• AMD RYZEN 9 5900X – TEST a RECENZE

                         nejlepšího procesoru nejen pro hráče. Core i9 je mrtev.

Nová generace procesorů AMD přináší nečekaně velké zlepšení ve všech směrech a znamená zásadní zvrat situace na procesorovém trhu. Překvapení to ale není. AMD na tom systematicky pracovalo. Poslední 3 roky jako hodinky uváděla jednu novou a lepší generaci ZEN procesorů za druhou a postupně porážela dlouho vládnoucí konkurenční Intel a jeho procesory v mnoha ohledech. Minulý rok pak nastoupily designem zcela revoluční čipletové ZEN 3 modely řady RYZEN 3000, které už absolutním výkonem a efektivitou totálně převálcovaly Intel. A Intel na ně dosud nedokázal ničím odpovědět a poprvé v historii Intel přestal v high endu fakticky existovat.

Poslední baštou procesorů společnosti Intel, byl jedno-jádrový výkon, těžící z vysokého taktu. Což ovšem platilo jen u několika málo modelů. Díky nim v řadě aplikacích, speciálně hrách, za velmi specifických okolností, byl Intel stále „výkonnější“. Jakkoliv to vlastně s výkonem procesorů nesouviselo. Bylo to o optimalizaci dané aplikace, která prostě využívala jen velmi malou část skutečného výkonu celého CPU. AMD ovšem vědělo, že pokud chce Intel opravdu jednoznačně porazit, musí jej porazit i v těchto okrajových a nejméně důležitých případech. Speciálně ve hrách, kde sice většina nových titulů jede lépe na RYZEN procesorech a Intel tam nemá žádnou výhodu, ale ty starší a velmi populární, stále běhají z důvodů špatné optimalizace a technické zastaralosti, lépe na Intelu.

Co s tím? Jednoduše vyrobit lepší procesor. AMD tak vzalo všechny své dosavadní poznatky kolem ZEN architektury a zadalo svým inženýrům „jednoduchý“ úkol: „Udělejte celý ZEN znovu a lépe“. A výsledek aktuálně dorazil do obchodů a našich počítačů.

• AMD ZEN 3 alias ZEN znovu a lépe!

Nová generace procesorů RYZEN 5000 se ZEN 3 generací je bez přehánění geniálním počinem v mnoha směrech. V prví řadě překvapí, že AMD na ZEN 3 použilo stejný 7nm výrobní proces, jaký použilo pro loňské ZEN 2. Takže nejde ani o ten nejlepší a nejmodernější, který má u TSMC dnes k dispozici. Současně vlastně většina procesoru, tedy PCB základ, I/O čip s výbavou a patice AM4, je naprosto identická. Jediné, co je nové, je samotný ZEN 3 čip.

A v něm samotném nedošlo k žádnému navýšení počtu jader/vláken. AMD jen kompletně předělalo a vylepšilo každý dílčí aspekt architektury, a stavbu čipu zjednodušilo tím, že místo dvou CCX modulů po 4jádrech je nyní celý čip jako jeden CCX s velkou rychlou pamětí pro všechna jádra současně. Stejné kromě výroby navíc zůstalo i TDP, tedy také spotřeba, a kompatibilita s již existujícími AM4 deskami.

A přesto AMD servíruje reálný průměrný 19% nárůst IPC, který se v praxi v kombinaci s až 200MHz zvýšením taktů, projevuje běžně 20% navýšením výkonu napříč mnoha aplikacemi! Speciálně v těch extrémních případech „herního výkonu“. I celkový výkon CPU znatelně vrostl. A protože spotřeba zůstala stejná, efektivita procesorů proti už tak vynikajícím 7nm předchůdcům ještě významně stoupla a je v současnosti reálně až 2,5x lepší než u konkurenčních archaických 14nm Intelů.

Ale o tom všem už jsme mluvili v úvodní recenzi, kde jsme se podívali na ten vůbec nejlepší procesor. Vynikající extrémně efektivní a výkonný 16jádrový/32vláknový RYZEN 9 5950X, který dominuje absolutně všude a ve všem. Ovšem ačkoliv jej kvůli výkonu, ceně i platformě ve srovnání s high end procesory RYZEN ThreadRipper musíme objektivně označit za „pouhý“ mainstream, pořád je to procesor za 22 tisíc. A tedy nebude v dosahu většiny uživatelů. A proto je mnohem atraktivnější nižší model RYZEN 9 5900X, na který se podíváme dnes.

• AMD RYZEN 9 5900X

                 – 12jader/24vláken pro masy drtí Intel a jeho Core i9-10900K

Fyzicky jsou oba RYZEN 9 procesory vlastně stejné. Oba nesou dva 7nm ZEN3 čipy, které mají 8jader/16vláken. Liší se však jejich kvalitou a nastavením. V případě plně aktivního 5950X používá AMD ty nejlepší kousky křemíku. Nejen že jsou plně aktivní, ale dokáží nejvyšší takty při nejnižším napětí. Tyto čipy jsou ale také nejcennější a nejvzácnější. Proto je cena 16jádrového 5950X přes 22 tisíc korun. A i to je vlastně nízká cena, protože jinak se tyhle extrémně kvalitní kusy křemíku používají i na násobně dražší serverové EPYC procesory atd.

Nicméně pak je tady celá řada ZEN3 čipů, které tak dobré nejsou, ale stále jsou dostatečně kvalitní. Tyhle tedy AMD použije pro nižší a levnější modely. Aby maximalizovalo výtěžnost, ještě sníží nároky tím, že akceptuje a používá i třeba jen částečně aktivní čipy s plně aktivním L3 ale jen 6jádry/12vlákny na čip.

RYZEN 9 5900X má tedy cekem aktivních 12jader/24vláken, stále disponuje ale 70MB cache, má 105W TDP a takty 3,7GHz v základu a 4,8GHz v boostu. To, co ale bude asi většinu nejvíc zajímat je, že stojí pouze lehce přes 15 tisíc korun. Je tedy o výrazných 7 tisíc korun levnější než 5950X. A i když to stále není levný procesor, je cenou dostatečně nízko na to, aby byl v dosahu možností a zájmu velké skupiny uživatelů. Speciálně hráčů. A náhoda to není. Stojí totiž podobné peníze, jako dosavadní herní modla, Core i9-10900K.

Vůbec nejlepší mainstreamový procesor společnosti Intel, uvedený na trh teprve před půl rokem, disponuje 10jádry/20vlákny. Dokáže se ovšem na 1jádru/vláknu dostat až 5,3GHz a přiblížit se 5GHz na celek. Jenže na to reálně potřebuje 250W, což navíc udrží jen omezený čas. V některých aplikacích/hrách, speciálně benchmarcích, to ale prostě stačilo na pozici „nejvýkonnějšího herního procesoru“. AMD však říká, že jeho RYZEN 5000 jsou lepší. Nejen ve hrách, ale i všude jinde.

Takže se dnes podíváme, zda tomu tak je.