• Výkon v praxi

Protože máme výsledky a podrobné měření udělané na Z690/790 platformě, využijeme jich ke srovnání. Tím spíše, že tam máme i srovnání s DDR4, což na nové platformě AMD udělat nemůžeme, protože AM5 podporuje jen DDR5 :). Ale výkon v rámci AMD RYZEN 7000 je určitě zajímavější. Je také pravda, že Intel platforma není úplně ideální (ALDER LAKE = RAPTOR LAKE), kdy sice DDR5 podporuje, ale zdaleka na ně není primárně nativně navržena, na rozdíl od řadiče v AMD RYZEN 7000. Jsou tam jisté speciální ústupky a HW omezení. Nicméně DDR5 fungují. Dříve už jsme otestovali vliv a přínos DDR5 proti DDR4, ale otestovali jsme jen maximálně DDR5 na 5600MHz. Nedávno jsme přidali i srovnání s DDR5 6000MHz+. Dnes se tedy podíváme na již celkem běžné 6000MHz moduly s tím „agresivním“ CL30 časováním při DDR5 6000MHz, což je mnohem nižší časování než dříve, ale už se stává celkem běžným.

Corsair Dominator Titanium First Edition DDR5-6000 C30 EXPO 2x 32GB je vlastně základem nabídky celé řady, „nejpomalejším“ modelem, kdy stejná řada nyní nabízí až DDR5-8000, ale samozřejmě zatím bez EXPO profilování, jen s XMP. Používají ale všechny celkem běžné SK HYNIX DDR5 čipy, byť v případě DOMINATOR série je Corsair „ručně vybírá“. Máte tedy větší jistotu, že budou zvládat více, než inzerují, a tedy budou velmi dobré pro taktování.

Námi testovaná verze má tedy EXPO profilování od AMD. Samozřejmě je zde i XMP. Takže kit je univerzální pro obě platformy. Je nutné opětovně zdůraznit, že v obou případech musíte paměti aktivovat v BIOSu na ty uváděné specifikace. Bez přepnutí profilu běží tento kit, stejně jako všechny ostatní DDR5, na nižším základním taktu, což je v tomto případě 4800MHz. U současných platforem AMD (RYZEN 7000) a Intelu (Core 12000/13000) v době dělání recenze, byly oběma společnostmi stanovené rychlosti pamětí na 5200/5600MHz co by podporovaný standard. Cokoliv nad je taktování, takže fungovat to nemusí na každé desce a sestavě. Nicméně i na běžných deskách je vývoj v ladění BIOSů, takže rozjet dnes DDR5-6000MHz nebývá problém ani na levných deskách.

V případě AMD ale počítejte s tím, že vnitřní takt CPU RYZEN běží na stejném taktu, jako ty paměti. A tak jsou zde v případě RYZEN 7000 jasně dané limity. Tedy alespoň bez děličky, což omezí ale výkon (přínos). DDR5-6000MHz je ale stále v limitu a u některých jde už i 6400MHz a stále být v poměru 1:1. U Intelu, kde to všechno jede separátně (takt paměti neovlivňuje výkon/rychlost CPU), není problém u kvalitních desek takto vysoké takty nastavit hned a pojede to, ale samozřejmě přínos výkonu bude nižší, protože výkon CPU není tak závislý na rychlosti pamětí. I U AMD jde ale zapnout „děličku“ a jít s paměťmi až kam to půjde.

Pokud jde o testy na vyladěné Intel Z690 desce s Core i9-12900K procesorem, tak XMP 3.0 profilování ihned po nastavení naskočilo a fungovalo všude dobře. Moduly mají HYNIX čipy. Pokud se ptáte, zda se dají z těch XMP 3.0/EXPO profilu 6000MHz 30-36-36-76 dostat výše, tak ano. Při stejném časování najely i na 6400MHz! A to na AMD i Intel platformě. U AMD jsme pak museli vypnout ten poměr 1:1 a pak šly i výše, stejně jako na Intelu. U obou platforem se nám podařilo námi testovaný kit dostat na 7600MHz CL36 1.45V. A ani to zjevně nebyl absolutní limit.

Začněme testem propustnosti AIDA. Zde vidíte ukázku toho, co přináší nové rychlejší moduly za potenciál. Bohužel ty matematické rozdíly v propustnosti se v běžných aplikacích dnes zdaleka neprojevují podobně velkými přínosy.

Jak vidíte v testech, ve většině aplikací se výkon příliš neliší, a to přes fakt, že technicky by měly mít DDR5 výrazně vyšší propustnost a tedy výkon. Jenže ať už HW omezení PC platformy, CPU, tak hlavně fakt, že většina aplikací není limitována výkonem operačních pamětí ale mnoha jiných věcí, prostě v praxi žádné velké rozdíly neuvidíte, tedy ve většině aplikací.

Těch pár případů, kde jsou DDR5 viditelně lepší, se týká těch programů, kde než o CPU, jde právě o výkon a rychlosti RAM. Asi nejlepším případem takové praktické aplikace, která ukazuje přínos rychlejších RAM a dokáže je využít, je komprimování dat. Například 7-zip, ale jen v jednom režimu (dekomprese) v kompresy už zase nejsou velké rozdíly. Ale to je bohužel jediná aplikační oblast, kde jsme opravdu znatelné praktické zvýšení výkonu s rychlými DDR5 zaznamenaly. Všude jinde jde o zlepšení v mezích „chyby měření“. Ale nějaké zlepšení tam je.

Hry obecně nejsou příliš náročné na CPU dnes ve smyslu že je nevyužívají dobře. Nějaké rozdíly jsou měřitelné jen ve 1920x1080p s výkonnými GPU, ve vyšších rozlišeních 1440p nebo 2160p neexistuje mezi DDR4 a DDR5 žádný zásadní výkonový rozdíl na Intelu. Až od DDR5-6000MHz je vidět alespoň malý rozdíl vůči běžným DDR4 a pomalejším DDR5 skoro všude, ale jen když to změříte a dáte do grafu. V běžné praxi to nepostřehnete.

Jinak je tomu u AMD RYZEN 7000, kde škálování DDR5 alespoň u her je výrazně lepší, alespoň pokud tedy držíte ten poměr 1:1 rychlost RAM vs vnitřní rychlost sběrnice CPU (proto nemá u AMD RYZEN 7000 moc výkonově smysl používat děličku a rvát paměti výše, jakkoliv to samotné dokáží).

Takže k závěrům …