• V praxi

Pro test pamětí jsem si připravil hned dvě sestavy. Jednu postavenou na základní desce Asus Z490 Strix-E s procesorem i5-10600K a druhou postavenou na základní desce Gigabyte X570 Aorus Master s procesorem Ryzen 9 3900X. Nejdřív tedy změřím, jak si paměti vedou na přednastavením XMP profilu od výrobce, a pak otestuji až na jak frekvenci budou paměti stabilně pracovat. Měření rychlosti čtení a zápisu, respektive ještě latence budu provádět v programu AIDA 64.

Paměti série Viper Steel se prodávají od frekvence 3000 MHz, až po nejvyšší model s frekvencí 4400 MHz. V případě dostupných kapacit, výrobce nabízí až 64GB balení s dvěma 32GB moduly.

Ohledně nastavení pamětí, stačí pouze v BIOSu zapnout XMP profil a dát restart. Paměti mi takto naběhly do Windows na obou testovaných deskách bez jediného zaškobrtnutí.

Ohledně taktování pamětí na platformě Intel, zde jsem byl nakonec velmi spokojen. Maximální frekvenci, na které mi paměti bez problému najely s napětím 1.45V bylo 4000 MHz, což je vůči základním 3600 MHz velmi dobrý výsledek, zvlášť u takto velké kapacity, protože obecně čím větší kapacita pamětí, tím se hůře dosahuje na maximální frekvenci. Další úkol byl zjistit, jaké zvládnou paměti co nejlepší časování s 1T. Zde jsem se nakonec zastavil na 3600 MHz při časování 17.17.17.36 1T, což mělo velmi pozitivní vliv jak na rychlost pamětí, tak jejich odezvu. Z hlediska taktování jde tedy o velmi povedený model, zvlášť za tu cenu.

U AM4 platformy jsem s procesorem Ryzen 9 3900X očekával velmi podobné výsledky, přece jenom vůči mému předchozímu testovacímu procesoru Ryzen 7 2700X došlo k velkému zlepšení ohledně podpory vysoko taktovaných modelů. Nakonec jsem tedy skončil na velmi podobných číslech jako na Intelu, jenom s tím rozdílem, že v XMP profilu se paměti načetly s lepším časováním 1T a následně jsem byl i schopen o něco snížit další časování na výchozí frekvenci, což se mi na Intel platformě moc nedařilo. Maximální frekvence pak byla stejná a to 4000MHz, ovšem už s nastavením 2T.

Co se týče nejlepšího časování s procesorem Ryzen, zde jsem se nakonec zastavil na frekvenci 3600 MHz stejně jako u Intelu ovšem časování mě pustilo ještě o maličko níže na konečných 14.15.15.32 1T. Toto nastavení mělo velký vliv na lepší latence a pomohlo dost zvednout výkon v určitých kancelářských, ale i herních aplikací. Pokud jde o to, jakými čipy jsou tyto paměti vybavené, nejsou to překvapivě čipy od Samsungu, což by odpovídalo onomu vynikajícímu přetaktování, ale naopak čipy Hynix, jak prozradila utilita Thaiphoon Burner.

• Test výkonu

Jako první jsem tedy otestoval paměti na základním XMP profilu a postupně navyšoval frekvenci pamětí s napětím 1.45V. Jelikož paměti nemají čipy Samsung, do žádných hrátek s napětím 1.5V+ se mi osobně moc nechtělo. Avšak nakonec se ukázalo, že oněch 1.45V bohatě stačí. Z grafu je krásně patrné, že propustnost narostla i přesto když byly paměti na frekvenci 3600 MHz, ovšem díky mnohem lepšímu časování a přepnutí 2T>1T. Další velký skok se konal na frekvenci 4000 MHz, kde paměti atakovaly hranici 60 GB/s.

Také stojí za povšimnutí fakt, že na AM4 desce mají paměti o něco lepší výkon, než na základní desce s procesorem Intel. Paměťový řadič mají procesory Ryzen opravdu velmi povedený, škoda že u druhé generace procesorů Ryzen končí maximální frekvence někde kolem 3600 - 3700 MHz s nějakým rozumným napětím. Avšak jak jsem již zmínil v předchozí kapitole, testoval jsem na procesoru Ryzen 9 3900X a popohnat paměti na 4000 MHz zde nebyl žádný větší problém. AMD zde opravdu udělalo velký kus práce, propříště se chci zaměřit i na nejnovější Ryzen 9 5900X.

Ohledně latencí, zde má stále Intel velký náskok. Jako nejlepší nastavení pamětí z hlediska odezvy je určitě 3600 MHz s časováním CL17/1T.

Odezva je dlouhodobě na AM4 horší než u Intelu, ovšem na obranu AMD musím upozornit, že Ryzen 3900X si vůči starému modelu 2700X polepšil o nějakých 5ns. AMD se tedy viditelně v tomto ohledu velmi snaží tento neduh co nejvíc odstranit. Další velký skok v tomto směru očekávám v příštích recenzích, kde budu měnit AMD procesor na nový Ryzen 9 5900X.

Herní výkon jsem měřil s grafickou kartou RX 5700XT 8GB a naměřil celkem malé rozdíly. Ono rozdíl 400 MHz už tolik neudělá, ovšem každé procento výkonu se hodí.

U AMD měly paměti citelně větší vliv na celkový výkon, ale stále se jedná o jednotky procent. Pokud bych například porovnal paměti na frekvenci 2400 MHz a 3600 MHz, naměřil jsem rozdíl kolem 6-10 %. U Intelu to nebylo ani 1-2 %.

Souvisí to právě s konstrukcí řadiče, kdy v současnosti taktem pamětí ovlivňujete výkon samotného procesoru, protože na stejném taktu jako RAM jede i vnitřní sběrnice procesoru.

Osazením rychlejší pamětí u AMD tak vlastně děláte rychlejší i samotný procesor, což u Intelu není, tam jste prostě jen osadili rychlejší paměti a Intel toho v praxi vlastně neumí skoro využít.

Vliv výkonu u aplikací byl o něco lepší než u her, stále ale v řádu jednoho až dvou procent. Intel opravdu netěží z frekvence pamětí tolik co současná generace procesorů od AMD. U AMD jsem naměřil skoro 4% při nastavení pamětí na 4000 MHz CL18 s nízkým časováním, pokud máte Ryzen 7/9 jako pracovní procesor, má podle mě oněch 3-4% už celkem smysl.

Takže k závěrům …