• Provozní vlastnosti a taktování

Jednou z výhod velkého GPU by měla být provozní efektivita, samozřejmě za cenu ne zrovna ideální výrobní efektivity tak velkého jádra. Ale pokud bychom měli říci největší výhodu obřího monolitického GPU, pak je to právě výkonová a provozní efektivita ve srovnání s menšími jádry, které jsou hnaná na hranice možností, či proti dvojici GPU na duálních grafikách, kde duplicita skoro všeho také nehraje do karet provozní efektivitě. Samozřejmě to všechno záleží na nastavení frekvence atd.

• GPU Boost 2.0 - tajemství výkonu i spotřeby?
  

Jak už víte, grafiky GTX 600 do nichž patří i TITAN, přišly s novinkou v podobě technologie GPU Boost. Ačkoliv je to marketingově vydáváno za technologii navyšující takty a tedy i výkon, ve skutečnosti dělá pravý opak.

Celé je to vymyšleno tak, že krátkodobě, než se karta zahřeje, se zvýší takty a tedy i výkon. Nicméně aby se karta nezničila, začne se při dosažení určité teploty, frekvence karty a s ní i napětí a bohužel i výkon snižovat. GPU boost, tedy takty nezvyšuje, ale snižuje a udržuje tak, aby se karta nepřehřívala. Je to vlastně stará známá úsporná technologie jen propracovaná a marketingově jinak vysvětlovaná.

Zatímco dříve platilo, že když výrobce udával frekvenci třeba 1000MHz, že to na těch 1000MHz prostě v zátěži jelo. Tudíž jste měli jistotu, že v recenzi otestovaná grafika jela na 1000MHz se stejným výkonem, jako stejná karta u vás doma. Dnes už tu jistotu nemáte. Výrobce karty sice uvádí základní takt třeba 1000MHz, ten je ale vlastně tím taktem, na kterém to jede, když karta dosáhne maximální teploty a zasáhne "podtaktovávací" GPU Boost technologie.

Většinu času ale karta jede rychleji. Proto je udávaný i Boost takt třeba 1050MHz. Jenže ani na něm vlastně ve skutečnosti GTX 600 grafika pevně nejede. Často jede přes 1,1GHz, minimálně krátkodobě, než se ohřeje a boost technologie takty sníží. Ten Boost takt 1050MHz je vlastně jakýsi "průměr" taktů, na kterém karta většinou tedy v zátěži jede.

Boost 2.0, se kterým přichází TITAN, je vylepšený o možnost ještě vyššího zvýšení napětí a tedy i frekvencí a následně výkonu karty, když to podmínky chlazení umožní. Co to znamená v praxi? Že u GTX TITAN, stejně jako u jiných GTX 600 grafik, je sice základní frekvence grafiky uváděna, ale na ní grafika v testech nejede. Rozdíl mezi výkonem v testu, kdy nezahřáté kartě Boost dočasně zvýší takty na maximum a rozdíl třeba u vás doma v hůře chlazené skříni po delším čase hraní, kdy už je karta zahřátá a tedy frekvence se dostanou mnohem blíže tomu uváděnému základu, může být klidně přes 10 % výkonu, TITAN se přetaktovává až k 992MHz(!), což je proti základu 835MHz o 19%!

Jinými slovy, ten maximální výkon prezentovaný v testech a recenzích vám s vaší grafikou nikdo 100% zaručit nemůže a mít ho doma ani nemusíte - i testy se budou vždy lišit, protože různé kusy karet se různě taktují a jsou testovány v různých podmínkách chlazení i zahřátí karty a tedy různých situacích automatického nastavení Boostu apod. Jediné na co máte záruku, je ten výkon, který karta dá na základní frekvenci, pod kterou by se karta neměla dostat ani v maximální zátěži a zahřátí. Tudíž i v případě GTX TITAN odečtěte zhruba 15-19% výkonu, který uvidíte v testech a recenzích a dostanete se k výkonu, který ta karta má na základní výrobcem udávané frekvenci 836MHz. A nižší výkon byste mít v žádném případě neměli.

• Spotřeba a zahřívání

Samozřejmě GPU Boost výrazně ovlivňuje i vlastní provozní vlastnosti karty, protože hýbe i s voltáží atd. Pokud jde o spotřebu, TDP karty TITAN je 250W, což ale není číslo vyjadřující spotřebu karty, takže pozor na to. Samozřejmě vzhledem k tomu, že karta v různých hrách se chová různě, nelze změřit spotřebu či zahřívání v jedné hře a tvrdit, že to tak bude ve všech - nebude a může se to lišit klidně o desítky W! Přesnější je vzít třeba 5 her a udělat průměr.

To děláme na našem serveru, bohužel kartu nemáme zatím k dispozici, takže nemůžeme vám to přesně změřit. Ale z toho, co jsme mohli vidět, se spotřeba GTX TITAN pohybuje okolo spotřeby kterou má model HD 7970 - 7970 GHz, což je více než velmi slušné i proti všem očekáváním.

Chlazení karty je také slušně dimenzováno, takže hlučnost karty je prý nižší než u referenčních GTX 680 a teploty jsou zhruba kolem 30°C v klidu a 80°C v zátěži, což je taktéž běžné. GTX Titan tedy není v těchto ohledech nijak extrémní, což případné majitele určitě potěší, ale snad s výjimkou hlučnosti věci jako spotřebu, ti co mají 20 tisíc na grafiku, stejně neřeší.

• Aktualizováno 21.2.2012: Spotřeba

Podle měření je GTX TITAN se svou spotřebou zhruba na úrovni lehce nad HD 7970 GHz, což je velmi dobré vzhledem k vyššímu výkonu, který je větší než rozdíl spotřeby. Samozřejmě opět spotřeba hodně kolísá hra od hry, v závislosti na tom, jak vysoko se TITAN automaticky podle teploty vytaktuje.

• Taktování

GTX TITAN jde na trh s frekvencemi 836MHz/876MHz. Jak ale víme z fungování technologie Boost, ve skutečnosti poběží až na 992MHz, minimálně než se zahřeje (do 90°C). Samotné jádro má slušnou rezervu a s takty 1,1GHz by neměla mít karta problém. Samozřejmě spotřeba půjde výrazněji nahoru, protože je nutné zvýšit poměrně dost napětí.

GTX TITAN může mýt omezení zvyšování napětí podobně jako GTX 680, takže taktování může být z počátku problém u některých edic, než se to podaří obejít. Jelikož případná uznaná reklamace GTX TITAN jsou pořádné náklady pro výrobce, takže lze čekat snahu kartu uchránit nějakých větších OC zásahů ze strany uživatelů.   

Aktualizováno 21.2.2012: Jak jsme dobře odhadli, taktování GTX TITAN je z bezpečnostních důvodů omezeno. Nicméně karty jdou vytaktovat někam k 1150MHz pro jádro a 6600MHz pro paměti, což tedy zvedne výkon o 15% a to je slušný nárůst, ale chce to chladit chladit chladit! Nicméně taktovat TITAN nemá moc smysl, když totiž dokážete jádro uchladit tak, aby to Boost nesnižoval na méně než těch 992MHz, na kterých karta dokáže do 95°C jet, tak není ten nárůst dalšího výkonu až tak znát. Jak ale vidíte v testech, mezi výkonem než se karta ohřeje a když je zahřátá, je 10%.