Než se vrhneme na naměřené výsledky, tak si ukážeme, na jakých taktech jsme testovali a také jaké napětí bylo pro určité frekvence zapotřebí. Jelikož jsme testovali referenční verze grafik, tak vám i prozradíme, na kolika procentní otáčky bylo zapotřebí nastavit ventilátor, aby daná frekvence byla stabilní a karta se nepřehřívala.

ATI Radeon HD 5870 tiká v základu na 850MHz pro jádro a 4800MHz pro paměti (4x1200MHz). Napětí, které je požadováno pro napájení jádra při základní frekvenci je 1.15V. Grafika na základních taktech disponuje paměťovou propustností 153,6GB/s. Ventilátor je nastavený na 25% otáček ve 2D a pod zátěží stoupá až k 37%, co se týče hlučnosti je rozumně tichý. Při tomto nastavení kartu chladí v rozumných mezích.

Jelikož cílem testu je ukázat, jestli je lepší z hledisku poměru cena/výkon pořídit Radeon HD 5850 a dotaktovat jej na úroveň vyššího modelu, tak testovat budeme krom přetaktovaného stavu i při základních frekvencích. Jako bonus jsme pro vás otestovali i výkonnějšího brášku na dvou frekvencích. První zvýšené takty jsou vyobrazeny v GPU-Z screenu o kousek výše. Všimněte si, jak se při navýšení frekvencí na 965MHz pro jádro a 5300MHz pro paměti zvedla propustnost. Pro tento takt jsme potřebovali jádru nastavit napětí na 1.25V a ventilátor byl na 40% svého výkonu. Teploty v zátěži nepřesahovali 84 stupňů celsia. Jen tak pro zajímavost, máme zde ještě jednu HD 5870 od společnosti Gigabyte a ta si pro frekvenci na 950MHz řekla o 1.3V. Pěkný důkaz toho, že při taktování hodně záleží na tom, na jak dobrý kus křemíku narazíte.

Naše konečné snažení se zastavilo na 1GHz pro jádro a 5300MHz pro paměti. Karta by možná zvládla i více, ale narazili jsme zde na problémy s teplotami. Referenční chladič dokázal ještě tyto frekvence uchladit, ale bylo to již na hraně. Toužíte-li po vyšších frekvencích, sáhněte raději po nereferenční edici. Při tomto vysokém taktu, si jádro řeklo o maximální napětí, které bylo možno nastavit, tedy o 1.35V. Upozorňujeme, že tento konkrétní kousek, který jsme k testu použili, není kdo ví jak vydařeným, a že klidně můžete narazit na kartu, které bude pro tuto frekvenci stačit pouze 1.3V. Pro běžný provoz ale tato frekvence není, jestli tedy nevyměníte chladič. Karta již hodně topí a je zapotřebí ji řádně chladit. Museli jsme ventilátor nastavit na 70% otáčky a to již nedělalo dobře naším uším. Jelikož karta je dost dlouhá, tak ventilátor musí přes dlouhý žebrovaný prostor tlačit vzduch a zvukové projevy to nejsou zrovna nejlepší. Jestli bydlíte v paneláku a budete v noci hrát s takto vysoko nastavenými otáčkami, můžete i očekávat zvonění sousedů spojené s nadávkami proč musíte v noci vysávat byt.

Tak a jsme u druhé karty. Všechny potřebné údaje si můžete vyčíst z GPU-Z screenu. Při takto nízkých frekvencích jádro "slupne" 1.087V. Ventilátor ve 2D je nastavený na 25% otáček a ve 3D režimu může "napochodovat" až k 35% zátěži.

Referenční chladič na této kartě je velice tichý a dá se bezproblémově používat až do 45% otáček. Výše již začíná být rušícím prvkem, který s velikými obtížemi přeřvou reproduktory. Výše tedy nedoporučujeme jej nastavovat. Pro frekvenci 950MHz na jádře jsme museli nastavit napětí na 1.225V. Napěťové rezervy pro další taktování zde jsou, ale potíž je v chlazení. Chladič již při vyšších frekvencích moc dobře nechladí, a je za potřebí osadit grafiku nějakým lepším chladičem. Například Accelero S2 dokáže jádro RV870 spolehlivě uchladit a navýšit frekvence na 1GHz bez sebemenšího problému. Představme si tedy, jak si karty vedou po výkonnostní stránce a jestli je takto vysoký overclocking k užitku.