|
Strana 2 z 4
- Jak vybrat projektor – typy, parametry a technologie
Zásadní věcí při výběru projektoru je typ použití a co od projektoru jako uživatelé očekáváme. Tedy kde a na co plánujete projektor používat. Výrobci nabízí specializované modelové řady. Pokud například sháníte projektor do domácnosti, tak určitě nebudete kupovat mobilní mini LED projektor. A naopak, pokud chcete mobilní projektor, nebudete se tahat s 10 kg monstrem.
Samozřejmě při výběru projektoru zohledňujete také vaše možnosti umístění zařízení, kdy lze projektory používat volně položené na stole, ale také na pevno namontované ke stropu apod. Vždy tedy při výběru si jasně stanovte, na co, kde a jak chcete projektor používat.
- Základní typy projektorů a modelové řady
Pro domácnosti (multimediální) – Asi nejrozšířenější kategorie. Mají vyvážený poměr mezi jasem a kvalitou obrazu i barev, mají HDR, 3D podporu atd. Někteří výrobci je ještě rozdělují na vyloženě modely pro domácí kino a univerzálnější projektory pro domácí zábavu. Ty jsou obvykle kompaktnější, zatímco modely pro domácí kino zasahují i do vyšších cenových hladin a větších rozměrů, ale mají nižší jas, ovšem lepší vlastnosti obrazu. Můžeme sem zařadit částečně i větší projektory vhodné i pro kina a větší prostory. A jsou zde i modely speciálně pro 3D promítání, ačkoliv nějaký druh 3D projekce, dokáže dnes nabídnout většina současných multimediálních projektorů. Obvykle samozřejmě vyžadují odpovídající druh 3D brýlí apod.
Pracovní projektory – určené pro prezentace a konference, včetně některých mobilnějších provedení. Mívají kromě poměru stran obrazu 16:9, také třeba jen 4:3. Hlavně ale mívají vyšší jas za cenu horší kvality některých aspektů obrazu jako věrnosti a kvality barev apod. Ale nejsou to kino projektory, takže to není podstatné. Nicméně jsou díky vyššímu jasu právě použitelné i v běžných nezatemněných místnostech. Mívají také častěji krátkou projekční vzdálenost.
Instalační projektory – speciálně dělané pro dlouhodobý provoz a výdrž a použití na výstavách, v showroomech, konferenčních sálech apod. Nabízí obvykle vysoký jas, zesílenou odolnost a výdrž a také ovládání a přístup přes síť (LAN). Existují projektory s vodním chlazením apod.
Interaktivní projektory – velice specifická řada většinou s unikátní konstrukcí a velmi krátkou projekční vzdáleností (ne všechny). Samozřejmě také se zvýšenou odolností, a hlavně systémem pro interaktivní použití s digitálními ukazovátky, pery apod. Vhodné zejména do vzdělávacích zařízení k výuce apod.
Mini-projektory (mobilní) – jde o speciální modely, které obětují výkon a kvalitu obrazu, výměnou za mnohem menší rozměry. Dnes obvykle dokáží mít rozměry jen o něco málo víc, než třeba klasický externí disk. Staví na LED technologii, mívají i vlastní baterie a jsou tedy opravdu použitelné na cestách. Obvykle ale poskytují velmi nízký jas a jsou vhodné pro promítání jen obvykle do velikosti úhlopříčky 100“. V žádném případě bych je nedoporučil pro běžné domácí kino apod., k čemuž mnoho uživatelů svádí jejich cenová přístupnost, kdy jsou ze všech projektorů na trhu nejlevnější. Jenže také mohou hodně zklamat, pokud od malého LED projektoru s 1200 lumeny a malým kontrastem, budete očekávat kvalitní obraz skutečného domácího kina.
Každopádně jak vidíte, výrobci jako třeba BenQ, EPSON, OPTOMA, SONY a další, nabízí řešení ideální pro každou příležitost a vhodné pro každý konkrétní prostor. Jen si vybrat. A jaký výběr technologií samotných projektorů vůbec máme?
Pokud jde o technologický základ, projektory jsou samozřejmě dnes digitální zařízení (určitě mnozí znají i nedigitální projektory třeba na diapozitivy). Takže základem je vždy nějaký čip a optická soustava. Dnes jsou nejrozšířenější 3 typy řešení (technicky vzato jen dvě). DLP, LCD a samostatně se uvádí ještě LED. Liší se zdrojem světla a provedením celé soustavy optiky a čipů. Samozřejmě liší se pak hlavně výslednými vlastnostmi obrazu atd.
Jsou dnes zdaleka nejrozšířenější a prakticky drtivá většina projektorů je dnes tohoto typu. Základem je 1 nebo u současných modelů často spíše už 3 „čipy“ s malými zrcátky. Funguje to tak, že světlo z lampy prochází přes optickou čočku a dopadá na rotující barevný kotouč, který změní vlnovou délku světla. Na kotouči jsou minimálně tři základní barvy (RGB) a jedna průhledná část pro zvýšení jasu.
Dnes už ale kotouče mají i více barev. Každopádně obarvené světlo z kotouče putuje do další čočky (nebo čoček), která je nasměruje na DLP čip s malými zrcátky. Ten pak vytvoří obraz pootáčením těch zrcátek. Vše je precizně synchronizováno. Jedná se tedy o odrazovou (reflektivní) technologii. Nejznámější výrobce této složité a vpravdě geniální technologie, je Texas Instruments a zrcátka na jeho čipech se pohybují běžně více než 1000x za sekundu. Jak precizně to musí být všechno vyrobeno, si asi umíte představit, a proto kvalitní DLP projektory nemohou být vyloženě levné. Nevýhodou DLP technologie je možný vznik duhového efektu, což ale v současnosti výrobci dokáží eliminovat například 3DLP technologií, využívající dichroická zrcadla, kdy efekt duhy nevzniká.
Největší praktickou nevýhodou DLP je vlastně dnes převládající použitý klasický světelný zdroj (lampa) samotný, jeho nároky na napájení a hlavně chlazení. Výhodou je ale prakticky vše ostatní. Tedy spolehlivost, vynikající vyvážená kvalita obrazu ve všech směrech, od barev, přes kontrast atd. právě díky univerzálnosti a převažujícím výhodám je DLP nejrozšířenější současnou projektorovou technologií.
Používají dichroická zrcadla a LCD panely. Systém funguje tak, že světlo z lampy dopadne na první zrcadlo, to propustí červenou složku a odrazí zbylé světlo. Následuje zrcadlo pro zelenou složku, a nakonec pro modrou. Odražené paprsky míří samostatně do přiděleného LCD panelu. Pro zobrazení se tedy využívá tekutých krystalů a jedná se tak o transmisní technologii. Výhodou dříve bývala vyšší životnost lampy, menší zahřívání a ostřejší obraz, a ještě lepší barvy. Jenže vývoj DLP eliminoval řadu výhod LCD, a té tak zůstaly hlavně výraznější nevýhody.
Největší praktickou nevýhodou je degradace samotných LCD a jejich vypalování, kdy tak viditelně klesá kvalita obrazu s nasvícenými hodinami. Jsou také choulostivější na mechanické znečištění (největším nepřítelem je prach). Z hlediska kvality obrazu trpí výrazně na viditelnější rastr a mívají horší podání černé. Hlavně jsou „pomalejší“ pokud jde o vytváření obrazu. Je tedy asi jasné, proč je DLP dnes populárnější. LCD ale ještě nemuselo říci poslední slovo, vývoj na tomto poli také stále probíhá.
Technicky vzato jde vlastně o druh DLP projektorů, kde místo klasické lampy je použito LED diod. Mají ale i další konstrukční odlišnosti, ale existují i řešení využívající klasickou DLP konstrukci s LED zdrojem světla místo klasického. LED má asi největší potenciál pro další zlepšení. Předností je teoreticky mnohem vyšší efektivita, tedy nižší spotřeba a nižší nároky na chlazení. Současně umožňuje i velmi kompaktní konstrukce, kterých tedy využívají předně prakticky všechny současné malé mobilní projektory. Ale LED se dá používat i u velkých projektorů, k čemuž postupně dochází. Nevýhodou LED ale bývá někdy i výrazně nižší světelnost. Nicméně vývoj této technologie pokračuje a osobně si myslím, že jednou klasické lampy nahradí zcela. A ve hře je také laserová technologie, co by zdroj světla, které se už dnes objevuje u některých speciálnějších modelů.
Tolik tedy k základní teorii o technologiích a teď se podívejme na to, čeho si u projektoru a jeho výběru všímat atd.
|
)
)
)
)
)
)
)
)
)
