• Výkon ve hrách

Výkon ve hrách je silně sledované téma, ačkoliv není příliš důvod, protože pokud jste běžný hráč, tak vám jakýkoliv současný 14nm a lepší procesor s více jak 6jádry nebo 8vlákny na taktu alespoň 3,2GHz+, udělá prakticky stejnou službu. Současné hry málokdy skutečně výkon CPU využívají, pokud by tomu tak bylo, tak by samozřejmě 16 jádrové nebo dokonce až 32 jádrové desktopové procesory byly ve hrách násobně výkonnější než 8jádra. A to se samozřejmě neděje. Je tedy důležité připomenout, že to, co v současných hrách testujeme, není vlastně výkon samotného procesoru, ale to, jak hra výkon daného CPU skutečně používá. Je samozřejmě rozdíl, když třeba 100FPS máme s plně zatíženým 8jádrovým procesorem, nebo máme 90FPS se 16jádrovým procesorem, který je ale využit v dané hře jen na 60%.

• Realistické testy „herního výkonu“

Módou některých procesorových testů je dnes testování naprosto nerealistické nepraktické konfigurace, kdy použijeme ultra silnou grafiku, pro ultra nízké rozlišení někdy ještě se staženými detaily. Výmluvou je, že pak se ukáže prý procesorový výkon. Neukáže! Ukáže se jen, jak daná hra neumí výkon procesorů využívat a na těch několika málo jádrech/vláknech, co částečně využívá. A tak záleží jen na výši taktu na části čipu, nikoliv na skutečném výkonu procesoru jako celku. Skutečný výkon procesorů ale využit u her dnes není, tudíž test nízkého rozlišení s výkonnou GPU ve hrách neřekne to nic o tom, jaký výkon procesory skutečně mají. Na to máte například CineBench, který zatěžuje skutečně celý čip a pokud by hry dělaly to samé, vypadalo by to ve výkonovém srovnání stehně jako v CineBench. Bohužel na poli optimalizace her je třeba udělat ještě hodně práce.

Každopádně abych potěšili všechny, máme také otestováno nízké rozlišení (1920x1080) s výkonnou grafikou (Radeon RX 5700 XT 8GB), což sice prakticky nikdo v reálu používat nebude, ale máme to změřeno. Čím slabší grafiku použijete, tím více se smažou rozdíly mezi čipy i v tomto rozlišení. A naopak, pokud zvýšíte rozlišení, tak mezi procesory nebudou téměř žádné rozdíly i když to budete měřit s nejvýkonnějšími grafikami.

Nicméně v téhle cenové hladině už jsme na hranici toho, co dnešní hry procesorově běžně využívají. Současné hry nejčastěji používají 8 vláken, některé i 16, některé starší a špatně optimalizované jen 4, ale nejčastěji dnes je výrazněji využíváno čistě hrou 8 vláken. Pokud vás zajímá proč, tak proto, že většina her je multiplatformích a současná generace konzolí má jen 8jader/vláken, ta nová ovšem staví na RYZEN 7 3700 s 8jádry/16vlákny, takže 16vláken bude brzy standardem. Samozřejmě hry poběží i na méně, ale propad výkonu, zejména minimálních FPS bude znát a nebude to prostě tak plynulé. Současně musíte brát v potaz, že když na počítači se 4jádrovým procesorem budete mít kromě hry puštěno ještě něco jiného, i ten „herní“ výkon tím bude trpět, zatímco třeba se 16 jádrovým procesorem můžete v klidu hrát i s náročnou další aplikací běžící na pozadí. To je ten skutečný procesorový výkon, který vám ovšem dílčí herní testy prostě neukáží.

Pokud běží jen hra, která zdaleka tedy samotná nevyužívá celý výkon CPU, mají obecně procesory s vyššími takty na těch několika zatížených jádrech výhodu. A tady se tedy ukazuje vůbec největší přínos RYZEN 3000XT modelů. Právě ve hrách, kdy díky tomu zde dlouho dominuje Intel, jsou vyšší takty na méně jádrech znát. RYZEN XT tak ještě výrazněji snižují rozdíl proti Intel procesorům, které už dokáží být výkonnější jen ve velmi nepraktických případech, kdy testujeme opravdu hodně mizerně optimalizovanou hru v nízkém rozlišení a s ultravýkonnou grafikou. S většinou současných grafik v běžných rozlišeních v běžných hrách už ale mezi RYZEN a CORE neuvidíte prakticky žádný rozdíl v FPS. 3000XT stáhli rozdíl opravdu na minimum. Zato uvidíte rozdíl všude jinde, kde na výkonu procesorů skutečně záleží (což hry dnes moc nejsou).

Podívejme se tedy na provozní vlastnosti …