TEST: ASUS GTX 460 768MB a 1GB

– FERMI pro masy a konkurence k ATI Radeon HD 5830

Dnes se podíváme na obě verze GTX 460, kterými NVIDIA konečně našla na DX11 půdu pod nohama. O tom, kdo je vítězem souboje vůbec první generace DirectX11 grafik už nemůže být sporu. ATI Radeon HD 5000 jsou na trhu už od října-listopadu loňského roku. Tj. dlouho před tím, než se NVIDIA zmohla na vydání jediné DX11 grafiky. ATI bezpečně obsadila DX11 trh a výrazně stáhla celkový náskok NVIDIA na grafickém trhu v podílu grafik, která si jej dlouho budovala. Za pár měsíců ale o všechen přišla, a nyní dokonce celkové diskrétní trh ovládla s 51% právě AMD-ATI. NVIDIA totiž až nyní na trh konečně dodala uživatelský zajímavé a cenově dostupnější DX11 grafické karty.

Jsou jimi modely GTX 460 a to 768MB a 1GB verze. Ty tak konečně jsou konkurencí pro Radeon HD 5000 grafiky, i když paradoxně míří do segmentu, který ATI nechala (možná záměrně) ležet ladem, ale konečně tu máme z čeho vybírat. Co ale musíme mít na paměti, a co zásadně ovlivňuje pohled na GTX 460 je ten fakt, že mají proti HD 5000 zpoždění neuvěřitelných 10 měsíců. Každý, kdo podobný předpoklad před rokem vyřkl, byl téměř třídním nepřítelem, nakonec se to ale ukázalo jako přesný a hlavně reálný odhad situace. Časový odstup je zásadní proto, že HD 5000 už brzy bude vyměněna za novější řadu, byť se od ní ne čeká takový skok, protože musí zůstat 40nm. NVIDIA GTX 460 by tak ale měly hlavně nabídnout něco více a lepšího, než dnes už vlastně staré HD 5000. To je jedna z otázek, na kterou se dnešní test zaměří.

Druhou věcí je to, že GTX 460 jak marketing NVIDIA, tak někteří sympatizující redaktoři, nazývají novou 8800GT. Model GF 8800GT je naprosto stěžejní model celé předchozí generace GF8/9/200. Dokázal podat téměř výkon nejšpičkovější grafiky té doby 8800GTX a přitom stál polovinu a spotřeba byla poloviční. Od 8800GT se také odvíjela celá řada dalších modelů. Zda je GTX 460 také takový a může se s legendární 8800GT poměřovat, to je otázka, kterou také zodpovíme.

Pokud nás sledujete pravidelně, tak více o GTX 460 v podstatě vše. Nyní tedy v kompletním původním testu DDWorld.cz všechny informace dáme dohromady. GTX 460 je prvním nasazením grafického jádra GF104, což je derivát GF100. Jedná se tedy o mainstreamové grafické jádro architektury FERMI.

Pro NVIDIA je to velmi důležitý produkt, i když přichází dost pozdě. GF100 je totiž zatím jeden velký průšvih. Celé jádro bylo koncipováno pro využití v profesionálním segmentu, ale v běžném segmentu nedokáže díky své velikosti konkurovat univerzálností a hlavně efektivností RV870. GF100 jádro má v nejvyšší specifikaci 512SP, s tím, že se tak ale nedá moc dobře vyrábět (spíše vůbec) a tak je na GTX 480 ve specifikaci s 480SP a na GTX 470 s 448SP. Nepovedených a částečně funkčních GF100 jader je ale dost a tak se objevil ještě model GTX 465 s 352SP. Zásadním problémem je ale velikost toho jádra – 530mm2 a 3 miliardy tranzistorů. Tomu ovšem neodpovídá výkon v porovnání s menším jádrem konkurence, ATI RV870 (330mm2). A to ani nemluvíme o špatných provozních vlastnostech, které GF100 grafiky mají. Jinými slovy, GF100 se na běžný grafický trh nehodí, moc se nepovedlo a prodeje grafik na něm založených tomu odpovídají.

NVIDIA tedy udělala derivát v podobě GF104 jádra. To už je mnohem blíže myšlence konkurenčního mainstreamového RV870. GF104 má ale velikost pořád o něco větší a má zhruba 360mm2, ačkoliv má méně tranzistorů (1,95 miliardy) než konkurenční RV870 s 330mm a 2,15miliardami tranzistorů. GF104 by v nejvyšší specifikaci mělo mít prý 384SP (velikostně by to odpovídalo), ale výroba jader nejvyšší specifikace je stále obtížná. GTX 460 modely tak mají aktivních 336SP. Tečka.

Jádro GF104 by tak mělo být vlastně konkurencí k RV870, ale bohužel, i když je větší, tak na to ve specifikaci GTX 460 nestačí. Je konkurencí jen pro nejnižší specifikaci RV870LE na HD 5830. Zde ale ATI ořezala a jádro hodně a výkonově tak HD 5830 není a nikdy nebyla příliš zajímavá grafická karta. NVIDIA si u GTX 460 dala pozor a tak radikální řez jako ATI neudělala. GF104 tak zbytečně nepřišlo o důležité jednotky, proti GF100 a výkonově by to neměla být taková ztráta. Hlavní devizou menší velikosti GF104 proti GF100 je ale jednodušší výroba s větší výtěžností a hlavně nižší zahřívání a spotřeba. Menší jádro je schopno dosahovat i vyšších taktů.

Aby to zákazníci neměli v orientaci tak jednoduché, NVIDIA uvedla model GTX 460 ve dvou specifikacích. Mají stejné frekvence, ale různý výkon. Slabší GTX 460 má totiž 192bit sběrnici a 768MB a 24ROPS jednotek, silnější GTX 460 má 256bit sběrnici a 1GB paměti a 32ROPS. Liší se o trochu i v TDP, kdy 768MB verze má 150W a 1GB 160W. Jinak jsou stejné. Ceny jsou samozřejmě rozdílné – 199 dolarů za 768MB verzi a 229 dolarů za 1GB verzi.