• V praxi

Jak jsem napsal v předchozí kapitole, všechny DDR4 paměti bez výjimky, ať je na nich napsáno cokoliv, pokud mají mít více než 2133MHz, tak v základu po osazení bez nastavení v BIOSu pojedou na Intel i AMD platformách vždy jen těch 2133MHz. Pokud si tedy koupíte rychlejší paměti musíte je na udávaný takt a časování a napětí přepnout, k čemuž slouží XMP profil. S tím jsou ty moduly prodávány. Původně bylo XMP určeno pro Intel platformu, dnes jej ale adoptovalo i AMD, a tak XMP funguje bez potíží i na současných RYZEN procesorech a B350/450/X370/X470/X399 deskách.

Mezi AMD a Intel platformou je ale zásadní funkční rozdíl, pokud jde o paměti. Zatímco u Intel platforem osazujete prostě vedle procesoru rychlé paměti a na výkon samotného procesoru nemají žádný vliv, v případě AMD RYZEN procesorů je situace komplikovanější, protože rychlost pamětí přímo souvisí s výkonem procesoru. Vnitřní sběrnice u RYZEN běží na stejném taktu, jako u těch pamětí. Tím pádem při osazení rychlejších RAM, automaticky zrychlujete i procesor (i když jeho vlastní takt je stejný).

V praxi to znamená, že zatímco u Intel platformy můžete vidět růst propustnosti ve speciálních aplikacích, jako je AIDA, ale zanedbatelný nárůst výkonu, pokud jde o běžné aplikace, v případě AMD však vzroste výkon i v běžných aplikacích, a to o něco výrazněji. U Intelu jste prostě jen osadili rychlejší pamětí, v případě AMD ale ty rychlejší paměti zvyšují i výkon samotného procesoru. To ale také znamená, že u AMD je samozřejmě podstatně složitější využít výrazně rychlé paměti, kdy procesor je v základu dělaný na 2933MHz (dle specifikace AMD) paměti a vy ho nutíte s tou vnitřní sběrnicí běhat rychleji, což má samozřejmě svá konstrukční omezení. U Intelu, protože výkon a vnitřní takt CPU není nijak ovlivněn rychlostí pamětí, je možné osadit a na tu vysokou rychlost nastavit i ty velmi rychlé moduly s takty klidně přes 4GHz, což u AMD dnes možné není. V případě dnes testovaných 3200MHz Corsair je tak situace následující.

U Intel i AMD platforem lze u obou nastavit XMP profil na udávaných 3200MHz při extrémně agresivním 14-14-14-34 časování a 1,35V. Jednoduše se to udělá jednoduchým nastavením v BIOSu. A funguje to u všech testovaných platforem. Asi se ptáte, zda mají tyto paměti nějaký další potenciál. Na AMD platformě jsme samozřejmě omezeni konstrukcí řadiče, protože se zvýšením taktu pamětí zvyšujeme vlastnější i výkon CPU a takt vnitřní sběrnice, což má svá omezení. Takže u AMD nejsme dnes omezeni tím, co dokáží paměti, ale tím, co dokáže celý ten paměťový-procesorový systém. Na AMD nebylo tedy problém nastavit ještě 1T časování, jinak níže než na těch CL14-14-14-34 to prostě nešlo. Na druhou stranu paměti zvládají 3600MHz CL16 na AMD platformě a dokonce i 3733MHz CL17, ale to opravdu jen v kombinaci 2x 8GB a na ultra kvalitní ASUS CrossHair VII X470 desce a pochybuji, že takového výsledku dosáhnete na běžných B450 deskách apod.

Na Intel platformě podařilo dostat tyto paměti na stabilních 3733MHz CL17 a 3900MHz CL18 (při 4x 8GB) při 2x 8GB jsem se dostal i na 4000MHz. Více jsme nezkoušeli. Každopádně nějaký potenciál zjevně mají :). Konkrétně testovaný kit je ale atraktivní hlavně pro ty, kteří netaktují, protože už má slušný takt a hlavně to extrémně dobré časování.

Provozujeme je tak na X470 i X399 platformě se všemi 4 moduly najednou a fungují stabilně a spolehlivě.

Rozhodně stojí za pozornost i to nové RGB LED osvětlení. Musím říci, rozhodně je to nejlepší RGB LED podsvícení, které jsem kdy viděl. Jasné, čisté, prostě paráda. Osobně však mám radši, když svítí nepřerušovaný pás, než takhle bodově, jak je řešeno podsvícení těchto modelů. Neříkám, že to vypadá špatně, ale osobně bych uvítal jednolitý pás než několik čtverečků :).

Každopádně podsvícení je to úžasné, zejména když máte 4 moduly, dají se s tím dělat pěkné efekty. Vše samozřejmě plně nastavitelné, každý čtvereček samostatně (což se hned tak nevidí). Kromě toho nabízí iCUE aplikace také detailní monitoring pamětí a další věci.

A to nás přivádí k závěru …