• Rychlé DDR5 na AMD v praxi

CUDIMM moduly v tuto chvíli nejsou oficiálně na AMD AM5 podporovány. Pokud je osadíte, vyhodí vám dnes BIOS hlášku, že moduly jsou podporovány pouze v tzv. „bypass mode“. Ten jednoduše obchází onu dodatečnou elekroniku (CKD) a vyřazuje tedy onen přínos, který CUDIMM mají mít. Chovají se pak, jako by to byly standardní UDIMM moduly. Což v případě testovaných Kingston RENEGATE CUDIMM DDR5 na 8400MT/s znamená, že pokud to chcete používat na těch 8400MT/s, musí to vaše základní deska zvládat. Což ovšem není pochopitelně zaručeno, protože je to vysoko nad specifikacemi podporovaných rychlostí DDR5, které garantuje a udává AMD u RYZEN procesorů.

V našem případě máme v testlabu jednu z nejlepších základních desek AM5 současnosti. ASUS a jeho ROG CrossHair HERO X870E sice oficiálně nepodporuje CUDIMM, ale 8400MT/s DDR5 moduly ano. Samozřejmě musíte zapnout děličku. Ovšem ano, na těch 8400MT/s to opravdu naběhne a funguje! To se ale nedá říci zdaleka o všech AM5 deskách (podobně jako u Intel jen ty nejlepší desky takhle rychlé paměti zvládnout). Zkoušeli jsme i několik levnějších X870 a B850 modelů a prakticky na žádném to na těch 8400MT/s moc stabilně neběželo. 8000MT/s bylo obvykle maximem. I to je asi částečně důvodem, proč i Kingston nabízí, co by aktuální maximum, právě 8000MT/s ve standardním UDIMM provedení. A i to máme k dispozici a na rozdíl od toho 8400MT/s kitu funguje na všech námi testovaných AM5 deskách (i těch levnějších) v kombinaci s RYZEN 7 9700X, 9800X3D i RYZEN 9 9950X3D procesory.

Takže v případě dnešního testování jsme se rozhodli zaměřit právě na ten UDIMM 2x 16GB 8000MT/s kit. Co nás zajímá, jaký přínos má proti dnes standardní (a AMD doporučované) volbě, tedy DDR5-6000MT/s?

• DDR5-6000 vs DDR5-8000 na AMD AM5

Jak víte, u současné generace procesorů AMD (ZEN 5) ale vlastně i Intel (Core Ultra 200), je vnitřní sběrnice procesoru přímo závislá na rychlosti pamětí. Tedy běží tzv. v poměru 1:1. Ovšem některé DDR5 paměti dokáží dnes běžet podstatně rychleji, než ona vnitřní sběrnice desktopových procesorů obou firem. Proto od určité rychlosti pamětí musíte použít tzv. děličku. To znamená, že sice můžete mít osazené ty rychlé paměti, ale už nepoběží přímo na odpovídající rychlosti ona vnitřní sběrnice CPU. Bude v určitém poměru „zpomalena“. AMD i Intel jasně definují podporované rychlosti pamětí. AMD například u RYZEN 9000 série udává oficiálně DDR5-5600 jako maximum. Při více modulech rychlost klesá. Podobné je to i u Intelu, tam je maximem DDR5-6400 pro Core Ultra 200, opět ale při více modulech a větších kapacitách rychlost klesá.

AMD však současně doporučuje používat DDR5-6000 pro optimální výkon, ačkoliv jde vlastně z principu o taktování. Nicméně DDR5-6000 zjevně běžně a stabilně fungují a jsou tak prodávány i s EXPO profilováním. Za absolutní běžně funkční maximum u aktuální AMD AM5 platformy v režimu 1:1 (tedy bez děličky), jsou na některých lepších deskách považovány DDR5-6400 paměti, které také existují s EXPO profilováním. Nicméně funguje to zaručeně opravdu jen na TOP kvalitních deskách. S DDR5-6000 konfigurací ovšem obvykle dnes není problém ani na levných deskách. A i s ohledem na dostupné ceny jsou tak považovány za absolutní standard. Výrobci se také předhání v uvádění DDR5-6000 modulů na stále nižších latencích. Dříve bylo CL36 považování za dobré a CL32 byly absolutně TOP. Nyní už je CL30 naprosto běžné a TOP verze mají dokonce už jen CL26.

Co když tedy pořídíte rychlejší, třeba ty DDR5-8000MT/s moduly? Inu, můžete je osadit, fungovat budou, ovšem musíte zapnout prostě děličku (nebo se aktivuje při zapnutí profilování sama), což výrazně sníží onen teoretický přínos výkonu, který by s ohledem na rychlost/propustnost měly mít. Řadič paměti tedy běží v poměru 2:1. Technicky tak vnitřní sběrnice CPU běží s DDR5-8000 RAM při 2:1 poměru pomaleji, než při DDR5-6000, kdy běhá v poměru 1:1. Nicméně ano, na těch 8000MT/s ty paměti prostě fungují i na AMD. Na použité kvalitní ASUS ROG CrossHair HERO X870E desce se nám je podařilo dokonce ještě přetaktovat na 8400MT/s. Nicméně časování CL38 není zrovna úžasné, proti CL30, které u DDR5-6000 kitů máme běžně k dispozici (a časem se podíváme i na CL26 moduly).

AIDA 64 ukazuje teoretická maxima propustnosti, které paměti mají. I na RYZEN platformě tedy DDR5-8000MT/s při CL38 mají prostě vyšší propustnosti proti standardním DDR5-6000MT/s na CL30 s EXPO profilem. Bohužel, tyto rozdíly se až na výjimky, nepřenáší do výkonu v praktických aplikací.

Nicméně překvapivě i ty DDR5-8000 na CL38 jsou v řadě případů přes tu děličku mají v kombinaci s Ryzen 7 9800X3D o něco vyšší výkon. Větší přínos budou mít ale třeba s Ryzen 7 9700X apod., které nemá onu dodatečnou 3D cache a je tedy „herně slabší“. Nicméně v běžných aplikacích je celkový přínos výkonu velmi malý s výjimkou komprese u 7-Zip (u dekomprese už je výkon opět velmi podobný).

U her však mají DDR5-8000 lehce pozitivní vliv na výkon, i když tedy opět jen u vyloženě CPU limitovaných scénářů. To znamená obvykle jen 1080p rozlišení v kombinaci s high end grafikou. Ve vyšších rozlišeních už rozdíl výkonu je „pod rozlišením chyby měření“. Opět viditelnější přínos budou mít rychlejší paměti u Ryzen 7 9700X apod. Tedy nonX3D modelů Ryzen, kde z principu bude mít použití DDR5-8000 v limitovaných scénářích větší přínos než u 9800X3D. Ovšem výkon 9800X3D v těch stejných scénářích nedožene ;). Dalším praktickým negativem rychlejších DDR5 je také vyšší spotřeba energie a zahřívání. Speciálně u 8000MT/s může být spotřeba až o 10 – 15W vyšší než při použití 6000MT/s modulů. Nemluvě o zahřívání, kdy rychlejší DDR5 více topí.

Takže k závěrům …