•  Technologie disků - SMART, NCQ, TRIM

V oblasti SSD disků se setkáváme s některými pojmy, hlavně tedy zkratkami, které nám ještě nemusí být úplně jasné, a nemáme je tak úplně zažité. Pojďme se na ně ve stručnosti podívat, než si ukážeme, jak dnešní dva rychlíci dopadli v testech.

S.M.A.R.T. - po anglicku "Self-Monitoring, Analysis, and Reporting Technology", po česku technologie, která se stará o vlastní monitorování disku, analýzu výstupů a informování o nich. Nejedná se o novou funkci u pevných SSD disků oproti běžným plotnovým, avšak existuje zde také. Pro někoho to ale může být překvapivé. Přeci jen, když se podíváte na výpis SMARTu u vašeho plotnového disku (zobrazuje se třeba v Everestu, CrystalDiskInfo a dalším programech), zjistíte, že většina položek tak jaksi souvisí s mechanickým pohybem. SMART jako takový sleduje nastávající změny na pevném disku a v případě překročení normy hlásí chybu. Je s ním tak možné předvídat budoucí větší chyby disku. V případě překonání prahové hodnoty, kterou SMART označí jako chybu, stačí při reklamaci přinést vytisknutý výpis a disk bývá obvykle ihned vyměněn.

Ukázka výpisu SMART technologie u plotnového magnetického disku Samsung F3 500GB

Co tedy ale SMART monitoruje i SSD disků, když pohyblivé části nemají? Tak musíme si přiznat, že ač je SSD disk složen z paměťových čipů, který si hrají s nulami a jedničkami elektronicky, chyba může nastat i u nich. Po čase nebo při horší kvalitě paměťového čipu se mohou objevit špatné flash bloky, tedy něco jako vadné sektory u plotnových disků. SSD disky mají také extra bloky, na které řadič po zaznamenání chyb data ze špatně fungujících bloků přepíše. Pokud extra místo na disku pro takto zachráněná data dojde, jsou v ohrožení. Jenže to už dávno víme, neb nám podobnou situaci od začátku monitoruje SMART a ihned po přepsání dat do extra bloků nahlásí chybu, aby nedošlo k dalšímu postupu, který jsem zmínil. Toto může být jeden z případů, který může nastat. SMART u SSD disků logicky monitoruje položek méně, než u plotnového disku.

NCQ - aneb anglicky Native Command Queuing, česky pak něco jako přirozené řazení požadavků nebo příkazů. Je to další technologie, kterou známe z plotnových pevných disků a k SSD nám možná nesedí. Nejlepší příklad využití NCQ je, pokud na běžném plotnovém disku pustíme víc načítání z disku najednou. Jeden program je uložen tu, druhý o kousek dále. Pokud zapneme oba najednou, NCQ zajistí optimalizaci hledání dat. Hlavička pak nemusí skákat ze strany na stranu, což disk zpomaluje, jde ale po datech logicky, jak jdou přibližně za sebou. Může se tím zvýšit rychlost načítání a zmenšit opotřebování. Podívejte se na obrázku, který je už poměrně známý.

A jak to funguje u SSD, když nemá žádnou hlavičku? Docela podobně. Nemají to ale všechny SSD (SMART možná také ne, i když jsem se s diskem bez vyznačeného SMART zatím nesetkal), ale jen některé. NCQ u SSD také zajišťuje řazení požadavků za sebe tak, aby byly úlohy vyřešeny co nejrychleji. Dělá tedy takovou frontu požadavků. Podle testů na internetu je se zapnutým NCQ velká změna při načítání menších souborů, SSD je pak o mnoho rychlejší.

TRIM - poměrně hodně řešená záležitost, která pomáhá SSD disku, aby stále běžel stejně rychle jako při prvním použití. SSD disky jako nová zařízení totiž nemají zrovna dobrou podporu operačních systémů, které s nimi jaksi nepočítají (až na nejnovější Windows7). A protože je zápis magnetického plotnového disku a SSD disku jiný, neumí se vypořádat s tím, že po zmazání dat nestačí jen dané bloky označit za smazané, ale je potřeba je uvést do původního stavu. Tato rychlá označovací metoda, kterou operační systémy používají, není pro SSD vhodná. Je potřeba po smazání ještě buňku modifikovat na standardní hodnotu 0.

To, že toto operační systémy nedělají, zpomalovalo SSD disky hned poté, co už se do paměťových bloků zapisovalo podruhé. Technologie nebo spíše jen příkaz TRIM byl vyvinut právě k tomu, aby systém ihned po smazání buňky zmodifikovat. Když se tak nestane, musí se při zápisu buňka přečíst, modifikovat na původní úroveň a zapsat. S TRIMem už jen zapisujeme, neb modifikace se provedla při smazání dat. TRIM opět podporují jen některé disky, problém s tím měli Intel a A-Data i OCZ, ale vše už by mělo být ok. Mimoto se dá stáhnout také program, který všechny nezmodifikované bloky pořeší.

To jsou tři základní technologie, na které budete narážet pořád. Pokud něčemu nerozumíte, prejte se v diskuzi a nějak to vysvětlíme jinak. Ještě nakonec bych chtěl vysvětlit jednu nepravdu, kterou dost často slýchám od méně informovaných jedinců. "Ten Intel disk vypadá dobře, ale má jen 70MB/s zápis a to je málo. Spíše by to chtělo rychlejší zápis než čtení, aby to rychleji běželo." Různé obměny podobných tvrzení si udělejte sami a já vysvětlím. Obecně je u pevných disků testováno více čtení souborů než zápis. Proč je tomu tak je vidět právě z rychlostí Intel disku. Pokud totiž něco na disk nahráváme, nemusí to být zase tak rychle, prostě si počkáme, velká instalace je místo za tři minuty za čtyři. Je však důležitější, aby se nainstalovaný program co nejrychleji načítal, aby se s ním mohlo co nejrychleji pracovat. Je proto důležitější pro běžnou práci mít rychlejší čtení než opačně. Mnohem více totiž čteme, než zapisujeme. Takže se rychlosti zápisu u SSD disků nebojte, nevadí, že není 200MB/s jako čtení, neb není tak důležitý.