• V praxi – instalace, výkon a hluk

Pro dnešní testování použijeme naši standardní testovací sestavu, takže jsme v rámci ní otestovali i několik dalších chladičů pro přímé srovnání. Používáme zatím RYZEN 9 5950X, tedy AM4, kdy AM5 je z hlediska montáže atd. stejná.

Asi nejdůležitější je, že testujeme v klasické skříni, a to velké a velmi dobře větrané Fractal Design Meshify 2 XL. Ta navíc umožňuje osazení klidně i 480mm výměníku na strop. Osazujeme testované AiO chladiče vždy výměníkem na strop, přičemž na přední stěně skříně jsou kvalitní ventilátory pro dobrý přístup vzduchu do skříně. Osazena je také velmi tichá grafika, aby to nerušilo výsledky :).

Testování chladičů v praxi

Co je dále nutné vědět ohledně našeho testování. Všechny chladiče testujeme bez manuálního nastavování a regulace z naší strany. Vše necháváme na automatické regulaci, tedy přesně tak, jak je bude drtivá většina uživatelů používat. Samozřejmě všechny chladiče (a jejich ventilátory), mají obvykle možnost manuální regulace, což má vliv na výkon i hlučnost. Velkou roli rozhodně hraje také použitá skříň, a především teplota v místnosti. V našem případě je teplota během testování vždy kolem 20, maximálně 21°C.

• Chlazení procesoru AMD Ryzen 9 5950X

Pokud jde o procesor Ryzen 9 5950X, i ten hraje velkou roli v případě srovnání chladičů. Maximální bezpečná provozní teplota tohoto modelu je podle AMD až 95°C. Teprve na té začne procesor omezovat takty a tedy výkon. Procesor je tvořený vlastně trojicí samostatných čipů pod heatspreaderem, není to tedy monolit (jeden čip). Jsou zde dva 7nm 8jádrové/16vláknové ZEN 3 a jeden nenáročný 12nm I/O kusy křemíku. Nejvíce tepla generují právě ty dva malé 7nm čipy. Obecně platí, že větší plocha čipu je pro chlazení výhodnější, protože teplot se rozprostře snadněji odvádí. U současných AMD ZEN čipů, které jsou velmi malé (jen kolem 80mm2), je však teplo extrémně koncentrováno (stejně jako samotné tranzistory v čipu) na velmi malé ploše. Plocha, kterou tak čip předává teplo na heatspreader, je velmi malá, proto jsou zde i značné výkyvy teplot.

Procesor jako je právě RYZEN 9 5950X tak vykazuje značné a rychlé změny teploty, dle různé zátěže. Tenhle procesor dokáže vykazovat vysoké teploty, ale to neznamená, že takříkajíc topí. On je velký rozdíl, pokud máte malý 70mm2 čip s teplotou 80°C nebo 200mm2 velký čip se stejnou teplotou. RYZEN 9 5950X je ve skutečnosti extrémně efektivní s nízkým TDP v základu jen kolem 105W. Nicméně i s výkonným chlazením jsou u něj běžné fluktuace teplot mezi 65 – 85°C v různých typech zátěže, a 30 – 40°C v klidových stavech. V našem případě testujeme typickou dlouhodobější zátěž v CineBench R23 a všechny chladiče jsou ponechané v režimu vlastní automatické regulace, takže se liší otáčky ventilátorů a také hlučnost. A zde jsou tedy hlavní rozdíly.

• Instalace

FERA 5 je univerzální chladič pro všechny aktuální mainstreamové platformy, ale nelze jej osadit i na velké AMD ThreadRipper a nové XEON procesory Intelu. Nejsou na to upínky a chladič s ohledem na svůj výkon a malou základnu na tyhle CPU není vůbec vhodný. Zaměřením jde tedy o mainstreamové řešení pro AM4/AM5 a LGA 1700.

Endorfy má na to speciální vlastní systém upínání. Je překvapivě robustní, kdy na Intelu i AMD používá vlastní rámeček. Jen finální přišroubování pasivu k tomu rámečku je nebezpečné ve smyslu že ty hliníkové pláty mají velmi ostré hrany, takže rozhodně si vezměte dlouhý šroubovák, nebo se pořežete, když se to budete snažit utáhnout krátkým šroubovákem (jde to navíc dost ztuha).

Co je naopak docela jednoduché je zapojení zbytku, kdy případně lze ventilátory spojit jedním kabelem k sobě a pak se zatrčí jen jeden konektor na desku. Ventilátor je plně PWM. U RGB verze FERA 5 mají i řízení toho podsvícení, což se ale BLACK edice netýká, protože ta je záměrně dodávána jen s běžných nesvítícím ventilátorem. A celá je prostě černá, což je pointa.

• Procesor bez taktování – teploty a hluk

Začněme testem procesoru bez aktivního PBO/přetaktování. V našich podmínkách si tak chladiče vedly následujícím způsobem:

Teploty jsou ale jen jedna část rovnice. Druhou věcí je, že různé chladiče mají různé nastavení otáček svých ventilátorů a tedy hlučnost. V praxi klidně mohou dosahovat stejné teploty na CPU, ale s velmi odlišnou hladinou hlučnosti:

Vzhledem k tomu, že RYZEN 9 5950X je extrémně efektivní procesor s TDP běžně jen 105W, není samozřejmě problémem z hlediska chlazení. Dokonce na něj stačí i malý AMD Wraith PRISM, který je ale pochopitelně hlučnější než mnohem větší chladiče či AiO.

• Procesor po přetaktování – teploty a hluk

Více dá zabrat chladičům taktování. U RYZEN 9 5950X je výhodné zapnout PBO funkci, která ignoruje to základní TDP a běžně ho výrazně překračuje, přičemž se snaží dosahovat maximálních taktů. Zde už hodně záleží na kvalitě základní desky, ale také právě na chlazení.

Opět platí, že velký rozdíl je, jaké teploty ty chladiče dokáží, při jaké hlučnosti svých ventilátorů. Překvapivě RYZEN 9 5950X s PBO dokáže uchladit i ten malý „box“ chladič AMD Wraith PRISM, ale samozřejmě jeho hlučnost je mnohem vyšší než u velkých chladičů.

Právě zde dominují velká AiO, které mají obrovskou tepelnou kapacitu, a tak dokáží nabízet nejlepší teploty při nejnižší hlučnosti celku. V testu vlastně nevidíte maximální výkon, kterého jsou jednotlivé chladiče skutečně schopny, na to bychom museli u všech zvýšit ručně otáčky ventilátorů na maximum, což by bylo u většiny velmi hlučné. Ale teploty by šly u některých modelů opravdu výrazně níže. Takhle je ale nebude drtivá většina uživatelů používat. Většina prostě nasadí chladič a nechá to na automatické regulaci, která se obvykle snaží udržet hladinu hluku co nejníže. A tak to také testujeme v našem případě.

Takže k závěrům …