• V praxi

Pro test pamětí jsem si připravil hned dvě sestavy. Jednu postavenou na základní desce Gigabyte Z590I Aorus Ultra s procesorem i5 10600K a druhou postavenou na základní desce Asus X570 Crosshair VIII Hero s procesorem Ryzen 9 5900X. Nejdřív tedy změřím, jak si paměti vedou na přednastavením XMP profilu od výrobce, a pak otestuji až na jak frekvenci budou paměti stabilně pracovat. Měření rychlosti čtení a zápisu, respektive ještě latence budu provádět v programu AIDA 64.

Paměti Viper se prodávají již od frekvence 3 000 MHz, až po nejvyšší model, který v dnešní recenzi otestuji. Ohledně kapacit, výrobce nabízí 8GB nebo 64GB balení.

Ohledně nastavení pamětí, stačí pouze v BIOSu zapnout XMP profil a dát restart. Ovšem doporučuji nainstalovat na desku poslední BIOS, protože u pamětí s frekvencí nad 4 000 MHz už má spousta desek problém a aktuální BIOS může hodně udělat.

Pokud jde o taktování pamětí na platformě Intel, zde jsem byl nakonec celkem velmi spokojen. Maximální frekvence, na které mi paměti bez problému najely s napětím 1.45V byla 4500MHz, což sice je jenom o 100 MHz více, než je základní takt. Ovšem musíme zohlednit fakt, že už ona frekvence 4400MHz je na DDR4 opravdu mnoho. Další úkol byl zjistit, jaké zvládnou paměti co nejlepší časování. Zde jsem se nakonec zastavil na 4400 MHz při časování 17.25.25.45 2T. Z hlediska taktování nejde tedy o žádný zázrak, ovšem od těchto pamětí jsem více ani neočekával, jsou totiž již z výroby vyhnané skoro na maximum. Jsou tedy vhodné spíše pro lidi, co taktovat nechtějí, nebo to neumějí.

U AM4 platformy jsem očekával velmi podobná čísla, což se nakonec potvrdilo. Maximální takt se zastavil na hodnotě 4 533 MHz při časování 18.25.25.45 1T s napětím 1.50V. Takže honba za maximální frekvencí s procesorem Ryzen 9 5900X nemá moc smysl, osobně doporučuju spíše najít kompromis mezi frekvencí a opravdu co nejnižším časování, které má u AMD celkem velký dopad na výkon. V tomto světle paměti opravdu excelovaly, protože mi dovolily nastavit na frekvenci 4400 MHz s luxusním nastavením časování 16.22.22.38 1T při napětí 1.45V.

Co se týče použitých čipů, dodala je firma Samsung. Zda budou tyto čipy přátelské k nějakému ladění frekvence či časování se podíváme v další kapitole.

• Výkon

Jak je vidět z prvního měření paměťové propustnosti na platformě AM4 s procesorem Ryzen 9 5900X je už na upraveném XMP profilu s frekvencí 4400 MHz velmi vysoká. Pokud snížíme časování, vymáčkneme z nich ještě nějaký ten výkon navíc.

Pro současné RYZEN 5000 procesory jsou ideální paměti na 3600-4000 MHz s co nejnižším časováním.

Pokud se podíváme na testovací sestavu s procesorem i5-10600K, zde paměti nemají s frekvencí 4 400 MHz žádný problém. Ono není divu, testovaná deska je v oficiálním seznamu podporovaných základních desek s čipsetem Z590.

Ohledně latencí, zde má stále Intel stále náskok, u AMD ale hodně pomáhá snížené časování, kde se podařilo snížit latenci o 1,6ns.

Herní výkon jsem měřil s grafickou kartou GeForce RTX 2080 8GB Strix od ASUS a naměřil celkem pěkné rozdíly, hlavně na AMD sestavě.

U AMD měly paměti citelně větší vliv na celkový výkon, ale stále se jedná o jednotky procent. Pokud bych například porovnal paměti na frekvenci 2 400 MHz a 4 400 MHz, naměřil jsem rozdíl přesahující 10-15%.

U Intelu to nebylo ani 1 %. Souvisí to právě s konstrukcí řadiče, kdy v současnosti taktem pamětí ovlivňujete výkon samotného procesoru, protože na stejném taktu jako RAM jede i vnitřní sběrnice procesoru. Osazením rychlejší pamětí u AMD tak vlastně děláte rychlejší i samotný procesor, což u Intelu není, tam jste prostě jen osadili rychlejší paměti a Intel toho v praxi vlastně neumí skoro využít.

Vliv výkonu u aplikací byl o něco lepší než u her, stále ale v řádu jednoho až dvou procent. Intel opravdu netěží z frekvence pamětí tolik co současná generace procesorů od AMD.

U AMD jsem naměřil zvýšení výkonu o téměř 4% při nastavení pamětí na 4533 MHz CL19, pokud máte Ryzen 7/9 jako pracovní procesor, není oněch skoro 4% k zahození.

Takže k závěru …