• V praxi

Pro test pamětí jsem si připravil hned dvě sestavy. Jednu postavenou na základní desce Gigabyte Z490 Aorus Master s procesorem Intel Core i5-10600K a druhou postavenou na základní desce ASRock B550 Taichi s procesorem Ryzen 9 5900X. Nejdřív tedy změřím, jak si paměti vedou na přednastavením XMP profilu od výrobce, a pak otestuji až na jak frekvenci budou paměti stabilně pracovat. Měření rychlosti čtení a zápisu, respektive ještě latence budu provádět v programu AIDA 64.

Paměti se prodávají od frekvence 3200 MHz, až po nejvyšší testovaný model s frekvencí 4133 MHz. V případě dostupných kapacit, výrobce nabízí až 32GB balení s dvěma 16GB moduly.

Ohledně nastavení pamětí, stačí pouze v BIOSu zapnout XMP profil a dát restart. Paměti mi takto naběhly do Windows na obou testovaných deskách bez jediného zaškobrtnutí. U obou desek jsem ale nahrál nejnovější BIOS, pokud byste tedy měli s tímto nějaké problémy, může být na vině právě starý BIOS.

Ohledně taktování pamětí na platformě Intel, žádné zázraky nečekejte. Nakonec se mi podařilo navýšit frekvenci na 3466MHz s horším časováním a s vyšším napětím 1.4V. Bohužel na 3600Mhz jsem paměti nezprovoznil, ať jsem se snažil sebevíc. Podle mě je mnohem lepší volba ponechat frekvenci na defaultu a snažit se ponížit časování. Zde jsem nakonec skončil na 16.17.17.38:1T. Propustnost narostla skoro až o 1000MB/s ale hlavně se snížily latence.

U AM4 platformy s novým testovacím procesorem Ryzen 9 5900X jsem skončil více méně stejně. Jediný rozdíl byl v tom, že jsem byl schopen paměti zprovoznit vždy s časováním 1T. Tento model pamětí prostě není dělaný na nějaké OC hrátky.

Co se týče nejvyšší dosažené frekvence s procesorem AMD, byl jsem zde o něco úspěšnější, jak z hlediska frekvence, tak hlavně časování. Konečná frekvence se nakonec ustálila na 3600MHz ovšem s mnohem lepším časováním než u LGA1200 17.18.18.38:1T při 1.45V. To je stále lepší časování než mají paměti v XMP profilu na frekvenci 3200MHz. Ani jsem k tomu nepotřeboval nějaké hrozivé napětí, stačilo pouze 1.45V, tedy stále použitelné napětí pro 24h provoz.

Pojďme se tedy podívat na testy výkonu ...

• Výkon

Z grafu je vidět, že na AMD platformě s procesorem Ryzen 9 5900X je mnohem lepší zvednout frekvenci se stále nižším časováním, než ponechávat frekvenci stejnou. Pouhé snížení časování zvedne výkon o skoro 4%, ovšem v kombinaci i s vyšší frekvencí naroste výkon pamětí o parádních 10-12%.

Pokud se podíváme na testovací sestavu s procesorem i5-10600K, zde nejsou rozdíly až zas tak veliké. Snížení časování přineslo minimální rozdíl, stejně tak navýšení frekvence. Tento kit pamětí prostě víc sedí procesorům Ryzen, ty dokáží z pamětí mačkat lepší výkon.

Ohledně latencí, zde má stále Intel náskok. Jako nejlepší nastavení pamětí z hlediska odezvy je určitě 3200 MHz s časováním CL16.14.14.38:1T.

U AMD je odezva horší, ale přetaktováním jsem dosáhl na zlepšení o citelných 2,3ns.

Herní výkon jsem měřil s grafickou kartou RX 6800XT 16GB Nitro+ od Sapphire a naměřil celkem pěkné rozdíly, hlavně na AMD sestavě.

U AMD měly paměti citelně větší vliv na celkový výkon, ale stále se jedná o jednotky procent. Pokud bych například porovnal paměti na frekvenci 2400 MHz a 3600 MHz, naměřil jsem rozdíl přesahující 5-7%.

U Intelu to nebylo ani 1 %. Souvisí to právě s konstrukcí řadiče, kdy v současnosti taktem pamětí ovlivňujete, což u Intelu není, tam jste prostě jen osadili rychlejší paměti a Intel toho v praxi vlastně neumí skoro využít.

Vliv výkonu u aplikací byl o něco lepší než u her, stále ale v řádu jednoho až dvou procent. Intel opravdu netěží z frekvence pamětí tolik co současná generace procesorů od AMD.

U AMD jsem naměřil skoro 6% při nastavení pamětí na 3600 MHz CL17, pokud máte Ryzen 7/9 jako pracovní procesor, má podle mě oněch 5-6% už celkem smysl má.

Takže k závěrům …