|
Strana 2 z 3
Pro test pamětí jsem si připravil hned dvě sestavy. Jednu postavenou na základní desce Gigabyte Z590I Aorus Ultra s procesorem i5 10600K a druhou postavenou na základní desce Asus X570 Crosshair VIII Hero s procesorem Ryzen 9 5900X. Nejdřív tedy změřím, jak si paměti vedou na přednastavením XMP profilu od výrobce, a pak otestuji až na jak frekvenci budou paměti stabilně pracovat. Měření rychlosti čtení a zápisu, respektive ještě latence budu provádět v programu AIDA 64.
Paměti IRDM pro se prodávají pouze ve dvou frekvencích, 3 600 MHz a 4 000 MHz. Ohledně kapacit, výrobce nabízí modely od jedno modulových 8GB, až po dvou modulové balení o kapacitě 32GB.
Ohledně nastavení pamětí, stačí pouze v BIOSu zapnout XMP profil a dát restart. Pokud byste na vaší desce měli nějaký problém, doporučuji stáhnout aktuální BIOS. Často pomáhá i decentně zvednout napětí o 0.05V.
Bohužel se mi nepodařilo skrze diagnostický program Thaiphoon burner zjistit, jaké moduly jsou zde použity. Vzhledem k tomu, že se mi nepodařil jediný pokus o navýšení frekvence, tipuju, že nějaké hodně levné čipy od Hynix (nechtěl jsem kvůli tomu paměti rozebírat).
Pojďme se tedy podívat na testy výkonu.
Jak je vidět z prvního měření paměťové propustnosti na platformě AM4 s procesorem Ryzen 9 5900X je už na upraveném XMP profilu s frekvencí 4 000 MHz velmi vysoká a nelze očekávat, že by na tomhle profilu fungovaly na AMD procesorech a deskách běžně. U většiny pravděpodobně nebudou. 4000MHz je zkrátka vzhledem k tomu, jak funguje řadič u současných RYZEN procesorů, příliš. Pokud snížíme takt a časování, vymáčkneme z nich navíc paradoxně ještě nějaký ten výkon navíc. Nicméně na opravdu kvalitních deskách těch 4000MHz nastavit i v kombinaci s RYZEN 5000 procesory půjde.
Bohužel přetaktování zde nečekejte, veškeré pokusy o navýšení frekvence vedly k zámrzu nebo nenaběhnutí PC ani do BIOSu.
Pokud se podíváme na testovací sestavu s procesorem i5-10600K, zde paměti nemají s frekvencí 4 000 MHz také žádný problém.
Ohledně latencí, zde má stále Intel stále náskok, u AMD ale hodně pomáhá snížené časování, kde se podařilo snížit latenci o 0,9ns na konečných 55,4ns.
Herní výkon jsem měřil s grafickou kartou GeForce RTX 2080 8GB Strix od ASUS a naměřil celkem pěkné rozdíly, hlavně na AMD sestavě. Vzhledem k faktu že paměti nejdou taktovat, z nich už o moc více výkonu nevymáčknete.
Něco málo lze přidat snížením časování, ovšem více jak 2% to bohužel nepřinese.
U Intelu to nebylo ani 1 %. Souvisí to právě s konstrukcí řadiče, kdy v současnosti taktem pamětí ovlivňujete výkon samotného procesoru, protože na stejném taktu jako RAM jede i vnitřní sběrnice procesoru. Osazením rychlejší pamětí u AMD tak vlastně děláte rychlejší i samotný procesor, což u Intelu není, tam jste prostě jen osadili rychlejší paměti a Intel toho v praxi vlastně neumí skoro využít.
U AMD jsem naměřil zvýšení výkonu o téměř 3% při nastavení pamětí na 4 000 MHz CL17, pokud máte Ryzen 7/9 jako pracovní procesor, není oněch skoro 3% k zahození.
Vliv výkonu u aplikací byl o něco lepší než u her, stále ale v řádu jednotek procent. Intel opravdu netěží z frekvence pamětí tolik co současná generace procesorů od AMD.
Takže k závěru …
|
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
