• Spotřeba, teploty a taktování

Jednou z ostře sledovaných kategorií je dnes pochopitelně provoz, a hlavně spotřeba systémů. V našem případě testujeme spotřebu celé sestavy. Spotřeba procesorů je dnes ale značně dynamickou a neustále se měnící veličinou. Jak Intel, tak AMD procesory mají značně propracované systémy řízení taktů a spotřeby v závislosti na aplikaci, momentálním vytížení a také aktuálních dosahovaných teplot v různých částech čipu. V některých případech mohou dokonce dočasně překračovat svá udávaná TDP a tak dále.

Testujeme všechny CPU v základu s nastavením TDP tak, jak uvádí výrobce. Nemáme aktivní žádné taktování a překračování TDP nad rámec specifikací. Aktivní jsou pouze běžné/výchozí boost/turbo technologie, ne MCE apod. Testujeme ale s výkonným AiO chlazením, takže procesory mají možnost boostovat na maxima, což je výhoda hlavně pro Intel, který udává TDP jen pro základní takty, ale potřebuje mnohem vyšší, aby dosahoval často deklarovaného výkonu.

Zde už je jasně vidět, že AMD má se 7nm generací navrch proti Intelu. Zatímco proti 14nm RYZEN byl Intel ještě stále lepší s jeho 14nm, na 12nm už jej AMD dohnalo a 7nm současné čipy AMD jsou jasně efektivnější. Při podobné spotřebě mají znatelně lepší výkon. RYZEN 3000XT modely žerou prakticky stejně, jako 3000X modely, rozdíl je spíše v rovině chyby měření.

Ani chlazení RYZEN 3000XT modelů není o nic náročnější. Nárůst teploty je zhruba 1°C proti X modelům. Ano, teploty kolem 60°C se možná někomu mohou zdát vysoké s AiO, ale bavíme se o tom, že 7nm čipy jsou velmi malé a tak všechno teplo je soustředěno do mnohem menšího prostoru, než třeba u Intelu a jeho zastaralých větších 14nm čipech. Navíc pokud váš CPU nemá přes 90°C, tak je to v pohodě. Chlazení XT verzi je tedy bez problémové, čím uchladíte dosavadní RYZEN 3000 modely, tím uchladíte i 3000XT varianty.

• Taktování

Ohledně taktování. U AMD osobně vřele nedoporučuji ruční domácí taktování RYZEN 3000/2000 modelů vůbec! Pokud chcete lepší výkon, osaďte lepší chladič a procesor dejte na lepší desku. Obojí zvedne boost takty. AMD pak nabízí propracované automatické zvýšení výkonu přes technologii „PBO“, kdy stačí aktivovat tuhle funkci v RYZEN Master aplikaci a procesor pojede na vyšší limit TDP. Ovšem stále bude fungovat boost na méně jádrech, takže nebudete nikdy přicházet o výkon. AMD umožňuje aktivovat PBO a do toho ještě automatické přetaktování, což dokáže vytáhnout vůbec nejvyšší výkon, ale je to samozřejmě za cenu ještě vyšší spotřeby atd.

Osobně doporučuji osadit procesory na co nejlepší desku a hlavní je osadit co nejlepší a nejvýkonnější chlazení. To většině bude stačit k nejlepšímu využití potenciálu CPU. Pokud chcete, zapněte PBO, kdy budete mít všechny výhody vyššího výkonu, které přináší obvykle taktování, ovšem bez nevýhod v podobě nižšího výkonu na jádro, vyšší spotřeby v situacích, kdy to není třeba atd. Funguje to i u RYZEN 3000XT, kdy AMD prakticky perfektně vyladilo dosahování maximálních boostů za vás a ručním laděním prakticky nic nezlepšíte, naopak. Nicméně pokud se do ručního taktování pustíte, budete mít s 3000XT lepší výsledky. Mohu potvrdit, že u všech tří procesorů se nám dařilo dostat se výše. RYZEN 5 3600XT a RYZEN 7 3800XT šly na stabilních 4,5GHz na všech jádrech, to je mnohem více, než 4,35GHz což byla naše dosavadní maxima s 3600X/3800X modely. U RYZEN 9 3900XT, který má dva čipy, je to složitější, ale 4,4GHz dokázal také, což je více než se stávajícími 3900X. XT procesory prostě jen obecně dosahují vyšší taktů. Prostě lepší křemík v praxi. Teoreticky tak pro taktovací rekordy a hraní jsou rozhodně nejlepší. 

AMD nijak nelimituje taktování procesorů ani pamětí i na levnějších B350/450/550 deskách. Už v základu nyní podporuje DDR4 3200MHz paměti, proti jen 2400/2666MHz u Intelu. I u RYZEN 3000XT modelů platí, že ideální jsou nadále DDR4 3200 a spíše 3600MHz, maximálně na některých kvalitních deskách DDR4 3733MHz, tedy držet poměr rychlostí sběrnice a RAM 1:1. A co nejlepší časování, takže CL14 T1. A více se s tím netrapte. Ano, jdou osadit a provozovat paměti na 5000MHz+ ale kromě vysoké ceny těchto pamětí to nemá dnes zatím žádný praktický vliv na současné čipy.

Podívejme se tedy na závěry a hodnocení