovat dopodrobna funkci každé části jádra, stačí nám vědět tak přibližně proč je tam to a to a co to dělá. Data se do grafické karty dostávají po PCIe sběrnici do vstupu (HOST). Data se v dalších čipech překládají a zpracovávají – podrobnosti považuji za zbytečné. Prostě tam ty data obíhají tak dlouho, dokud nejsou připravena k dalšímu zpracování. Pak jdou v určitém rozdělení a poměrech do stream procesorů (SP) to jsou ty největší zelené čtverce. Právě ty jsou celým tajemstvím a hybnou sílou karty. Oni se starají o shaderové operace. Jsou to tedy defacto ony vertex a pixel shadery. A zde přichází další novinka. Z tabulky víte, že jádro tiká na 575MHz(GTX), ale nVidie šla dál. Různé části jádra totiž jsou taktovány na různých frekvencích! Celé jádro sice běží na 575MHz, ale stream procesory tikají na 1350MHz! Zde nás asi může zarazit onen fakt velmi nízkého celkového taktu celého jádra proti dejme tomu procesorům, i když GPU jdou v před mnohem rychleji. nVidia ale použila nevídanou novinku a část jádra výrazně zrychlila. Uvidíme, kam toto povede. Nicméně jedno je však jisté. Současné grafické akcelerátory jsou schopny nabídnout mnohem vyšší výkon ve specifických operacích než jakékoli CPU! nVidia dokonce uvádí číslo 520 GFLOPS. Pro srovnání výkon čtyřjádrového CoreQuadro je maximálně 50 GFLOPS. Pokud se budeme držet reálnějších čísel, pak nás zajímá hlavně srovnání grafických karet. A zde se dá konstatovat, že se opět povedlo navýšit výkon dvojnásobně proti předchozí generaci. Prostě jedna G80 má opět výkon dvou 7900GTX - majitelé SLI pláčou. Za zrychlením G80 proti předchozím návrhům stojí oddělení jednotek pro adresování a filtrování textur. To má za následek dvě pozitiva. Redukce počtu tranzistorů – 16 stream procesorů disponuje 4řmi jednotkami pro adresaci a 8 pro filtraci textur. Filtrování již nezatěžuje shaderové jednotky – to byl hlavní důvod ohromného propadu výkonu na GF7 při náročných vyhlazováních atd., kde i silné karty Nvidie prohrávali s mnohem slabšími ATI. Tedy díky chybnému návrhu GF7 čipů. Což přiznala nedávno i Nvidia s tím, že se z chyb poučila – upřímně, je to rozhodně vidět :) . Data jdou dále do ROP jednotek ( ty modré bloky dole). Mohou, ale nemusí – s unifikovanými shadery totiž přibyla možnost to celé absolvovat vícekrát. 8800GTX disponuje celkem 6 ROP se 4řmi pixely. Hlavní síla spočívá ve skutečnosti, že ROP na 8800 disponuje 64bit řadičem pamětí – proto je šířka paměťové sběrnice 384bit (6x64). Na GF8800GTS je 5 ROP a tedy 5x64 je 320bit. Pro běžného uživatele to znamená přirozeně jednoduchou věc – více paměti - možnost procpat po sběrnicové ,,dálnici“ více dat a tedy v důsledku vysoký výkon na co jen bude GPU stačit. To jsou další zbraně nové nVidie proti současné generaci grafických čipů, které s ní v těchto ohledech nemohou soupeřit.
|