• Testy a testovací sestava

Někteří recenzenti grafických karet zapomínají, co je za rok i na fakt, že pro 1920x1080 nepotřebujeme dnes grafiku za 10tisíc, natož pro archaické rozlišení 1680x1050. A testovat na třetí generaci DX11 grafik hry s technologiemi DX9, včetně her s datem vydání třeba i v letech 2008-2009, je přinejmenším k smíchu. Na tyto hry novou grafickou kartu nepotřebujeme, dávno jsme si je zahráli se starou generací karet a k otestování nové generace nemají potřebné technologie. Navíc jsme také v cenové kategorii 12 000 korun, roste nám i rozlišení monitorů, takže 1920x1080 (1920x1200) je minimum, co má smysl vůbec nastavovat. 2560x1440 (2560x1600) je pak výrazně pravděpodobnější rozlišení, pro které se takto drahé grafické karty budou pořizovat. A protože už mnozí nadšenci, kteří utrácejí podobné peníze za grafické karty, pořídili trojici monitorů, bude aktuální i rozlišení 5760x1080 (5760x1200). Samozřejmě se najdou mimoni, kteří budou tvrdit, že jedna taková grafika na tři monitory nestačí, ale to samozřejmě není pravda a u mnoha her je to skoro jediný způsob, jak tak vysoký výkon vůbec smysluplně využít. Samozřejmostí je pak otestování plných detailů, včetně 4-8AA, pokud jde ve hře zapnout, protože nám jde samozřejmě o to, zjistit jak skutečně výkonné ty grafické karty jsou.  

Důležité je také používat co nejnovější ovladače, protože ty kartám přidávají na výkonu a hlavně dělat ta srovnání u všech modelů stejně. Nelze tedy používat výsledky s testy u jednoho modelu na půl roku starých ovladačích a srovnávat je s testy u jiného modelu na nejnovějších ovladačích, jak to bohužel často jinde vidíme, třeba i v kombinaci s nesmyslnými nastaveními bez AA a s testy u her, technologicky určených pro o dvě generace starší modely ... 

• Testovací sestava DDWorld:

Základem nové testovací sestavy je platforma Intel a to zbrusu nová X79 s procesorem Sandy Bridge-E Core i7-3930. Tedy s tím nejlepším co je vůbec dnes k dispozici. Navíc jsme to celé nataktovali na 4GHz, což by nám tedy mělo poskytovat dostatečný výkon pro testování všech grafik a konfigurací, a také bychom s tím měli zase nějakou dobu vystačit. Celé to chladí NOCTUA NH-D14 SE2011. (Tím bychom měli eliminovat některé stížnosti na nedostatečný výkon CPU apod.)

Sestava má samozřejmě k dispozici i výkonných 16GB operační paměti od Kingston a stejně tak ultrarychlé SSD od stejné firmy. V sestavě je ještě další SSD od Intelu na hry a také HDD pro další nutná testovací data atd. Nechybí samozřejmě ještě neintegrovaná zvuková karta, která také trochu vylepší výkon a hlavně zvuk. Seznam dalších komponent vidíte.

• Jak a co testujeme:

Pokud možno se vyhýbáme teoretickým testům, které do obvyklé recenze o grafických kartách vůbec nepatří. Zejména pak testy typu Unigine nebo Stone Giant, které slouží jen prezentace jedné jediné technologie, která ale vůbec nic nevypovídá o herním výkonu a potenciálu grafických karet. Ve hrách se totiž nevyskytuje sama. Navíc žádné benchmarky jako hráči nehrajeme a žádná technologická dema tohoto druhu také ne a rozhodně si kvůli nim nikdo grafickou kartu nekupuje. Na prvním místě je tedy herní výkon a ten lze otestovat jen jediným způsobem. Přímo ve hrách, ať už s využitím vnořených herních benchmarků, nebo za použití programu FRAPS a změření pro všechny grafiky stejného herního úseku ve stejných podmínkách. Alfou a omegou je v obou případech hodnota FPS – snímky za sekundu.

Jak vidíte na příkladu průběhu FPS v jedné hře, zjistit lze minimální, maximální a také průměrnou hodnotu. Průměrná hodnota je zdaleka nejdůležitější. Jak vidíte tak minimální, nebo maximální hodnoty, které některé weby zbytečně uvádějí, nastanou za 120s třeba jen 2-3x a někdy také 1x, jak ale vidíte, většina hodnot v průběhu 120s se pohybuje +/-5FPS kolem průměrné hodnoty. Je tedy poněkud hloupé uvádět min/max hodnoty, které jsou navíc snadno ovlivnitelné. V běžném životě máte na pozadí spuštěno řadu aplikací, tak vám klidně mohou klesnout náhodně minimální FPS i na nulu a určitě za to nemůže grafická karta a hlavně si toho ani nemusíte v plynulém toku těch snímků všimnout. Zajímat by vás tedy měly jen průměrné FPS, kdy vidíte, že bez akceptovatelných minimálních/maximálních hodnot a malých výkyvů jedním, či druhým směrem, dobrého průměru FPS nelze dosáhnout.

Uvedl jsem i hranice průměrných FPS a jejich vlivu na plynulost hraní. Moderní hry jsou dnes dělány tak, aby 25-30FPS bylo plně hratelné. Mnoho her má totiž právě na hranici 30FPS „zamčeno“ – platí hlavně o konzolových hrách a mnoha následných portech pro PC. U PC her se pak lock zvyšuje někdy až na 60FPS, což je zase přirozená hranice toho, co vám vlastně zobrazí současné LCD panely, které jsou jaksi 60Hz a tedy více než 60 snímků prostě nezobrazí. Pro účely testování lock hranice úpravou konfiguračních souborů vyřazujeme, abychom byly schopni mezi některými grafikami vůbec změřit nějaký rozdíl. Pro bezproblémové hraní většiny současných her stačí úplně kolem 35FPS, ale pořád se mohou vyskytnout propady v náročných situacích pod 30FPS. Za ideální hranici a průměr FPS se tedy obecně bere zhruba 40FPS, kdy už většinou ani v nejnáročnějších situacích není ohrožena plynulá hratelnost. Samozřejmě stále platí, že čím více, tím lépe ….  výkonnější grafická karta = více FPS :).

Změnili jsme některé testovací sekvence v některých hrách a přidali nové modernější hry. Definitivně také upouštíme od testování nižšího rozlišení než 1920x1200, protože i ten 22“ nejlevnější monitor má dnes 1920x1080. Navíc stále více se začínají objevovat cenově dostupnější monitory s rozlišením 2560x1440 apod. Testujeme tedy v základu dvě rozlišení: 1920x1200 a 2560x1600 na našich 27-30“ LCD. V některých testech uvidíte i testy v Eyefinity v rozlišení 5760x1200. Vždy však v plných detailech a plné detaily znamenají plné detaily, tedy včetně AA, protože testy bez AA nejsou testy v plných detailech a jen zkreslují některé testy, když nás zajímá, co karta dovede a ne to, co nedovede. A takhle to vypadá …