Strana 8 z 8
Tímto článkem jsem Vám chtěl tedy ukázat jaký je potenciál ve vodním chlazení, co se týče chlazení grafické karty a jaký přínos to má na teploty, výkon a taktovací potenciál.
Jak jste mohli vidět, přínos je značný. A to je tady ještě ten velmi nízký hluk, který vodní okruh produkuje. V každém případě bude o řády nižší, než u referenčního vzduchového chlazení. Přitom teploty na grafice jsou i o polovinu lepší. A lepší chlazení znamená i delší životnost karty, případně nižší spotřebu, případně bezpečnější taktování v běžných hladinách, případně možnosti dosáhnout lepších výsledků při extrémnějších taktech a napětí. Zkrátka a dobře, pořádné vodní chlazení znamená zásadní přínos.
Ale pochopitelně jsou zde i negativa. Tím největším je pravděpodobně pořizovací cena. Jen samotné vodní bloky vyjdou na několik tisíc korun. Ten EK fullcover blok pro Radeon HD 7990 třeba na více než 3500 korun. Ten od Aqua Computer pro GTX 980 je pak za zhruba 3000 korun. Pak je tu samozřejmě nutnost pořádného vodního okruhu (kde výkon záleží na výměníku), což znamená další náklady (ale to už jsme rozebírali v minulém článku). Pochopitelně když si spočítáte cenu a to, co to přinese z hlediska výkonu, není poměr cena-výkon zrovna tím, čím by vodní chlazení vynikalo. A to je také odpověď na otázku, proč jsou běžné chladiče i na výkonných grafikách jaké jsou. Za každý °C dolů a každý decibel dolů zaplatíte a od určité hranice je to prostě pořádně drahé. Není to tedy určeno každému, i když zdaleka už to není tak nedostupné a tak okrajové řešení, jako kdysi. Dnes ty možnosti tady máte, propracované, funkční a přístupné. Je zde ještě jedna drobná vada na kráse, kterou jsou nároky na údržbu vodního okruhu. Pokud se obáváte třeba ztráty záruky na grafiku, tak pokud kartu mechanicky nepoškodíte, nedojde ke zkratování apod. vinnou špatné montáže toho vodního chlazení, tak při vrácení původního chladiče vám výrobce těžko může něco dokázat. Naopak, při správné instalaci a používání má vodní chlazení lepší vlastnosti než původní reference a tak vlastně kartu méně namáhá (tedy pokud ji extrémně netaktujete, což samo o sobě vždy děláte na vlastní riziko).
Někteří výrobci grafik se dokonce už dnes snaží vyjít uživatelům vodních okruhů vstříc a přímo referenční grafiky vybavují svým instalovaným vodním blokem. Jsou i tací, kteří přímo používají produkty EK atd., což samozřejmě některé věci usnadňuje, zejména nejste-li si jisti svou zručností atd. I z toho je vidět, že se vodní chlazení, ve smyslu velkých vodních okruhů, stává stále dostupnější a přístupnější.
Pokud tedy váháte, zda jít nebo nejít do vodního chlazení grafiky, pak říkáme, že ano, má to smysl. Není to zadarmo a není to bez práce, ale když se to dobře udělá, je to v podstatě bez rizika, naopak tím svou grafiku lépe chladíte. Jak jsme vám předvedli, u opravdu výkonného chlazení je ten rozdíl proti běžným vzduchovým chlazením opravdu obrovský a pokud vám tedy nevadí hlavně ty finanční nároky, nedá se nic než doporučit.
Příště bych se rád podíval na instalaci vodního bloku na základní desku nebo procesor a porovnal možnosti rozšířených All-in-one vodního chlazení typu H100/110 vs highendový vzduchový chladič vs. profesionální stavěný vodní okruh. Chystáme také testy konkrétních produktů v oblasti vodního chlazení včetně nových AiO i velkých vodních setů.
Za zapůjčení výbavy děkujeme firmám JSComputer, Gigabyte a MSI.
AUTOR: Jan Belka |
---|
https://www.facebook.com/HWrecenze/ |
|