• Intel X299 platforma -  SKYLAKE-X, KABY LAKE-X a jiné zmatky

Kdyby pokračovaly staré časy, tak na trhu budeme mít 3 možná 4 procesory Core i7 pro X299 platformu, která by na trh dorazila až nyní, na přelomu srpna-září 2017 s cca +10% zvýšením výkonu proti předchůdcům za podobné ceny jako předchůdce s lepší efektivitou. A to by bylo vše! Nevymýšlím si, ani nepřeháním, tak to prostě bylo plánováno, a tak to mělo vypadat.

Jenže pak doslova z hrobu povstalo AMD, uvedlo mainstreamové 8jádrové RYZEN 7 a 6jádrové RYZEN 5 procesory, a nádavkem až 16jádrové RYZEN ThreadRipper a Intel rázem vypadá poněkud hloupě. Že se nechal nachytat s kalhotami u kotníků, je jasné už každému. Problémů má teď hodně, především fakt, že aktuální architektura procesorů Intel má jedinou výhodu. A tou je dosahování vyššího taktu. To si ale žádá hodně energie, a po letech Intel musel obětovat efektivitu pro výkon, protože pokud by pokračoval jako dosud, tedy snažil se i o slušnou efektivitu a nehnal výkon na maximum, prostě by ho AMD výkonově pokořilo. Ten vyšší takt zkrátka potřebuje, protože nějakým zázrakem je nový RYZEN od AMD tak dobrý, že při stejných taktech je na jádro i celek výkonnější. AMD však na všech jádrech běhá maximálně 3,5-3,6GHz, na jednom pak až 4,0 - 4,1GHz, Intel ale dokáže se všemi jádry jít až na 4,0-4,5GHz stejně jako s jedním jádrem. A to je jeho největší současná výhoda.

 Velkým problémem Intelu ale je však výroba. Intel sám musí investovat miliardy dolarů do výrobních procesorů a stavby továren a věci na tomto poli se komplikují a prodražují. AMD už se vlastní výroby zbavilo a výrobu si objednává, současná 14nn staví navíc na FinFET procesu, který pochází od SAMSUNGu. Ano toho Samsungu, který po více než 20ti letech aktuálně pokořil ještě nedávno nepokořitelný Intel a stal se tak největším výrobcem mikročipů na světě. Zpět k Intelu, problémem jeho současných čipů je hlavně samotná konstrukce CPU a tady nové RYZEN procesory doslova válcují Intel efektivitou. Intel sice dokáže udělat až 28jádrový procesor (ale AMD prodává už 32jádrový), jenže Intel všechny čipy vyrábí fakticky jako monolity. Nemusíme si asi vysvětlovat, jak obtížná a neuvěřitelně drahá je výroba takových čipů a jak mizerná je jejich výtěžnost. AMD, k velkému zděšení Intelu, vyrábí jeden 8jádrový čip pro všechny RYZEN procesory! A ten pak u RYZEN 3, 5, 7 prodává v různých specifikacích. V případě high end platformy pak ThreadRipper a serverové EPYC čipy vybavuje až 4 těmito čipy do jednoho pouzdra a komunikují spolu po stejné sběrnici a stejně efektivně, jaká je i uvnitř samotného čipu. Z výrobního hlediska je tak efektivita AMD nesrovnatelně lepší než přístup Intelu, který vyrábí monolity. A pak je tady ještě funkční hledisko, kdy se ukazuje, že monolit už nemá dnes žádnou praktickou funkční výhodu, která by vyvážila nevýhody! Zůstávají tak jen ty nevýhody zejména v oblasti výrobní efektivity. Intel tak sice má čím konkurovat AMD po stránce parametrů i toho celkového výkonu, o tom nepochybujte ani na okamžik, ale konkurovat mu cenově a výrobní efektivitou svých procesorů v tuto chvíli prostě nedokáže. AMD tak podruhé v historii jasně překonává technologicky Intel, který podruhé v historii vyrobil „Pentium 4“ a narazil.  

Do této situace tak přichází nová řada SKYLAKE-X procesorů, které byly ovšem plánovány tak, jakoby, žádná konkurence neměla stále existovat. Jenže ona zde je. Kvůli tomu Intel nejen že uvedl celou platformu nevyladěnou a o 3 měsíce dříve, ale musel upravit i parametry chystaných procesorů. Navíc protože má přebytek drahých 4jádrových čipů, které už nikdo (při smyslech) moc nechce, tak vzal Core i5-7600K a Core i7-7700K, napasoval je do pouzdra pro LGA 2066 patici, vypl integrovanou grafiku, přeznačil na Core i5-7640X a Core i7-7740X a šup s nimi na trh. Vtip je v tom, že tyhle procesory mají stále jen 2kanálový řadič a jen 16 PCIe linek, takže když je dáte na běžnou X299 desku, půlka desky vám nebude a ani nemůže fungovat.

A u toho zmatek X299 platformy nekončí. Intel si nechává platit za spoustu věcí, mimo jiné i za počet aktivních PCIe linek. A tak Core i7-7800X (6jader) a Core i7-7820X (8jader) mají jen 28 linek. Teprve 10 jádro i9-7900X má plných 44 linek. Tomu tedy odpovídají i možnosti osazení výbavy počítače. Nemluvě o tom, že konkurenční AMD ThreadRipper má 64 PCIe linek u všech modelů. Vtipnou věcí také je, že pokud chcete hardwarový RAID (1 a 5), tak si musíte od Intelu koupit klíč, za 99 – 299 dolarů.

Do toho samotná LGA 2066 patice, která nahrazuje LGA 2011-3. Čistě vzato opět nebyl žádný skutečně přínosný důvod patici měnit. X99 čipset se téměř neliší od X299, spousta těch krásných drahých a relativně nedávno vydaných desek X99, je stále plně aktuálních. Jenže Intel se rozhodl zase přesunout napěťový řadič do procesoru, a tak nová patice byla nutná. Uživatelům tato změny nepřináší nic, jen náklady na zbytečný upgrade desek, kdy „staré“ X99 si rozhodně jít do starého železa nezaslouží, protože X299 proti nim neumí nic nového či lepšího.

• SKYLAKE-X vs BROADWELL-E

Pokud jde o samotné procesory, tak technicky vzato jde stále o stejnou architekturu. Procesory jsou stále 14nm. SKYLAKE-X přichází v praxi zatím s nevyužitelným AVX-512, s TURBO 3.0 (které stojí za většinou výkonových zisků) a několika dalšími drobnými vylepšeními. Samozřejmě úpravou prošla lehce vnitřní sktruktura CPU, nicméně změny nejsou tak významné, aby se dalo mluvit o revoluci a nové architektuře. Jde jen o evoluci. Výsledný nárůst IPC na stejném taktu je zanedbatelný.

Intel však využívá své výhody v možnosti dosahovat poměrně vysokých taktů se stávající výrobou, a tak opravil jednu z nevýhod vícejádrových procesorů minulé generace. Ty sice měly TURBO technologii, které v případě využití jen malého počtu jader strkala jejich frekvence výše, ale stejně tyto procesory zaostávaly v případě zatížení méně jak 4 jader za výkonem i podstatně levnějších jen 4jádrových procesorů Intel. U nových SKYLAKE-X tak nasazuje TURBO 3.0, které podstatně navyšuje takty v případě zatížení méně jader a high end procesory tak už nebudou zaostávat za levnějšími 4 jádry.

Samozřejmě Intel si pohrál více a TURBO má řadu stavů. Výsledkem však je, že panuje dost značný rozdíl mezi základním uváděným taktem a maximálním možným taktem a tomu všemu odpovídajícím výkonem. Tak třeba u 10jádrového Core i9-7900X Intel udává základní takt 3,3GHz, Turbo 2.0 takt je ale 4,3GHz a TURBO 3.0 pak 4,5GHz. Co to reálně znamená? Že pokud vypnete TURBO technologii, tak v plném zatížení všech jader bude takt procesoru maximálně 3,3GHz a výkon by opravdu nebyl moc vysoký. Jenže to se v praxi nestává a procesor běžně pracuje na až 4,0GHz. Ale to už také záleží na TDP a tedy chlazení. Pokud je ale zatížena jen polovina jader, může být maximálně takt o něco vyšší, v případě že běží jen jedno jádro a je aktivní jen TURBO 2.0, tak je takt toho jádra maximálně 4,3GHz. Nová TURBO 3.0 technologie ale dokáže vytaktovat až dvě jádra na až 4,5GHz. Že v tom nemáte jasno? To nevadí, to skoro nikdo. Bohužel tak výkon Core i9-7900X dokáže hodně létat, pokud by byl takt jen těch 3,3GHz, výkon by byl i o desítky % nižší, než jak je prezentován (spotřeba ale taky).

Ale dost už řečí, podívejme se, co budeme testovat …