• V praxi

Pro test pamětí jsem si připravil hned dvě sestavy. Jednu postavenou na základní desce Gigabyte Z590I Aorus Ultra s procesorem i5 10600K a druhou postavenou na základní desce Asus X570 Crosshair VIII Hero s procesorem Ryzen 9 5900X. Nejdřív tedy změřím, jak si paměti vedou na přednastavením XMP profilu od výrobce, a pak otestuji až na jak frekvenci budou paměti stabilně pracovat. Měření rychlosti čtení a zápisu, respektive ještě latence budu provádět v programu AIDA 64.

Paměti Viper se prodávají již od frekvence 2 660 MHz, až po nejvyšší model, který v dnešní recenzi otestuji. Ohledně kapacit, výrobce nabízí 8GB nebo 64GB balení.

Ohledně nastavení pamětí, stačí pouze v BIOSu zapnout XMP profil a dát restart. Jenom doplním, že profily jsou zde dva. Pokud by paměti v rámci nějaké nekompatibility nechtěly najet na maximální frekvenci, je zde ještě druhý profil se sníženým taktem 3 600 MHz, ovšem pouze se stejným celkem vysokým časováním, jako pro frekvenci 4 000 MHz.

Ohledně taktování pamětí na platformě Intel, zde jsem moc vysoko nedostal. Zřejmě za to mohou paměťové moduly Hynix, které už nemají moc vysokou rezervu. I přes zvýšené napětí 1.45V jsem z pamětí vymačkal jenom 133 MHz navíc.

U AM4 platformy jsem očekával velmi podobná čísla, což se nakonec potvrdilo. Maximální takt se zastavil taktéž na 4 133 MHz ovšem s lepším časováním 19.26.26.46:1T. Stačilo na to celkem ještě přijatelné napětí 1.45V. U Hynix čipů radím se držet pod touto hodnotou, čipy nejsou tak benevolentní jako B-Die od Samsungu, kde nevadí z dlouhodobého hlediska ani 1.5V a více.

Pojďme se tedy podívat na testy výkonu.

• Výkon

Jak je vidět z prvního měření paměťové propustnosti na platformě AM4 s procesorem Ryzen 9 5900X je už na upraveném XMP profilu s frekvencí 4 000 MHz velmi vysoká. Pokud snížíme časování, vymáčkneme z nich ještě nějaký ten výkon navíc.

Přetaktování na frekvenci 4 133 MHz už moc výkonu nepřidalo, naopak se ještě zhoršila latence.

Pokud se podíváme na testovací sestavu s procesorem i5-10600K, zde paměti nemají s frekvencí 4 000 MHz také žádný problém. S taktováním je to bohužel už o něco horší, musel jsem dát vyšší časování a místo 1T>2T.

Ohledně latencí, zde má stále Intel stále náskok, u AMD ale hodně pomáhá snížené časování, kde se podařilo snížit latenci o 2,7ns na konečných 50,5ns.

Herní výkon jsem měřil s grafickou kartou GeForce RTX 2080 8GB Strix od ASUS a naměřil celkem pěkné rozdíly, hlavně na AMD sestavě.

U AMD měly paměti citelně větší vliv na celkový výkon, ale stále se jedná o jednotky procent. Pokud bych například porovnal paměti na frekvenci 2 400 MHz a 4 133 MHz, naměřil jsem rozdíl přesahující 10-15%.

U Intelu to nebylo ani 1 %. Souvisí to právě s konstrukcí řadiče, kdy v současnosti taktem pamětí ovlivňujete výkon samotného procesoru, protože na stejném taktu jako RAM jede i vnitřní sběrnice procesoru. Osazením rychlejší pamětí u AMD tak vlastně děláte rychlejší i samotný procesor, což u Intelu není, tam jste prostě jen osadili rychlejší paměti a Intel toho v praxi vlastně neumí skoro využít.

U AMD jsem naměřil zvýšení výkonu o téměř 4% při nastavení pamětí na 4 133 MHz CL19, pokud máte Ryzen 7/9 jako pracovní procesor, není oněch skoro 4% k zahození.

Vliv výkonu u aplikací byl o něco lepší než u her, stále ale v řádu jednoho až dvou procent. Intel opravdu netěží z frekvence pamětí tolik co současná generace procesorů od AMD.

Takže k závěru …