• RAM v praxi

Pro test pamětí jsem si připravil hned dvě sestavy. Jednu postavenou na základní desce Asrock Z490 Taichi s procesorem i5 10600K a druhou postavenou na základní desce MSI MPG X570 Gaming Edge WiFi s procesorem Ryzen 7 2700X. Nejdřív tedy změřím, jak si paměti vedou na přednastavením XMP profilu od výrobce, a pak otestuji až na jak frekvenci budou paměti stabilně pracovat. Měření rychlosti čtení a zápisu, respektive ještě latence budu provádět v programu AIDA 64.

Paměti IRDM PRO se prodávají pouze s frekvencí 3600 MHz, v kapacitách od 8GB nebo 32GB v balení. Já měl tedy na test onu prostřední zlatou cestu s kapacitou 16GB.

Ohledně nastavení pamětí, stačí pouze v Biosu zapnout XMP profil a dát restart. Ovšem doporučuji nainstalovat na desku poslední BIOS, protože u pamětí s frekvencí nad 3466 MHz už má spousta desek problém a aktuální BIOS může hodně udělat.

Pokud jde o taktování pamětí na platformě Intel, zde jsem byl nakonec celkem velmi spokojen. Maximální frekvence, na které mi paměti bez problému najely s napětím 1.45V byla 4000 MHz se stále vynikajícím časování CL 18.20.20.44, což je vůči základnímu taktu 3600 MHz dobrý výsledek. Další úkol byl zjistit, jaké zvládnou paměti co nejlepší časování s 1T. Zde jsem se nakonec zastavil na 3600 MHz při časování 14.15.15.32, což mělo velmi pozitivní vliv jak na rychlost pamětí, tak jejich odezvu. Se zvyšující frekvencí jsem už bohužel musel časování zvyšovat, například na 3733MHz Jsem už musel zvýšit časování na CL17. Z hlediska taktování jde tedy o překvapivě velmi povedený model a hlavně nízké časování velmi svědčí jak platformě Intel, tak hlavně novým Ryzenům 3000, kde je vhodnější volba se soustředit právě na co nejnižší časování, než se hnát za maximální frekvencí.

U AM4 platformy jsem neočekával, že pokořím hranici 4 000 MHz, zvlášť se starším ZEN+ procesorem Ryzen 7 2700X, přece jenom limity řadiče procesorů AMD druhé řady jsou níže než u Intelu. Maximální frekvenci jsem nakonec dosáhl na 3 733 MHz ovšem nutno dodat, že při lepším nastavení 1T. Ovšem další časování jsem musel zvednout na konečných 18.19.19.42 1T s napětím 1.45V. Takže honba za maximální frekvencí s procesorem Ryzen 7 2700X nemá moc smysl, osobně doporučuju spíše najít kompromis mezi frekvencí a opravdu co nejnižším časování, které má u AMD celkem velký dopad na výkon. V tomto světle paměti opravdu excelovaly, protože mi dovolily nastavit na frekvenci 3 600 MHz s luxusním nastavením 14.14.14.32 1T při napětí 1.45V.

Nutno ovšem podoktnout, že s procesorem Ryzen 7 3900X jsem se na oněch 4 000 MHz dostal, stejně jako s procesorem i5-10600K. U procesorů Ryzen 3000 architektury ZEN2 je tedy paměťový řadič na mnohem lepší úrovni, než u předchozí generace. Ovšem na jednu věc musím upozornit, procesory pod modelem Ryzen 9 3900X trpí na zhruba ½ rychlost zápisu, takže i když máte paměti na vysoké frekvenci metu 30 GB/s nepokoříte. Je to dáni tím, jak přistupují čiplety k paměťovému řadiči, u Ryzenu 9 3900X problém není, protože jsou zde fyzicky dva.

• Test rychlosti

Jako první jsem tedy otestoval paměti na základním XMP profilu a postupně navyšoval frekvenci pamětí s napětím 1.45 V. U pamětí IRDM PRO bych se rozhodně nehnal za napětím větším jak 1.5V protože nejsou v tomto směru tak odolné jako třeba B-Die čipy od Samsungu. Z grafu je krásně patrné, že propustnost narostla i na základní frekvenci, pouze úpravou časování z CL17 na CL14. Další velký skok se konal na frekvenci 4000 MHz, kde paměti pokořily hranici 55 GB/s.

S procesorem Ryzen 7 2700X jsem se zastavil o něco níže, avšak procesor i deska mi dovolili nastavit o něco lepší časování. Hlavně na frekvenci 3600 MHz jsem dokázal pamětem „domluvit“ na luxusních CL14.14.14.32 1T při stále nízkém napětí 1.45V. Honba za maximální frekvencí skončila na frekvenci 3733 MHz s časovánímCL18.19.19.42 1T s napětím 1.45V. Samozřejmě jsem zkusil i procesor Ryzen 7 3900X, zde jsem s maximální frekvencí dopadl mnohem lépe a nakonec jsem pokořil dokonce 4000 MHz s časováním CL18.18.18.42. V této chvíli jsem již byl schopen pokořit hranici 58 GB/s.

Ohledně latencí, zde má stále Intel velký náskok kolem 20ns. Jako nejlepší nastavení pamětí z hlediska odezvy je určitě 3600 MHz s časováním CL14/1T. Honit se za frekvencí kolem 4000Mhz za cenu horší odezvy nemá moc smysl.

Odezva je dlouhodobě na AM4 horší než u Intelu, ovšem rozdíly jsou velmi malé.

Herní výkon jsem měřil s grafickou kartou RX 5700XT 8GB v edici Nitro+ od Asrocku v rozlišení 1080p napříč několika aktuálními hrami jako je CS-GO, Battefield V, Zaklínač 3 a další a naměřil celkem malé rozdíly. Ono základní frekvence pamětí je už tak velmi vysoko a vyšší frekvence už tolik výkonu navíc nepřinášejí. Obzvlášť na Intelu mají paměti velmi malý vliv na výkon.

U AMD měly paměti citelně větší vliv na celkový výkon, ale stále se jedná o jednotky procent. Pokud bych například porovnal paměti na frekvenci 2 400 MHz a 3 600 MHz, naměřil jsem rozdíl kolem 6-16 %. U Intelu to nebylo po většinu času ani 2 %.

Vliv výkonu u aplikací byl o něco lepší než u her, stále ale v řádu jednoho až dvou procent. Intel opravdu netěží z frekvence pamětí tolik co současná generace procesorů od AMD. U AMD jsem naměřil skoro 5% při nastavení pamětí na frekvenci 3600 MHz s nízkým časováním CL14.14.14.32. Takže pokud vám jde o herní výkon, jsou skutečně 3600MHz ideální, speciální s nižším časováním u AMD RYZEN 3000 procesorů.

Takže k hodnocení a závěru …