Strana 3 z 4
V našem případě jsme využili grafické karty Radeon RX 7900 XTX 24GB, která je dnes ze strany CPU většinou znatelně limitovaná v nižších rozlišeních jako 1080p a stále častěji dnes už i ve 1440p. Teoreticky by i zde měly hrát paměti nějakou roli a dělat měřitelný výkonový rozdíl. Ve vysokém rozlišení jakým je 4K+, však lze předpokládat, že omezením bude nadále hlavně výkon grafické karty. Paměti by zde tedy neměly mít zásadní výkonový vliv.
Otestovali jsme 4 hry, abychom zjistili, jak se věci mají.
- Assassin´s Creed Valhalla
Populární hra na často používaném herním engine vykazuje překvapivě znatelný vliv rychlosti pamětí. Zejména rozdíl mezi DDR5 a DDR4 je výrazný.
V kombinaci s extrémně výkonnou grafikou, jakou je 7900 XTX, nejde pochopitelně o velké rozdíly, které byste v praxi při hraní poznaly, ale překvapivě jsou měřiutelné i v tom 4K rozlišení. Se slabší grafickou kartou samozřejmě nebudou ty rozdíly mezi paměťmi až tak velké v absolutních FPS.
- Call of Duty MW2 / Warzone 2
Další z velmi populárních her už ale nevykazuje velké rozdíly.
Přesněji nevykazuje téměř žádné rozdíly, vyjma tedy extrémně pomalých DDR4-2133MHz pamětí. Ale i s nimi to není nic dramatického. Ne každá hra je evidentně zásadně "citlivá" na rychlost použitých pamětí.
U této hry je vidět, že v 1080p nějaká limitace výkonem CPU i RAM existuje:
U 1440p už jsou rozdíly menší, opět však nic až tak v praxi znatelného. Ve 4K už paměti mají naprosto minimální vliv na počet FPS, tedy pokud neosadíte nějaké opravdu pomalé moduly jako 2133MHz, kdy několik snímku i tady ztratíte.
I tahle hra na velmi populárním herním engine firmy UBISOFT, vykazuje dle očekávání rozdíly v nižších rozlišeních, ale jsou jasně měřitelné, speciálně u DDR4 vs DDR5 jsou poměrně velké.
V běžné praxi však nejde o žádné dramatické rozdíly, které byste poznali z hlediska samotné hratelnosti. Ale ano, rychlost pamětí má měřitelný vliv na výkon i zde.
Velmi podobná je situace ve většině současných her. Zkrátka žádné dramatické rozdíly, v extrémech se bavíme o 15% a tím "extrémem" je myšlana kombinace výkonného CPU a výkonné GPU, a to až na výjimky v nízkém rozlišení 1080p či 1440p. Běžněji je rozdíl do 10% mezi opravdu rychlými DDR5 a opravdu pomalými DDR4. V rámci těch DDR4-3600 vs DDR5-6000 je rozdíl obvykle kolem 5%, v řadě her ani to ne (pravda, můžeme to hodnotit jen u Intel platformy, u AMD nemáme jak změřit dopad samotných pamětí, protože žádný procesor a platforma AMD nepodporuje DDR i DDR5). Jde prostě i o vlastnosti a vliv samotné platformy. Větší vliv by měl být u integrované grafiky v procesoru, která samozřejmě využívá operační paměť jako svou grafickou. Jenže výkon integrované grafiky v Core i9-14900K je tak nízký, že to nemá smysl měřit. Je pro hraní her prakticky nepoužitelná a to jakýmikoliv paměťmi. Zajímavé to bude změřit u AMD RYZEN 8000G, které mají podstatně výkonnější iGPU, avšak u nich budeme moci změřit jen a pouze přínosy různě rychlých DDR5, protože DDR4 paměti aktuální AM5 platforma nepodporuje. Na tohle se ale podíváme až někdy jindy.
Takže k závěrům …
|