Dlouho jsme o tom, že AMD chystá přímou konkurenci proti Intel X99/299 platformě, neměli nejmenší tušení. AMD důkladně tajilo, že chystá nejvýkonnější desktopovou platformu na trhu, přičemž výrazně zvyšuje maximální výkon, který až dosud desktopové procesory nabízely, taktéž počet jader se kterými mohou aplikace počítat a tak dále.
Ryzen ThreadRipper proti Intel SKYLAKE-X
Poprvé po mnoha letech máme na trhu dvě skutečné high end PC platformy. Novou Intel X299 se SKYLAKE-X procesory tedy doplňuje AMD X399 s Ryzen ThreadRipper. Obě mají stejný původ, jedná se vlastně o pro desktop upravené serverové základy. Obě patice v podstatě používají i hlavní serverové a pracovaní platformy obou společností, tedy XEON procesory u Intelu a nové EPYC u AMD. Nicméně v případě AMD nelze EPYC čipy do X399 platformy osadit. U X299 by XEON procesory u některých desek jít měly.
Obě společnosti tak pro desktop používají v základu serverové čipy, ale samozřejmě jen levnější verze. Intel dnes nabízí až 28jádrový XEON, AMD má dokonce až 32 jádrový EPYC procesor. Díky modulární stavbě však AMD dnes poráží Intel i na serverové platformě, což je velká událost a finančně velmi zajímavá, protože tady už se bavíme o tisícovkách dolarů za procesory atd. Intel pro desktop dosud nabízel maximálně 10 jádrový čip a prodával ho i tak velmi draze. Jenže když AMD nabídne 16 jader za nečekaně nízkých 1000 dolarů, musel Intel sáhnout do rezervy a XEON řad a postupně v dalších týdnech a měsících vydá ještě 12, 14, 16 a 18 jádrový desktopový Intel Core i9 procesor. Tím by se rád vrátil na trůn, který mu nyní AMD po letech přebralo.
AMD si zatím vystačilo s uvedením dvou procesorů. 16jádrového/32vláknového RYZEN ThreadRipper 1950X a 12jádrovým/24vláknový 1920X. Později ještě dorazí 8jádrový/16vláknový ThreadRipper 1900X. Existují také ještě verze bez X, ale nevíme, zda se budou běžně prodávat. Všechny tři zatím oficiálně představené verze mají 180W TDP, jsou tvořeny 2 funkčními a 2 nefunkčními čipy, které jsou uvnitř pouzdra naskládány. Funkční by měly být vždy dva čipy na kříž. Na rozdíl od Intelu, AMD nijak neomezuje výbavu u verzí s méně jádry. Všechny RYZEN ThreadRipper tedy mají 4kanálový řadič pamětí a neuvěřitelných 64 PCIe linek, což výrazně předčí konkurenční Intel (16 – 44 linek). Všechny procesory jsou samozřejmě odemčené pro taktování a tak dále.
Díky vyššímu TDP a mnohem masivnějšímu napájení, AMD čipy pořádně nataktovalo. 1950X má v základu 3,4GHz, 12 a 8 jádrový model 3,5GHz, nicméně díky XFR v závislosti na chlazení dokáží běžet i rychleji a to až 3,7GHz (3,8GHz u 8jádra) na všech jádrech. Pokud bude zátěž jen na 4 a méně jádrech, procesory mohou mít až 4,2GHz! To je více, než mají všechny mainstreamové Ryzen procesory pro AM4 platformu na jednom jádru v nejlepším případě, kde je maximem 4,1GHz a to pouze pro 1 jádro!
Paměťový řadič aneb NUMA vs UMA
Vzhledem k tomu, že Threadripper jsou „technicky“ dva procesory v jednom procesoru, je zde zajímavá možnost ohledně přístupu k paměti. ThreadRipper funguje v základu jako monolit, systém jej tak vidí, má 4kanálový řadič s přímým propojením obou čipů, kdy ale díky tomu že nejde fyzicky o monolit, je zde větší latence v komunikaci se vzdálenějším čipem. V praxi to u většiny aplikací nepředstavuje žádný problém. U DDR4 2400MHz pamětí je latence u jednoho čipu 78nm u druhého 133ns, když použijete 3200MHz, tak protože nová sběrnice pracuje na stejné frekvenci, latence jsou jen 65 a 108ns.
Proč o tom mluvíme. V základu je nastaveno, že procesory ThreadRipper jedou v „Distributed“ modu, tedy UMA režimu, kdy systém tak s procesorem pracuje jako by to byl právě jeden monolit se 4kanálovým řadičem, ale je tam tedy o něco vyšší latence (průměr z těch výše uvedených). Nicméně AMD se rozhodlo, že jako uživatel můžete přepnout systém do NUMA režimu, tedy kdy systém fakticky tedy rozeznává čipy jako dva a aplikace tak alokují nejdříve jeden čip a jeho řadič, který je dvoukanálový.
Výsledkem jsou ale nižší latence a u aplikací, které nevyužijí více než ten jeden modul (tedy 4jádra), potenciální zisk výkonu. V praxi se ukazuje, že to lze využít hlavně u her, které prostě zdaleka neumí využít potenciál až 16 jádrového procesoru. V aplikaci AMD i v BIOSU desek tak lze mezi oběma režimy přepínat (Distributed vs Local).
A v našem případě jsme se rozhodli otestovat procesor ThreadRipper v obou režimech.
Herní režim
Zajímavostí je ještě jeden režim. GAME režim, který lze aktivovat a vypne polovinu procesoru. K čemu je to dobré? Problémem jsou některé starší hry, které si jednoduše nedokáží se 16jádrovým procesorem vůbec poradit a odmítnout se dokonce spustit. Abyste si je případně mohli zahrát, je zde tedy právě tato funkce, kdy vypnutím poloviny CPU už to nebude takový overkill. Nicméně bavíme se opravdu o hodně starých aplikacích a hrách, pokud narazíte na něco z poslední doby, jde to na vrub neschopným programátorům hry, kteří nenapsali kód tak, aby si s tím poradil. Je ale myslím dobře, že AMD i na takové eventuality pamatovalo.
X399 platforma a socket TR4
První high end desktop platformy od AMD. A hned přichází s fyzicky největšími CPU a paticí, kterou jsme kdy domů instalovali. Vedle ní současná Intel LGA 2066 patice vypadá jako drobeček. A ano, i AMD používá u této platformy, na rozdíl od AMD právě LGA patici, tedy kdy piny jsou na desce nikoliv na CPU.
AMD přišlo s novou a velmi zajímavou instalací CPU a rozhodně ji věnujte pozornost. Procesory jsou také vždy dodávány s upínkou pro AiO. Konkrétně jde o AiO z konstrukce Aseteku, což je 90% prodávaných AiO řešení různých značek. Kvůli velikosti procesoru na ThreadRipper nelze osadit klasické chladiče, i když bude existovat několik přímo na míru vyrobených výjimek. Avšak kvůli vysokému TDP je ThreadRipper rozhodně lepší chladit AiO. K dispozici jsou dnes už i klasické velké vodní bloky atd.
Samotná platforma X399, kdy AMD hodně zlobí Intel novými názvy, protože ten tak nabízí „jen“ X299, je pochopitelně absolutní high end. Obrovský počet PCIe linek lze využít na plnohodnotné sloty, několik M.2 atd.
Jedinou věcí, kterou aktuálně údajně X399 zatím nenabízí, je možnost zavedení OS z RAID pole NVME SSD. Ale prý je to jen problém aktivace po SW stránce a AMD tuto funkci časem doplní. Na druhou stranu, neznám moc lidí (žádného), kteří by to v tomto režimu používali.
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
