TEST: Grafická karta ASUS NVIDIA GTX 580

– FERMI taková, jakou měla být. Stačí to ale na HD 5970?

Trochu to trvalo, ale je to tu. Svou informační povinnost jsme splnili už při vydání, kdy jsem vás o všem okolo GTX 580 patřičně informovali a schází tedy naše recenze a test v našich obvyklých testovacích podmínkách.

Stejně jako některé nové grafiky minule jsme i dnes GTX 580 prohnali jen několika testy, které ale úplně stačí na vyhodnocení výkonnosti a schopností nového modelu. Nicméně už zítra ji uvidíte spolu s novými modely konkurence v rozsáhlejším testu. To ale nic nemění na tom, že GTX 580 nás hlavně zajímá ve srovnání s modely GTX 480 a také Radeon HD 5970. Jinými slovy, to nejlepší, co dnes oba výrobci nabízejí v podobě referenčních grafik.

• GTX 580 alias GTX 485 alias FERMI takové, jaké mělo od začátku být.

Pokud si někdo myslí, že GTX 580 je grafika nové generace, tak jej zklamu rovnou. Nebudu vás tahat za ponožku, GTX 580 si vlastně označení nové řady v žádném ohledu nezaslouží, protože nového na ní vlastně mnoho není. Na rovinu řečeno, je to vlastně GTX 480 s novou revizí jádra. Toť vše. Všechno co umí GTX 480, umí i GTX 580, stejná je architektura, výbava, prostě všechno. Je to stejná situace, jako když před nedávnem starou grafiku GTX 280 nahradila nová GTX 285.

Takže proč rovnou ten nový název celé řady? Inu GTX 580 by se klidně mohla jmenovat GTX 485, i měla, ale problém je se slabšími modely. Jádro GF100 se opravdu nepovedlo a ve své podstatě se neobjevil žádný model, kde by bylo GF100 tak jak mělo původně být (až dosud). NVIDIA tak vymýšlela, jak se zbavit velmi drahých jen napolofunkčních GF100 jader. A tak přicházely modely jako GTX 470 (ten je normální), ale také přišel GTX 465, který byl jen krátkou a velmi neúspěšnou epizodkou s hooodně osekaným GF100, ale právě i kvůli němu se muselo sáhnout po nové číselné řadě. NVIDIA by sice u nových karet s novou revizí jader mohla mít zachovanou logickou posloupnost označení karet nové revize - GTX 485, 475, ale už by nemohla použít název GTX 465. Upřímně řečeno, NVIDIA nový název užila i proto, aby se na neúspěšné G400 grafiky rychle zapomnělo. A tak je tu řada G500, ve které zejména v mobilním segmentu dojde i na pár prostých přejmenování. Takže grafiky řady GTX 500 rozhodně nejsou nová generace a nelze je tak vnímat.

(GTX 580 (nahoře) a GTX 480 (dole))

Konkrétně GTX 580 se od GTX 480 liší právě novou revizí jádra. GF100 mělo v originále 512 jednotek, jenže NVIDIA ke své hrůze zjistila před rokem, že původní návrh prostě nefungoval a tak nejlepším výsledkem po vyrobení několika prvních revizí, bylo pár funkčních jader GF100 s 512 jednotek, ale ze kterých se nedala vyrobit žádná série grafik, kterou by mělo smysl uvádět na trh. Proto místo 512 jednotek musel mít model GTX 480 aktivních jen 480. Jenže GF100 nesplnilo očekávání, ani co se týká provozu a taktů. Jednoduše jeho spotřeba byla extrémní, TDP závratné a ke všemu při frekvencích, které byly mnohem níže, než které si NVIDIA slibovala.   

 NVIDIA tohle všechno zjistila už na konci roku 2009, kdy měly karty vyjít. Nakonec usoudila, že potřebuje zásadnější revizi jádra, ale ta si žádala čas. FERMI už tak ale mělo zpoždění a tak jej prostě pustila na trh se standardní marketingovou podporou, která o kartě mluvila v superlativech, i když realita byla taková, že karta byla stěží akceptovatelná pro domácí použití. Až na konci listopadu 2010, tedy přesně rok poté, co měly původně FERMI grafiky vycházet, se na trh dostává ona nová revize jádra GF100, kterou NV nazvala GF110 a je v zásadě tím, čím mělo jádro FERMI původně být.

• GF110 – druhá revize FERMI

Problém jádra GF100 byl, že prostě nefungovalo, jak mělo. NVIDIA to oficiálně směrem ke svým investorům a partnerům přiznala poměrně záhy. Samozřejmě určitou zásluhu na tom měl ne úplně povedený 40nm výrobní proces TSMC a NVIDIA zrovna nepotěšilo, že 32nm byl zrušen ve prospěch 28nm, který ale bude k použití až za rok. NVIDIA nicméně nemůže všechno házet na 40nm výrobu, protože konkurence má k dispozici stejnou výrobu, ale dosahuje mnohem větší efektivity a výtěžnosti.

Problém spočívá ve strategii tvorby jednoho obřího monolitického čipu pro high-end, ze kterého se ořezává. Tuto strategii již konkurenční firma AMD opustila už před lety a soustředila se na tvorbu menších a o to rychlejších a efektivnějších mainstreamových čipů. NVIDIA už dostala vážné varování na 55nm, kdy mnohem menší čipy ATI RV770 na HD 4800 proháněly mnohem větší GF200 čipy na GTX 200 kartách. Šokem byly karty HD 4850/4870, které s téměř třetinovou cenou dosahovaly jen o málo nižšího výkonu než GTX 280/260 a to pak korunovala HD 4870 X2, kterou NVIDIA dokázala vyrovnat výkonem až na po roce rychlo spíchnutou duální grafikou, kterou neměla vůbec v plánu. Jenže NVIDIA se nepoučila a na 40nm vytvořila čip ještě větší.

GF100 je tak vůbec obecně největší a nejsložitější čip, se kterým se vůbec můžete na domácích PC setkat. Jeho 530mm2 plochy a 3,2 miliardy tranzistorů, nemá žádnou konkurenci. Ale to je také jeho slabost a zdroj problémů – za velikost se v tomto případě draze platí v mnoha ohledech. Je prostě příliš velký a příliš mnoho věcí se může pokazit a také se kazí, takže výtěžnost čipu, tedy počet vyrobených čipů plných specifikací, se moc nedaří. NVIDIA tedy potřebovala čip vlastně zmenšit a ubrat počet tranzistorů a vyhodit z něj nějaké věci, aby mu umožnila dosáhnout vyšších taktů a vyrobit alespoň nějaký omezený počet čipů plné specifikace 512.

Výsledkem ročního snažení je revize GF110. Parametrově se vlastně nic nezměnilo, optimalizacemi a snížením počtu tranzistorů se ale povedlo docílit čipu architektury FERMI tak, jak bylo plánováno. Čip má tedy plných 512 jednotek a dosahuje přitom původně plánovaných frekvencí 700-800MHz a trochu přitom navíc snížit spotřebu a zahřívání. Je o něco menší než GF100 a má o 200 milionů méně tranzistorů. I tak je ale stále mnohem větší, než největší čip konkurence. Nicméně konkurenci se podařilo dosáhnout výrazně vyšší hustoty tranzistorů na 1mm2. GF110 čipům pak zůstaly vlastní problémy s výtěžností, která u čipů s plnou specifikací dosahuje jen jednotek %, což je samozřejmě neúměrně prodražuje. Bohužel s vlastní architekturou FERMI a velikostí čipů, kterou vyžaduje, se už prostě nedalo nic dělat.  

NVIDIA GTX 580 je tedy ta grafická karta architektury FERMI s těmi specifikacemi, kterou nám ve svých prezentacích slibovala NVIDIA už před rokem. Je to také zároveň to nejlepší, co může NVIDIA vůbec nabídnout. A nejbližší kartou konkurence není nic jiného, než Radeon HD 5970, což je High end AMD, který se drží strategie karty se dvěma menšími čipy vs strategie jednoho monolitického velkého high endového čipu, kterým je GF110 na GTX 580.