Strana 2 z 3
Jak SD810 tak SD620 jsou udělány s cílem maximálně jednoduchého použití. Z výroby jsou zformátovány pro Windows a stačí je tedy jen připojit a už fungují co by externí úložiště. Oba disky lze také používat v kombinaci s jinými OS, jako Linux, MacOS nebo Android. Oba podporují i konzole Xbox a PlayStation, ale jen co by klasická externí úložiště dat, kdy kvůli omezené rychlosti je nelze použít pro instalaci her apod.
ADATA neuvádí parametry použitých čipů a řadičů. Lze asi logicky usuzovat, že obě řešení se od sebe liší. V praxi je SD810 výrazně rychlejší. Skutečně dokáže plně využít 2000MB/s maximální rychlosti rozhraní. A to nejen při čtení, ale i při sekvenčním zápisu. Nicméně v praxi je znát, že disk nemá DDR vyrovnávací cache a používá tedy jen SLC. Při zápisu většího množství dat mu totiž rychle dochází dech a po pár minutách padá jeho rychlost z těch zhruba 1800MB/s na pouhých cca 300MB/s i méně! Rozhodně tedy má zjevné praktické limitace, ovšem u externího řešení tohoto typu to není zase tak zásadní.
SD620 na tom je s rychlostí o něco hůře. Ale není to tím, že by jej omezovalo rozhraní. Má sice jen pomalejší USB 10Gbps, ale ani to nedokáže plně využít. ADATA u tohoto modelu zjevně používá pomalejší řadič ala SATA disky. Má tedy tomu úměrnou rychlost necelých 540MB/s pro čtení a jen 480MB/s pro zápis. Disk také po chvíli trvalejšího zápisu většího množství dat také zpomalí na zhruba necelých 200MB/. Takže nejde o nejrychlejší externí SSD, ale jeho výkon je dostatečný.
U obou disků hraje roli také chlazení, oba jsou těsně uzavřeny, speciálně menší kompaktní SD810 se zvýšenou IP68 odolností je velmi těsně uzavřený, takže ani nelze očekávat, že by mohl konstantně udržovat vysoký výkon odpovídající maximálním rychlostem. V praxi tedy výkon omezují, ale žádný z nich se nepeče.
Takže k závěrům …
|