|
Strana 2 z 3
Pro test pamětí jsem si připravil základní desku Gigabyte Z790 AORUS Xtreme s procesorem Intel i9-13900K. G.Skill prozatím uvádí, že paměti jsou kompatibilní se všemi základními deskami s čipsetem Z790 v kombinaci s jakýmkoliv procesorem třinácté a poslední čtrnácté generace. Jako systémový disk posloužil NVMe SSD disk společnosti Kingston KC3000 2TB. Celou sestavu pak napájel zdroj AORUS P1200 od Gigabyte. O chlazení procesoru se pak staral vodní set Eiswand od Alphacoolu s novým blokem na procesor Core 1, který jsem testoval v tomto roce, a jedná se o jeden z nejlepších bloků na trhu.
Na základní desce jsem pro jistotu aktualizoval BIOS na poslední verzi v době, kdy jsem paměti testoval. U nejnovějšího BIOSu je vždy vylepšena kompatibilita s pamětmi na vyšších frekvencích. Paměti pak naběhly na první dobrou včetně nastavení onoho luxusního časování CL36. Žádné další ruční ladění není třeba. Měření rychlosti čtení a zápisu, respektive ještě jsem prováděl v nejnovější verzi programu AIDA 64.
Frekvenci i časování jsem si následně ověřil v programu CPU-Z a ujal se měřit rychlost v programu AIDA64. Propustnost je v základu opravdu luxusní a paměti bez problémů pokořily rychlost 105GB/s.
Ohledně taktování paměti jsem se nakonec po zvýšení napětí na 1.4V dostal na 7600 MT/s se stále dobrým časováním CL38, výše už to nebylo stabilní. Nutno dodat, že obecně je takhle rychlé DDR5 dnes víceméně pokus-omyl, jestli vůbec budou fungovat na těchto frekvencích, kdy bohužel na většině základních deskách nebudou. Jen vybrané desky pro taktování tahle rychlé moduly rozeběhnout a dokážou je i taktovat, ale není to zaručené. Speciálně u doposud netradičních 24GB a 48GB modulů je podpora BIOSů zatím trochu nevyladěná.
Jediné, co se mi ještě podařilo, bylo vyladit paměti na nižší časování při frekvenci 7200 MT/s. Velmi dobře jsou na tom ovšem chladiče na pamětech, i při extrémních testech v programu Aida jsem se nedostal přes 42°C.
Jak je patrné z grafu, naměřil jsem pouze výkon s vypnutým XMP profilem, kde se frekvence nastaví na 5600 MT/s s časováním 46.45.45.89. Přenosová rychlost se pak pohybuje zhruba o 25-30% níže a také značně narostou latence. Zde jsem se propadl s celkem slušných 70.7ns na hodně bídných 89.2ns. Rozhodně nedoporučuji tyto paměti v tomto stavu provozovat, zbytečně se připravíte o notnou porci výkonu, a to jak v programech, tak i ve hrách.
Jako první jsem se tedy podíval na to, kolik procent přidají takto rychlé paměti v dnešních moderních hrách. To jsem měřil s druhou nejvýkonnější grafikou současnosti Radeon RX 7900 XTX 24GB Nitro+ od Sapphire. Porovnával jsem tedy základní běžnou frekvenci 5600 MT/s pokud v BIOSu nezapnete XMP a také frekvenci 6800 MT/s s nižším časováním. Největší rozdíl jsem zaznamenal ve hře Far Cry 6, kde to udělalo 19% v průměrných FPS a dokonce 28% v těch minimálních. Velmi podobných výsledků jsem dosáhnul i ve hře CyberPunk 2077.
Ovšem našly se i hry, kde byl rozdíl skoro nulový jako například Shadow of The Tomb Raider. Pokud ovšem zprůměruju všechny testované hry, kterých bylo hned jedenáct, naměřil jsem zlepšení herního výkon vůči základní 5600 MT/s frekvenci o parádních 12%, respektive 14% v přetaktovaném stavu a značně se také vylepšily propady FPS, což je rozhodně zajímavé zjištění. Samozřejmě tyto výsledky platí pro 1080p rozlišení a částečně i 1440p. Pokud jsem ovšem přepnul na rozlišení 4K, rozdíly byly mnohem menší, protože zde už je brzdou většinou samotná grafická karta.
Vliv výkonu při 7200 MT/s u aplikací byl o něco lepší než u her. Ohledně srovnání propustnosti na 5600 vs 7200 MT/s, jsem velmi slušné výsledky naměřil v programu WinRar, 7zip a také v testu Geekbench 5, kde se nárůst výkonu pohyboval mezi 15-26%. Naopak minimální vliv jsem naměřil v programu Cinebench R23, Corona 1.3 nebo V-ray.
Dalších pár procent pak přineslo přetaktování na frekvenci 7600 MT/s. Jinak vliv rychlostí DDR5 pamětí na výkon u Core procesorů testoval podrobněji nedávno kolega z hlavní redakce.
Takže k závěru …
|
)
)
)
)
)
)
)
)
