|
Strana 2 z 3
Pro test pamětí jsem si připravil základní desku Gigabyte Z790 AORUS Xtreme s procesorem Intel i9-13900K. G.Skill prozatím uvádí, že paměti jsou kompatibilní se všemi základními deskami s čipsetem Z790 v kombinaci s jakýmkoliv procesorem třinácté generace.
Na základní desce jsem pro jistotu aktualizoval BIOS na poslední verzi, kde je vždy vylepšena kompatibilita s pamětmi na vyšších frekvencích. Paměti pak naběhly na první dobrou včetně nastavení onoho luxusního časování CL34. Žádné další ruční ladění není třeba. Měření rychlosti čtení a zápisu, respektive ještě jsem prováděl v nejnovější verzi programu AIDA 64.
Frekvenci i časování jsem si následně ověřil v programu CPU-Z a ujal se měřit rychlost v programu AIDA64. Propustnost je v základu opravdu luxusní a paměti bez problémů pokořily rychlost 100GB/s, což se tu prozatím s odřenýma ušima podařilo jenom minule testovaným pamětem G.Skill 2x16GB 6400MHz CL32, které jsem měřil ještě na starším čipsetu Z690.
Ohledně taktování paměti jsem se nakonec k mému překvapení dostal o dost výše, než minule testované paměti. G.Skill zde zřejmě osadil mnohem kvalitnější paměťové čipy a nebylo pro mě tedy problém dosáhnout na 7400MHz při stejném časování a pokud jsem časování jenom o malinko zvednul, dosáhl jsem na konečných 7800MHz. Bohužel pokořit metu 8000MHz se mi po dlouhém snažení nepodařilo. Velmi dobře jsou na tom chladiče na pamětech, i v přetaktovaném stavu jsem se nedostal přes 42°C.
Výkonově jsem se už dokázal posunout k hranici 117GB/s což je pro Intel obrovský skok, pokud porovnáme výkon prvních DDR5 kitů pro Z690, který dorazil na trh před rokem. Dá se očekávat že již tento rok touto dobou budu na trhu běžné paměti atakující 9 000 až 10 000MHz. Samozřejmě že v porovnání s předchozím soketem LGA1200 s DDR4 jsme už dolsova úplně někde jinde.
Jak je patrné z grafu, i s takto vysoko taktovanými pamětmi se dají na LGA1700 s novým Z790 čipsetem dělat opravdu velké věci a není problém zvednout frekvenci o 1000MHz. Velmi pozitivní je také fakt, že se ani nemusí moc zvyšovat časování a stále se pohybujeme na hranici CL34-36.
Nízké časování velmi pomáhá snižovat latence, kde se pohybujeme už pod hranicí 60ns, což bylo ještě před rokem s novými DDR5 pamětmi doslova nemyslitelné.
Herní výkon jsem měřil s grafickou kartou Radeon RX 6800XT 16GB Nitro+ od Sapphire.
Jak je vidět z grafu rozdíl je velmi malý, je to dáno pouze oním 200MHz rozdílem. Pokud jsem ovšem srovnal výkon u pamětí na frekvenci 4800MHz s běžným časováním CL38 oproti 7800MHz CL36 byl rozdíl třeba ve Far Cry 6 parádních 19% v průměrných FPS a 27% v minimálních. Velmi podobné výsledky jsem naměřil i ve velmi populárním CyberPunk 2077.
Ovšem našly se i hry, kde byl rozdíl skoro nulový jako například Shadow of The Tomb Raider. Pokud ovšem zprůměruju všechny testované hry, kterých bylo hned deset, naměřil jsem zlepšení herního výkon 9,8% a značně se také vylepšily propady FPS, což je rozhodně zajímavé zjištění. Samozřejmě tyto výsledky platí pro 1080p rozlišení, pokud jsem přepnul na 4K, rozdíly byly mnohem menší/žádné, protože zde už je brzdou většinou samotná grafická karta.
Vliv výkonu při 7800MHz u aplikací byl o něco lepší než u her, stále ale pod hranicí 10%. Ohledně srovnání propustnosti na 48000MHz vs. 7800MHz, jsem velmi slušné výsledky naměřil v programu WinRar, 7-zip, které jsou notoricky známé tím, že výkon pamětí je u nich zásadní. Ale také v testu Geekbench 5, kde se nárůst výkonu pohyboval mezi 18-29%. Naopak minimální vliv jsem naměřil v programu Cinebench R23, Corona 1.3 nebo V-ray. A stejně tak je tomu v drtivé většině běžných aplikací, kdy prostě rychlost DDR5 nemá velký vliv u současných platforem a aplikací.
V průměru, který zásadně ovlivní programy jako WinRar a 7-zip, které velké přínosy vykazují, jsem se však dočkal navýšení výkonu o 16-18%, což rozhodně není zanedbatelná hodnota. Jinak vliv rychlostí DDR5 pamětí na výkon u Core procesorů testoval podrobněji nedávno kolega z hlavní redakce:
Takže k závěru …
|
)
)
)
)
)
)
)
)
)
