• Výkon v praxi

Protože máme výsledky a podrobné měření udělané na Z690/790 platformě, využijeme jich ke srovnání. Tím spíše, že tam máme i srovnání s DDR4, což na nové platformě AMD udělat nemůžeme, protože AM5 podporuje jen DDR5 :). Ale výkon v rámci AMD RYZEN 7000 je určitě zajímavější. Je také pravda, že Intel platforma není úplně ideální (ALDER LAKE = RAPTOR LAKE), kdy sice DDR5 podporuje, ale zdaleka na ně není primárně nativně navržena, na rozdíl od řadiče v RYZEN 7000. Jsou tam jisté speciální ústupky a HW omezení. Nicméně DDR5 fungují. Dříve už jsme otestovali vliv a přínos DDR5 proti DDR4, ale otestovali jsme jen maximálně DDR5 na 5600MHz. Nedávno jsme přidali i srovnání s rychlejšími. Dnes se tedy podíváme na tedy běžné ADATA paměti na relativně základních 5600MHz při naprosto průměrné hodnotě časování CL36. Parametrově tedy absolutně nijak neohromí. Ale ani to není cílem. Mají být prostě cenově dostupné a maximálně kompatibilní a funkční. Zdaleka také nejde o nejrychlejší modely ADATA XPG Lancer série, které vysoce překračují 6000MHz (dnes už 7000MHz).

Námi testovaná verze má už také moderní EXPO profilování od AMD. Samozřejmě je zde i Intel XMP. Takže kit je univerzální pro obě platformy. Samozřejmě je nutné zdůraznit, že v obou případech musíte paměti aktivovat na ty uváděné specifikace. Bez přepnutí profilu běží tento kit, stejně jako všechny ostatní, na nižším základním taktu což je v tomto případě 4800MHz. U současných platforem AMD (RYZEN 7000) a Intelu (Core 12000/13000) v době dělání recenze, byly oběma společnostmi stanovené rychlosti pamětí na 5200, maximálně 5600MHz co by podporovaný specifikační standard. Cokoliv nad, je taktování. Takže fungovat to nemusí na každé desce a sestavě. Nicméně i na běžných deskách je vývoj v ladění BIOSů, takže rozjet dnes DDR5-6000MHz nebývá problém ani na levných deskách. V tomto případě s 5600MHz jsme velmi blízko, nebo přímo na specifikacích daných AMD/Intelem, takže žádný problém na žádné desce nebude.

V případě AMD ale počítejte s tím, že vnitřní takt CPU RYZEN běží na stejném taktu, co paměti. A tak jsou zde v případě RYZEN 7000 jasně dané limity, alespoň bez děličky, což omezí ale výkon. DDR5-6000MHz je ale stále v limitu. U Intelu, kde to jede separátně, není problém u kvalitních desek takto vysoké takty nastavit a pojede to, ale samozřejmě přínos výkonu bude nižší, protože výkon CPU není tak závislý na rychlosti pamětí.

Pokud jde o testy na vyladěné Intel Z690 desce s Core i9-12900K procesorem, tak XMP 3.0 profilování ihned po nastavení naskočilo a fungovalo všude dobře. Pokud se ptáte, zda se dají z těch základních profilů 5600MHz 36-36-36 nějak taktovat. Tak ano. Asi nebudu nikoho příliš šokovat, že paměti vlastně používají stejné čipy, jako i mnohem rychlejší varianty. Možná nejsou tak výběrové, ale ty čipy prostě dokáží mnohem více. 6000MHz CL36 tak opravdu není žádný problém, jen to prostě musíte udělat všechno ručně, protože tu samozřejmě takový XMP/EXPO profil není. V pohodě při stejném časování najely i na 6400MHz. Když jsme zkoušeli snížit časování, tak CL30 stabilní na 6000MHz nebylo, ani u 5600MHz. Je tedy zjevné, že ADATA nějakým způsobem určitě čipy pro různé verze těch pamětí vybírá, protože ty rychlejší s lepším časováním má v nabídce také. A stabilní. Každopádně pokud jde o rychlost, taktovat jdou a výrazně, ale to samozřejmě není primární pointa tohoto modelu. Tou je cena a maximální kompatibilita, tedy funkčnost dle specifikací AMD/Intel.

Začněme testem propustnosti AIDA. Zde vidíte ukázku toho, co přináší nové rychlejší moduly za potenciál. Bohužel ty matematické rozdíly v propustnosti se v běžných aplikacích dnes zdaleka neprojevují podobně velkými přínosy:

Jak vidíte v testech, ve většině aplikací se výkon příliš neliší, a to přes fakt, že technicky by měly mít DDR5 výrazně vyšší propustnost a tedy výkon. Jenže ať už HW omezení PC platformy, CPU, tak hlavně fakt, že většina aplikací není limitována výkonem operačních pamětí ale mnoha jiných věcí, prostě v praxi žádné velké rozdíly neuvidíte, tedy ve většině aplikací.

Těch pár případů, kde jsou DDR5 viditelně lepší, se týká těch programů, kde než o CPU, jde právě o výkon a rychlosti RAM. Asi nejlepším případem takové praktické aplikace, která ukazuje přínos rychlejších RAM a dokáže je využít, je komprimování dat. Například 7-zip, ale jen v jednom režimu (dekomprese) v kompresy už zase nejsou velké rozdíly. Ale to je bohužel jediná aplikační oblast, kde jsme opravdu znatelné praktické zvýšení výkonu s rychlými DDR5 zaznamenaly. Všude jinde jde o zlepšení v mezích „chyby měření“. Ale nějaké zlepšení tam je.

Hry obecně nejsou příliš náročné na CPU dnes ve smyslu že je nevyužívají dobře. Nějaké rozdíly jsou měřitelné jen ve 1920x1080p s výkonnými GPU, ve vyšších rozlišeních 1440p nebo 2160p neexistuje mezi DDR4 a DDR5 žádný zásadní výkonový rozdíl na Intelu. Až od DDR5-5600 spíše 6000MHz je vidět alespoň malý nárůst vůči běžným DDR4 a pomalejším DDR5 skoro všude, ale jen když to změříte a dáte do grafu. V běžné praxi těch pár FPS nepostřehnete.

Jinak je tomu u AMD RYZEN 7000, kde škálování DDR5 alespoň u her je výrazně lepší, což opět souvisí s vnitřní konstrukcí současných AMD RYZEN. Nicméně i tady jsou DDR5-5600 prostě OK.

Takže k závěrům …