• Vývoj a technologie nejen u SSD disků Kingston II.

V oblasti SSD disků se setkáváme s některými pojmy, hlavně tedy zkratkami, které nám ještě nemusí být úplně jasné, a nemáme je tak úplně zažité. Pojďme se na ně ve stručnosti podívat v kontextu obou dnes testovaných SSD disků Kingston.

S.M.A.R.T. - po anglicku "Self-Monitoring, Analysis, and Reporting Technology", po česku technologie, která se stará o vlastní monitorování disku, analýzu výstupů a informování o nich. Nejedná se o novou funkci u pevných SSD disků oproti běžným plotnovým, avšak existuje zde také. Pro někoho to ale může být překvapivé. Přeci jen, když se podíváte na výpis SMARTu u vašeho plotnového disku (zobrazuje se třeba v Everestu, CrystalDiskInfo a dalších programech), zjistíte, že většina položek tak jaksi souvisí s mechanickým pohybem. SMART jako takový sleduje nastávající změny na pevném disku a v případě překročení normy hlásí chybu. Je s ním tak možné předvídat budoucí větší chyby disku. V případě překonání prahové hodnoty, kterou SMART označí jako chybu, stačí při reklamaci přinést vytisknutý výpis a disk bývá obvykle ihned vyměněn. Položku SMART je potřeba si aktivovat v BIOSu své základní desky, kde v základu bývá tato kolonka vypnuta.

Co tedy ale SMART monitoruje i SSD disků, když pohyblivé části nemají? Tak musíme si přiznat, že ač je SSD disk složen z paměťových čipů, který si hrají s nulami a jedničkami elektronicky, chyba může nastat i u nich. Po čase nebo při horší kvalitě paměťového čipu se mohou objevit špatné flash bloky, tedy něco jako vadné sektory u plotnových disků. SSD disky mají také extra bloky, na které řadič po zaznamenání chyb data ze špatně fungujících bloků přepíše. Pokud extra místo na disku pro takto zachráněná data dojde, jsou v ohrožení. Jenže to už dávno víme, neb nám podobnou situaci od začátku monitoruje SMART a ihned po přepsání dat do extra bloků nahlásí chybu, aby nedošlo k dalšímu postupu, který jsem zmínil. Toto může být jeden z případů, který může nastat. SMART u SSD disků logicky monitoruje položek méně, než u plotnového disku. Kingston u SSD disků dává vylepšenou záruku 3 roky, což je potěšující.

NCQ - aneb anglicky Native Command Queuing, česky pak něco jako přirozené řazení požadavků nebo příkazů. Je to další technologie, kterou známe z plotnových pevných disků a k SSD nám možná nesedí. NCQ používají hlavně disky Intel, dnes testované Kingstony ji nemají, avšak jako zajímavost k SSD diskům se hodí. Nejlepší příklad využití NCQ je, pokud na běžném plotnovém disku pustíme víc načítání z disku najednou. Jeden program je uložen tu, druhý o kousek dále. Pokud zapneme oba najednou, NCQ zajistí optimalizaci hledání dat. Hlavička pak nemusí skákat ze strany na stranu, což disk zpomaluje, jde ale po datech logicky, jak jdou přibližně za sebou. Může se tím zvýšit rychlost načítání a zmenšit opotřebování. Podívejte se na obrázku, který je už poměrně známý.

A jak to funguje u SSD, když nemá žádnou hlavičku? Docela podobně. NCQ u SSD také zajišťuje řazení požadavků za sebe tak, aby byly úlohy vyřešeny co nejrychleji. Dělá tedy takovou frontu požadavků. Podle testů na internetu je se zapnutým NCQ velká změna při načítání menších souborů, SSD je pak o mnoho rychlejší.

TRIM - poměrně hodně řešená záležitost, která pomáhá SSD disku, aby stále běžel stejně rychle jako při prvním použití. Pro to, aby TRIM mohl fungovat, potřebujete operační systém Windows 7. Například Windows Vista tuto podporu ještě nemají, TRIM tak nefunguje. TRIM je aktuálně použitý u většiny prodávaných SSD, případně jej výrobci dodávají s novým firmware. Protože je zápis magnetického plotnového disku a SSD disku jiný, neumí se vypořádat s tím, že po zmazání dat nestačí jen dané bloky označit za smazané, ale je potřeba je uvést do původního stavu. Tato rychlá označovací metoda, kterou operační systémy používají, není pro SSD vhodná. Je potřeba po smazání ještě buňku modifikovat na standardní hodnotu 0.

To, že toto operační systémy nedělají, zpomalovalo SSD disky hned poté, co už se do paměťových bloků zapisovalo podruhé. Technologie nebo spíše jen příkaz TRIM byl vyvinut právě k tomu, aby systém ihned po smazání buňky zmodifikovat. Když se tak nestane, musí se při zápisu buňka přečíst, modifikovat na původní úroveň a zapsat. S TRIMem už jen zapisujeme, neb modifikace se provedla při smazání dat.