Strana 2 z 4
- Kingston FURY Beast DDR5 vs DDR4 v praxi – aplikační výkon
Konkrétně tu dnes tedy máme moduly DDR4-3600MHz CL18 ve 2x 16GB kitu a DDR5-6000MHz CL36 ve 2x 16GB kitu. Mají stejné RGB provedení, samozřejmě se zcela fyzicky liší vším, co je pod heatspreadery, a i ty samotné mají mírně odlišný tvar a design. Celkově Kingston ale drží stejný vizuální styl.
V každém případě jde o záměrně mainstreamové, tedy cenově dostupnější moduly, čemuž odpovídá také jejich cena. Patří k tomu vůbec nejdostupnějšímu, co v daných parametrech na trhu dnes je. Dá se tedy předpokládat, že půjde o jedny z vůbec celosvětově neprodávanějších modelů pamětí. A proto jsou i pro naše přímé srovnání zajímavé. Pochopitelně jsme využili i dalších podobných 2x 16GB kitů, které máme v testlabu k dispozici. A kromě DDR4-3600 a DDR5-6000, jsme otestovali i další rychlosti pro srovnání. DDR4 jsme vyzkoušeli i na základních 2133MHz a také na 3200MHz. DDR5 jsme pak vyzkoušeli na základních 4800MHz a pak 5200MHz i 5600MHz. I v těchto variacích jsou široce dostupné. Zajímalo nás tedy praktické srovnání výkonu s nimi.
Díky Intelu, jehož dnes starší LGA 1700 platforma umí oba formáty pamětí na stejném procesoru, jsme mohli tohle srovnání přímo a jednoduše udělat. Využili jsme jen novější Core i9-14900K procesor (což je ovšem stejný čip jako Core i9-13900K, zde jen s lehce zvýšenými takty a spotřebou) a jako testovací desku tu máme ASUS ROG STRIX Z790-A, která existuje jak ve verzi s DDR5, tak v prakticky identické verzi „D4“ s DDR4 sloty a odpovídající elekronikou. Kromě toho jsou však obě desky úplně stejné. Objektivně tak vyrovnanější základ pro testování přímo jen rozdílu a vlivu DDR5 vs DDR4 pamětí, už být prostě nemůže :).
Začněme testem propustnosti AIDA. Zde vidíte, co přináší nové rychlejší moduly za potenciál z hlediska propustnosti pamětí. Bohužel tento potenciál se v běžných aplikacích zdaleka neprojevují podobnými % rozdíly ve výkonu s jednotlivýcmi paměťmi.
Ve většině běžných aplikací není dne přínos pamětí s vyšší propustností, zdaleka tak % velký. Nicméně většina běžných aplikací na to také není stavěna. Běžné renderování například moc na tu rychlost nedá, navíc Core i9-14900K je poměrně slabý procesor a malým počtem jader dnes. A pokud by v této oblasti byly nějaké rozdíly, tak jen u mnohem výkonnějších čipů s výrazně více kanály a mnohem náročnějšími projekty. Ale i v tom Cinebench R23 drobné měřitelné rozdíly tu jsou:
Jedinou běžnou aplikací, kde se rychlost pamětí, a tedy propustnost výrazně projevuje v praxi, je archivace dat. Konkrétně režim komprese. Zde jak u AMD, tak u Intel platformy, lze naměřit opravdu velké praktické rozdíly, prakticky odpovídající tomu rozdílu v teoretické propustnosti. Ale bohužel jen v té kompresy dat. Dekomprese, tedy rozbalení souboru, už vykazuje opět velmi malé rozdíly výkonu. A zjevně je zde limitace výkonu jinde.
Nějaký vliv pamětí lze vidět také u zpracování videí přes procesor, kdy rychlejší paměti mají měřitelný přínos. Ale opět nejde o nic tak dramatického, jak by mohla teoretická propustnost napovídat. A víceméně to odpovídá situaci většiny dnešních pro PC běžných aplikací.
A jak je na tom herní výkon?
|