|
Strana 3 z 4
- V praxi – instalace a výkon
Testovací sestava se skládá ze starého procesoru Ryzen 7 1700X s 95W TDP, procesor je díky použití pájce mezi čipem a IHS velmi vhodný k otestování potenciálu každého chlazení. Základní desku poskytla společnost Gigabyte s modelem X570 Aorus Master. Grafickou kartu jsem použil GeForce RTX 3080 Eagle od stejného výrobce.
Paměti dodala společnost ADATA s modelem XPG D35G Neo o kapacitě 32GB (2x16GB) na frekvenci 3 200 MHz. NVMe disk do M.2 slotu pak věnovala společnost Gigabyte s modelem Aorus 7000S 2TB s rychlostí 7GB/s, na který jsem nainstaloval Windows 10 Pro. Celou sestavu napájí kvalitní zdroj PN750M 750W s GOLD certifikací téhož výrobce.
Dobrou zprávou je, že ani u jednoho chladiče jsem neměl jediný problém ohledně montáže, a dokonce nevadily ani paměti s větším modelem AK620 Digital Pro. Je to dáno hlavně tím, že chladič nepoužívá větší 135/140mm ventilátory, ale klasické 120mm. Je pak mnohem víc místa pod chladičem. Co se týče samotné instalace, je rychlá, jednoduchá a využívá dokonce originální plech pod soketem. Celá instalace tak zabere zhruba jenom 3-4 minuty, což je na tak velký vzduchový chladič velmi dobrá hodnota.
Samotné testování jsem se rozhodl provádět v zátěžovém testu OCCT, který opravdu dokáže z procesoru vyždímat maximum a otestovat chladič na hranici jeho možností. Dále jsem použil méně náročný Unigine Valey 1.0, jakož to simulací herní zátěže, kde ve většině her není využito všech 8 jader procesoru. Nakonec jsem otestoval chladič v režimu, kdy na PC neděláte nic náročného, například brouzdání na internetu apod. U všech měření jsem vždy počkal 30 minut, aby se teploty ustálily.
Z grafu teplot v programu OCCT jasně vyplívá, že dražší model směle konkuruje již otestovaným TOP vzduchovým modelům konkurence jako je třeba Dark Rock Pro 5 od Be Quiet!, zaostává jenom o pár stupňů. Levnější model pak zas tak dobře nedopadl a umístil se skoro na posledním místě. Je to dáno hlavně tím, že levnější vzduchové chladiče moc netestuji. Tento chladič je tak podle mě vhodný spíše pro procesory s TDP 65W jako je třeba nový AMD Ryzen 7 9700X apod. Pro modely s TDP nad 100W už bych rozhodně použil testovaný dražší model AK620 Digital.
V Unigine Valey, kdy procesor neklade tak obrovské nároky na chladič, jsou výsledky napříč všemi modely velmi podobné. Pokud Vás zajímá teplota v nečinnosti, zde se nakonec ustálila na 33/35°C při pokojové teplotě 22°C.
Jako bonus jsem ještě proměřil procesor v přetaktovaném stavu s velmi vysokým napětím 1.45V i když tento konkrétní kus zvládá tuto frekvenci i s 1.37-1.4V. Chci tím nasimulovat opravdu vysokou spotřebu třeba i horších kusů procesorů Ryzen, které pro chod na 4GHz vyžadují větší napětí a tím se pak i více hřejí. I v tomto nejvíce extrémním testu nakonec dokázal dražší AK620 téměř srovnat krok i s těmi základními modely AiO s 240mm radiátorem. Levnější model AK400 se bohužel umístil až na samotném chvostu a pro takto žravé procesory bych ho rozhodně nedoporučoval.
Pokud jde o doprovodný program, jedná se o celkem jednoduchý prográmek, kde jde upravit i pár nastavení, co všechno má chladič ukazovat apod. Celkem škoda že pro správný chod chladiče je jeho instalace nutností a chladič nezobrazuje veškeré údaje i bez něj.
Následně jsem také zkusil oba chladiče osadit i na moderní Ryzen 9 9900X, kde výkonnější z nich dokázal procesor uchladit na krásných 76°C i při té nejvyšší zátěži, což je také vynikající výsledek. Chladič byl i s tímto procesorem krásně tichý a stále zde byla celkem velká rezerva i pro případné přetaktování. Menší model pak bohužel už šel s teplotou k hranici 84°C i za cenu vyššího hluku. Jako malý bonus jsem otestoval AK620 Digital Pro i s procesorem i9-13900K se spotřebou kolem 250W a zde jsem se dostal na stále použitelných 93°C v zátěžovém programu Cinebench R23.
Pojďme k závěru.
|
)
)
)
)
)
)
)
)
